Pozorujeme svět

Význam pokojových rostlin

„Tisíce žáků by dostávalo lepší známky, kdyby ve třídách měli nějaké pokojové rostliny,“ říkají vědci podle londýnského listu The Times. Profesor Derek Clements-Croome z univerzity v Readingu zjistil, že množství oxidu uhličitého v některých přeplněných a špatně větraných třídách překračovalo doporučenou hranici o více než 500 procent, takže se děti nemohly tak dobře soustředit a nedělaly tak rychlé pokroky. Profesor Clements-Croome tuto situaci označil jako „syndrom nemocných tříd“. Poukázal na to, že ve třídách připadá na určitou plochu pětkrát více osob než v kancelářských budovách, kde už byl popsán takzvaný „syndrom nemocných budov“, který negativně ovlivňuje pracovníky i jejich výkon. Jaké rostliny by bylo možné použít, aby se kvalita vzduchu ve třídách zvýšila? V rámci jedné studie provedené ve Spojených státech bylo zjištěno, že k tomuto účelu se nejlépe hodí zelenec chocholatý. K dalším rostlinám, které přispívají ke kvalitě vzduchu, patří dračinec, břečťan, fíkus, lopatkovec a juka. Pokojové rostliny snižují množství oxidu uhličitého tím, že ho přeměňují na kyslík.

 „Ztracená“ generace

„Mladí Američané mají naprosto žalostné znalosti,“ píše se v newyorských novinách Daily News. Na mapě světa „nedokázalo 11 % z nich najít Ameriku. A když dostali slepou mapu Spojených států, polovina z nich neměla ani ponětí, kde je stát New York.“ Potom došlo na hledání dalších států, o kterých se dnes často mluví v médiích. Pouze 13 procent mladých Američanů dokázalo najít Irák nebo Írán a jenom 17 procentům se podařilo najít Afghánistán. Jen 71 procent Američanů ve věku od 18 do 24 let dokázalo správně ukázat největší vodní plochu na světě — Tichý oceán. Kvíz obsahující 56 otázek, který vypracovala National Geographic Society, dostalo 3 250 mladých lidí v Británii, Francii, Itálii, Japonsku, Kanadě, Mexiku, Německu, Spojených státech a ve Švédsku. Nejvyššího hodnocení, které vyžadovalo průměr 42 správných odpovědí, žádná země nedosáhla. Nejvíce se této metě přiblížili Švédové se 40 správnými odpověďmi, druzí byli Němci a Italové s 38. Američané skončili předposlední s 23 správnými odpověďmi, těsně před Mexičany, kteří jich měli ještě o dvě méně. „Pokud naši mladí nedokážou hledat na mapě ani nesledují současné světové dění, jak potom mohou rozumět kulturním, ekonomickým a ekologickým otázkám, před nimiž stojíme?“ ptá se John Fahey, prezident National Geographic Society.

Po čtyřicítce člověk sklízí, co zaséval

„První důsledky životního stylu, pro který se člověk rozhodl, a vlivů, které na něj působily, se objeví přibližně ve čtyřiceti letech, kdy se začnou více projevovat příznaky stárnutí.“ To byla klíčová myšlenka zdravotnické konference, o které podal zprávu australský list The Daily Telegraph vycházející v Sydney. Jak říká Rocco Di Vincenzo, hlavní dietetik nemocnice ve Swinburne ve státě Victoria, „‚špatné geny‘ nebo skutečnost, že něco v těle nefunguje,“ nemusí být pro zdraví člověka po čtyřicítce tak určující jako životní styl, pro který se rozhodl. „Dnes už víme, že k tomu, aby byl člověk i po dosažení věku čtyřiceti let zdravý, přispívají jednak genetické předpoklady a jednak vliv prostředí,“ říká Di Vincenzo. „Jak uvádí Národní institut pro výzkum stárnutí, zdravotní problémy, jimiž trpí starší lidé, v 80 procentech případů nejsou způsobeny pokročilým věkem. Jsou způsobeny tím, že se v průběhu života člověk o své tělo nestaral. Po čtyřicítce se začnou objevovat první následky.“

Návyk na kouření vzniká u dětí rychle

„Pokud děti začnou kouřit, mohou si vypěstovat závislost na tabáku během několika dní. Závislost se může objevit dokonce už po první cigaretě.“ Toto byl výsledek studie, o které podaly zprávu londýnské noviny The Guardian. Z 332 mladých lidí, kteří si kouření vyzkoušeli, jich 40 procent přiznalo určité příznaky závislosti. Z 237 mladých, kteří kouř vdechovali, to bylo dokonce 53 procent.“ V třicetiměsíční studii, kterou vedl dr. Joseph DiFranza z lékařské fakulty Massachusettské univerzity ve Spojených státech, bylo sledováno téměř 700 žáků, kterým v době zahájení studie bylo 12 nebo 13 let. „Před začátkem této studie jsme předpokládali, že to bude trvat nejméně dva roky, než si děti vypěstují závislost na tabáku, a to ještě jen v případě, že každý den vykouří alespoň půl krabičky cigaret,“ řekl DiFranza. „Některé z těchto dětí však byly závislé už po několika dnech. . . . Mám dojem, že závislost na nikotinu vzniká v mnoha případech už s první cigaretou.“ Doktor DiFranza se domnívá, že dospívající jsou tak náchylní k závislosti proto, že se jejich mozek stále ještě vyvíjí. „Chtěl bych mladým vzkázat, že s tabákem nelze experimentovat. Nemůžete kouřit bez následků,“ říká DiFranza. „Musíme mladé lidi přesvědčit o tom, že jediná cigareta může znamenat celoživotní závislost.“

Nové poznatky o „mimotělních“ prožitcích

Švýcarští neurologové se pomocí elektrod pokoušeli zjistit příčinu epileptických záchvatů, jimiž trpěla jedna žena. Při tom u ní náhodně vyvolali takzvaný mimotělní prožitek, uvádí on-line verze německého vědeckého časopisu Bild der Wissenschaft. Pokaždé, když byl stimulován pravý angulární gyrus, což je část mozkové kůry, žena říkala, že má pocit, jako by opustila své tělo a dívala se na něj shora. Zmíněná část mozku totiž zřejmě propojuje smyslové vnímání těla. „Při stimulaci elektrodami se tato funkce narušila, takže pacientčino vnímání sebe sama se jakoby oddělilo od jejího těla,“ uvádí Bild der Wissenschaft. Mimotělními prožitky „jsou vždy znovu přiživeny spekulace o tom, že duše je nezávislá na tělu“.

Nový růženec

„Zbožní římští katolíci již 500 let odříkávají růženec — soubor modliteb Otčenáš a Zdrávas Maria —, který má podnítit člověka k tomu, aby rozjímal o patnácti ‚tajemstvích‘, tedy významných událostech v životě Ježíše a jeho matky,“ uvádí časopis Newsweek. „V říjnu papež Jan Pavel II. vydal apoštolský list, kterým ustanovil, že k původnímu počtu tří růženců ještě jeden růženec přibude.“ Ten je založen na Ježíšově službě od jeho křtu až do Poslední večeře. „Papež má za cíl oživit zájem o tuto svou ‚oblíbenou‘ formu modliteb, která od II. vatikánského koncilu postupně ztrácí na popularitě,“ dodává časopis. „Hlavním účelem tohoto kroku je snaha, aby se v rámci této typicky katolické tradice kladl větší důraz na Krista než na Marii, jejíž osoba je s růžencem obvykle spojována.“ Očekává se, že by toto opatření mohlo podnítit katolíky k tomu, aby více rozjímali, a to zvláště v dnešní době, kdy je podle papežových slov „křesťanství ovlivňováno východním náboženstvím, k němuž meditace neodmyslitelně patří“.

Příliš růžové představy

„Nejčastější příčinou rozpadu manželství v Německu jsou idealistické představy,“ uvádí list Die Welt. Profesor Wassilios Fthenakis, který se zabývá problematikou rodinného života, říká, že „lidé touží po důvěrném vztahu a chtějí v něm být co nejšťastnější“. Je však podle něj nerealistické očekávat, že tento stav přetrvá celá desetiletí. V dnešní době se klade velký důraz na vlastní štěstí a seberealizaci, což má za následek, že mnohé dvojice projevují menší ochotu udělat kompromis a spolupracovat, když přijdou potíže. Jedna odbornice v oblasti rodiny říká: „Jakmile odezní počáteční euforie, ochladne i snaha hovořit o problémech, které vznikly, a usilovat o zachování vzájemného vztahu.“ Průměrné manželství v Německu dnes vydrží pouze o něco více než 12 let.