Madrid — Hlavní město postavené pro krále

OD NAŠEHO DOPISOVATELE VE ŠPANĚLSKU

NĚKTERÁ hlavní města vyrostla blízko přirozených přístavů. Jiná byla postavena u frekventovaných říčních brodů, a tak téměř automaticky získala důležité postavení. Mnohá evropská města měla takové významné postavení již od římských dob. Madrid, hlavní město Španělska, je však výjimkou. V roce 1561 neměl ani 10 000 obyvatel, a právě tehdy náhle získal klíčové postavení.

Důvod byl prostý. Filip II., král Španělska a rozlehlých zámořských držav, už nechtěl stěhovat svůj dvůr z jednoho kastilského města do druhého. Byl vášnivým lovcem, a proto chtěl, aby královský dvůr měl stálé sídlo blízko jeho oblíbených revírů. Madrid byl v tomto ohledu ideálním místem. Navíc tam byla čistá voda, úrodná pole v okolí a také prostor pro to, aby se město mohlo rozrůstat.

 Ihned po rozhodnutí dal Filip pokyn k zahájení stavebního programu, který měl z Madridu udělat vhodné hlavní město. I pozdější španělští králové ho vylepšovali, čímž mu vtiskli svou pečeť. Začátkem 17. století již byl Madrid největším městem Španělska. Dnes je vzkvétající metropolí s více než třemi miliony lidí.

Díky úzkému spojení mezi Madridem a španělskými králi je mnoho historických budov označováno podle dvou hlavních dynastií. Nejstarší části města se říká Madrid de los Austrias a pochází z 16. a 17. století, kdy vládla rakouská neboli habsburská dynastie. Další části města, jež byly postaveny později, jsou nazývány Madrid de los Borbones podle současné bourbonské dynastie, která panuje od roku 1700.

V průběhu staletí španělští králové podporovali nebo financovali stavbu mnoha nádherných  budov, které jsou ve městě k vidění. Sbírky obrazů nevyčíslitelné hodnoty tvoří jádro madridské národní galerie. Rozsáhlé královské pozemky v oblasti Madridu se nakonec staly hlavní součástí městských parků a rekreačních oblastí.

Zelené město

Když Madrid začal svou novodobou expanzi, byl kolem města široký pás zeleně, který tam zůstal z dřívějška díky tomu, že král měl v oblibě lov a zahrady. Z hor, které leží na sever od Madridu, se táhne pás lesoparků prakticky až k samému centru města.

Jedním z madridských parků je bývalá královská honitba zvaná Casa de Campo, která leží poblíž královského paláce. V parku je dnes umístěna moderní zoologická zahrada. Na sever od Madridu se nachází rozsáhlé území  označované jako pahorek El Pardo, kde rostou původní dubové lesy, jež začínají pouhých deset kilometrů od centra města.

Hranice této honitby stanovil král Filip II. krátce po tom, co udělal Madrid svým hlavním městem. Parku dodnes vévodí palác, který Filipův otec původně vystavěl jako lovecké sídlo. Tato zalesněná oblast se stala regionálním lesoparkem a poskytuje ochranu dvěma druhům velmi ohrožených evropských ptáků. Jsou to orel iberský a sup hnědý.

Park Retiro byl dříve rozlehlou královskou zahradou v centru Madridu, kde panovnická rodina pořádala býčí zápasy, a dokonce i námořní bitvy. Veřejnosti byl park zpřístupněn v 18. století. Návštěvníci tehdy museli být vhodně oblečeni. Dnes už pro vstup do parku neplatí přísná pravidla oblékání, a tak Madrileños (obyvatelé Madridu) každý víkend houfně navštěvují toto oblíbené místo. K atrakcím parku patří například křišťálový palác postavený z tepaného železa a skla a také polokruhová kolonáda, z níž je pěkný pohled na veslařské jezírko.

Karel III., který vládl v 18. století, se velmi zajímal o umění a vědu. U parku Retiro založil Královskou botanickou zahradu, která se od té doby zaměřuje na flóru Střední a Jižní Ameriky.

Třída umění

Díky štědrosti španělských králů je Madrid domovem nejvýznamnějších světových galerií. Obrazárna Museo del Prado byla postavena na základě nařízení Karla III., který je považován za jednoho z nejuznávanějších madridských starostů. Umělecké sbírky v tomto muzeu vlastně pocházejí od španělských monarchů, kteří začali sbírat umělecké předměty před více než čtyřmi stoletími.

V 17. století dvorní malíř Velázquez nejen maloval mistrovská plátna, ale také cestoval po Evropě, aby pro svého zaměstnavatele, krále Filipa IV., krásné obrazy kupoval. V následujícím století se dvorním malířem stal Francisco de Goya. Není tedy divu, že Prado vlastní mnoho mistrovských děl těchto dvou slavných umělců.

Dvě další velmi ceněné umělecké sbírky — muzeum Thyssen-Bornemisza a národní muzeum Centro de Arte Reina Sofía — jsou na téže třídě, kde stojí Museo del Prado. Tato elegantní ulice je lemována alejemi stromů a říká se jí Třída umění. Najdete na ní také mnoho slavných madridských soch.

Stejně jako řada jiných měst, i Madrid procházel obdobími slávy a úpadku. V době španělské občanské války (1936–1939) byl téměř neustále v obležení. Stopy po kulkách z té doby jsou stále ještě vidět na monumentálním oblouku Puerta de Alcalá. Zakladatelé Madridu si však od začátku přáli, aby byl kulturním městem, kde spolu lidé budou dobře vycházet.

Madridská zakládací listina, která se datuje do roku 1202, mimo jiné občanům ukládala, že nesmí vést souboje, nosit zbraně nebo používat hrubé či urážlivé výrazy. Také se od nich očekávalo, že budou město udržovat v čistotě, že nebudou spoluobčany podvádět a nebudou pořádat nákladné svatby. V souladu s těmito přáními je Madrid i dnes čistým městem — jen svatební hostiny stojí trochu víc než dříve. Návštěvníci města, kteří by si chtěli dát nějaké levné jídlo, mohou v mnoha místních restauracích vyzkoušet typické tapas — chuťovky, které se podávají se studeným nápojem.

V posledních letech se Madrid podstatně zvětšil. Dnes zde funguje spolehlivý systém městské dopravy a je tu všechno, co je zapotřebí k tomu, aby bylo dobře postaráno o miliony turistů, kteří sem každoročně přijíždějí. V červenci a v srpnu navštíví Madrid tisíce svědků Jehovových ze Španělska a z mnoha dalších zemí. Na jednom z velkých fotbalových stadionů zde totiž budou svědkové Jehovovi pořádat mezinárodní sjezd. Delegáti tak budou mít příležitost na vlastní oči vidět hlavní město, které bylo postaveno pro krále.

[Rámeček a obrázky na straně 24 a 25]

PALÁCE VHODNÉ PRO KRÁLE

Královský palác. Tento palác je pravděpodobně nejpůsobivější budovou v Madridu. Stojí na místě starověké maurské citadely, kolem níž bylo město původně postaveno. Od roku 1931 již palác není královskou rezidencí, ale je používán při významných státních událostech. Udržované zahrady se táhnou od paláce až k řece, která jej obtéká.

Palác Aranjuez. Město Aranjuez leží na řece Tajo asi 50 kilometrů jižně od Madridu. Díky krásnému okolí a příjemnějšímu podnebí si jej oblíbil Filip II., který zde také začal se stavbou paláce. Palác i nádherné zahrady dokončil v 18. století Karel III.

El Escorial. Tento obrovský komplex, v němž je klášter, knihovna, hrobka a palác, začal stavět Filip II. krátce potom, co udělal Madrid svým hlavním městem. Stavba trvala více než dvacet let. El Escorial byl odloučeným a klidným místem, kde Filip mohl nerušeně pracovat a odkud řídil svou říši. Jsou zde uloženy nejdůležitější španělské rukopisy včetně některých středověkých překladů Bible do španělštiny.

Palác El Pardo. Toto královské lovecké sídlo leží v regionálním lesoparku, který přiléhá k Madridu. Z původní stavby, kterou nechal vybudovat otec Filipa II., se dochovalo vnitřní palácové nádvoří.

La Granja de San Ildefonso. Zde, asi 80 kilometrů na sever od Madridu, leží palác, který je mnohem honosnější. Nechal jej postavit Filip V. jako napodobeninu paláce ve Versailles, kde strávil dětství. Kašny a nádherné zahrady kontrastují s rozlehlými borovicovými lesy, kterými jsou pokryty okolní hory.

[Podpisek]

Foto: Cortesía del Patrimonio Nacional, Madrid, España

 [Rámeček a obrázky na straně 26]

NĚKTERÉ Z VÝZNAMNÝCH PAMĚTIHODNOSTÍ MADRIDU

Plaza Mayor (1). Po tři staletí sloužilo toto náměstí jako tržiště a jako přední místo, kde se konaly býčí zápasy, korunovace a také popravy takzvaných kacířů. Jeden obraz v Pradu (2) vykresluje živé panoráma tohoto náměstí během velkého autodafé neboli veřejného soudu s kacíři, který se konal v Madridu v roce 1680.

Radnice stojí na Plaza de la Villa. Je to okouzlující staré náměstí, kde se konala první oficiální shromáždění městské rady. Náměstí je lemováno historickými budovami a stále si uchovává atmosféru 16. století. Nedaleko odtud si návštěvníci mohou prohlédnout nejrušnější madridské náměstí Puerta del Sol. Od tohoto náměstí se měří délka všech silnic, které se z Madridu rozebíhají do jednotlivých provincií. Tyto pamětihodnosti leží v nejstarší části města.

Jak se Madrid rozšiřoval, králové z bourbonské dynastie — především Karel III. — nechali vystavět další významné stavby, často v architektonickém stylu své rodné Francie. Je to například královský palác, budova Národní knihovny (3), Městské muzeum (4), kašna Cibeles (5), Neptunova kašna a oblouk Puerta de Alcalá (6).

[Podpisky]

Obrázek 2: MUSEO NACIONAL DEL PRADO; obrázky 5 a 6: Godo-Foto