Přejít k článku

Přejít na obsah

Potní lázeň — Kdysi a dnes

Potní lázeň — Kdysi a dnes

Potní lázeň — Kdysi a dnes

LIDÉ v různých kulturách po staletí používali potní lázně. K mnoha typům těchto lázní patří inipi severoamerických Indiánů, baňa Rusů, hamman Turků a mušiburo Japonců.

Také starověký Řím měl horkovzdušné i parní lázně. K nejkrásnějším a nejluxusnějším římským lázním, které byly odkryty při archeologických vykopávkách, patří Caracallovy lázně. Rozkládaly se na ploše jedenácti hektarů a mohlo je současně používat 1 600 návštěvníků.

Pojďme prozkoumat dva typy potních lázní, které se používají dodnes. Jedním typem jsou mexické lázně temascal a druhým finská sauna. Až si o nich přečtete, určitě je budete chtít vyzkoušet.

Temascal

Mexické lázně temascal pocházejí z doby před příchodem Španělů. Aztékové, Zapotékové, Mixtékové a Mayové je používali k léčbě a k očišťování v souvislosti s takovými událostmi, jako byl zasvěcovací rituál při dosažení dospělosti, narození dítěte, pohřeb příbuzného a další kmenové obřady. Výraz temascal pochází z domorodého jazyka nahuatl a je odvozen od slova temazcalli, což znamená „lázně“. Jednalo se o pravoúhlou nebo kruhovou stavbu z nepálených cihel, která měla klenutou střechu. Uvnitř byly rozpálené kameny vulkanického původu a pára vznikala tím, že tyto kameny byly polévány odvarem z rostlin, jako byl například rozmarýn a blahovičník. Návštěvník byl jemně šlehán rituálními nebo léčivými bylinami a na konci obřadu byl pokropen studenou vodou.

Za vlády místokrále se proti tomuto zvyku stavěli španělští žebraví mniši, protože smíšené lázně pokládali za nevhodné. Nicméně lázně temascal přetrvaly a jsou používány v některých částech Mexika dodnes, a to především ke koupání, ke zmírnění nemocí nebo k zotavení po porodu. Poslední dobou také roste zájem obnovit jejich tradiční duchovní stránku jako součást kultury této země.

Finská sauna

Snad nejznámější potní lázní je finská sauna. I název „sauna“ je finského původu. Tento druh lázně zde existuje již 2 000 let, přičemž zpočátku se jednalo o primitivně zakrytou jámu v zemi, kde bylo uprostřed nebo v rohu ohniště. Venkovní kabinové sauny se objevily ve 12. století n. l.

Ve Finsku má dnes většina domácností saunu obloženou dřevem a vytápěnou elektricky nebo dřívím. Vytápění dřívím se zcela běžně používá u saun kabinových a na venkově. Ať je sauna vyhřívána jakkoliv, na kamna se dává vrstva kamenů. Vlhkost vzduchu se zvyšuje tím, že rozpálené kameny se polévají vodou. Finská sauna se od římských nebo tureckých lázní zásadně liší v tom, že obložení stěn i veškeré zařízení jsou většinou ze dřeva. Dřevo totiž velmi špatně vede teplo, a tak lze dosáhnout vysokých teplot, aniž by se člověk spálil o lavičky, zábradlí či stěny.

Sauna je zcela nedílnou součástí finské kultury a podle odhadů připadá jedna sauna na tři Finy. Většina Finů chodí do sauny asi jedenkrát týdně. Při letní dovolené, kterou často tráví u jezera, chodí mnozí z nich do sauny téměř denně. Z horké sauny si obvykle jdou zaplavat do chladné vody v jezeře. Ti, kdo se rádi saunují po celý rok, mají k dispozici množství těchto zařízení postavených v blízkosti zamrzlých jezer. V ledu je trvale vysekán otvor, aby se člověk mohl rychle ochladit v ledové vodě.

Příznivý vliv na zdraví

Finové jsou již dlouho zastánci saunování, protože má příznivý vliv na zdraví. Jedno finské přísloví říká: „Sauna je lékem chudých.“ Do 19. století sloužila sauna nejen jako koupelna, ale také jako určitý druh nemocnice a jako porodnické oddělení.

V sauně je teplota obvykle 80 až 100 stupňů Celsia a posezení v ní trvá deset až patnáct minut. Mnozí lidé navštíví místnost s horkým vzduchem několikrát po sobě a mezi tím odpočívají nebo se osprchují. Vlivem tepla se zrychluje krevní oběh, otevírají se póry a vylučují se odpadové zplodiny jako například kyselina mléčná, čímž dochází k očišťování a detoxikaci organismu. Saunová lázeň často přináší úlevu od bolestí po cvičení a zmírňuje alergie, nachlazení a bolesti při artróze. Panují sice různé názory na to, zda sauna prospívá zdraví, ale její příznivci říkají, že v člověku vyvolává pocit lehkosti a čistoty. Někdo rád chodí do sauny večer, protože se při tom uvolní a zklidní. Na jiné zase střídání tepla a chladu působí povzbudivě, a tak se saunují raději během dne. *

Sauna je na celém světě stále populárnější, zvláště v hotelech a sportovních komplexech. Dejte si však pozor — v některých zemích je označení „sauna“ používáno na místa, kde se provozuje prostituce. Ujistěte se tedy, že sauna, do které chcete jít, opravdu slouží svému původnímu účelu.

Na některých místech nejsou sauny provozovány správně. Někdy na kamnech není dostatek kamenů a když se na ně nalije voda, vznikne náhle velké množství páry, což může být nepříjemné. Voda by se navíc mohla dostat do ohně nebo k elektrickému vedení v kamnech, a poškodit je. Vždy se tedy postarejte o to, aby byly dodržovány pokyny výrobce a aby sauna byla čistá a dobře větraná. Jestliže máte možnost navštívit saunu, která tyto požadavky splňuje, jistě budete chtít tuto starobylou, a přesto moderní lázeň vyzkoušet.

[Poznámka pod čarou]

^ 14. odst. Starší lidé, těhotné ženy nebo ti, kdo mají problémy se srdcem, by se před návštěvou sauny měli nejdříve poradit s lékařem.

[Rámeček a obrázky na straně 23]

Podněty pro saunovou lázeň

● Nechoďte do sauny po vydatném jídle nebo pokud jste konzumovali alkohol.

● Nejdřív se vysprchujte.

● Posaďte se na ručník.

● Pamatujte, že čím je lavice níže, tím je tam chladněji.

● Udržujte vlhkost tím, že kameny na kamnech poléváte malým množstvím vody.

● Nesoutěžte s druhými, kdo snese vyšší teplotu nebo kdo v sauně vydrží déle.

● Nakonec si dejte chladnou sprchu.

[Obrázek na straně 21]

Potní lázeň „temascal“

[Podpisek]

S laskavým svolením Jamese Grouta/ Soprintendenza Archeologica di Roma

[Obrázek na straně 21]

Caracallovy lázně v Římě