Pozorujeme svět

Optimismus prodlužuje život

Jedna nedávná studie ukázala, že starší lidé, kteří se na život a na stárnutí dívají pozitivně, „žili o 7,5 roku déle než ti, kdo stárnutí vnímali spíše negativně,“ uvádí článek v časopise Journal of Personality and Social Psychology. Studie, která probíhala v období 23 let a týkala se 660 lidí ve věku od padesátiletých výše, odhalila dvě věci: Negativní postoj ke stárnutí „může zkrátit pravděpodobnou délku života“, a pozitivní postoj „může pravděpodobnou délku života prodloužit“. Ano, pozitivní postoj může k dlouhověkosti přispět více, než nízká hladina cholesterolu nebo ideální krevní tlak, naznačuje zpráva. V závěru jsou lidé povzbuzováni, aby k letitým spoluobčanům zaujali pozitivnější postoj tím, že je budou zapojovat do různých činností. Jsou také vybízeni k tomu, aby „přestali zdůrazňovat negativní stereotypy, jež jsou se stářím spojovány“. Někteří lidé totiž mají sklon tyto stereotypy nevědomky přijímat, a to ke své vlastní škodě.

 Smrtící igelitové tašky

Odhaduje se, že na celém světě každý rok zemře více než 100 000 savců, ptáků a ryb v důsledku toho, že sežerou vyhozenou igelitovou taškou nebo se v ní udusí. Jen v Austrálii lidé ročně spotřebují 6,9 miliardy igelitových nákupních tašek, což představuje průměr 360 tašek na osobu. Z tohoto počtu se přibližně 25 milionů tašek ocitne v přírodě. Na konci roku 2002 sydneyský Sunday Telegraph uvedl, že australské supermarkety budou místo tradičních igelitových tašek používat tašky z materiálu, který podléhá biologickému rozpadu. Má se tím snížit počet uhynulých zvířat. Nové tašky sice vypadají stejně jako ty igelitové, ale jsou vyrobeny z maniokového škrobu a během tří měsíců se rozloží. „Jsou to první australské tašky, u nichž jsme zjistili, že podléhají biologickému rozpadu a jejichž cena odpovídá běžné igelitové tašce,“ říká Paul Shenston, předseda skupiny Planet Ark, která se zasazuje o ochranu životního prostředí. Nedávný průzkum ukázal, že „81 procent nakupujících ‚jednoznačně souhlasí‘ s tím, aby se takové tašky používaly“.

Acylpyrin a pacienti po bypassu

„Když pacienti během prvních 48 hodin po provedení srdečního bypassu dostávají acylpyrin, může to výrazně snížit riziko úmrtí nebo vážných komplikací souvisejících se srdcem, mozkem, ledvinami a zažívacím traktem.“ To vyplývá ze studie, o níž byla uveřejněna zpráva v listu The New York Times. U pacientů, kterým byl podáván acylpyrin, byla úmrtnost o 67 procent menší ve srovnání s těmi, kdo acylpyrin nedostávali. Četnost mozkových příhod a infarktů byla nižší o polovinu, četnost selhání ledvin byla nižší o 74 procent a četnost vážných komplikací trávicího systému byla snížena o 62 procent. I když tato studie nebyla provedena formou náhodného kontrolovaného klinického pokusu, zahrnovala 5 065 pacientů léčených v 70 nemocnicích v 17 zemích. V minulosti lékaři nedovolovali pacientům brát acylpyrin několik dní před operací a několik dní po operaci, protože se obávali zvýšeného krvácení. Studie však ukázala, že u pacientů, kteří acylpyrin dostávali krátce po operaci, bylo ve skutečnosti méně případů krvácení a že stačí podávat malé dávky acylpyrinu, takové jako se dávají dětem. Odhaduje se, že kdyby se výsledky této studie začaly uplatňovat v praxi, ročně by to na celém světě zachránilo život 27 000 lidí.

Spánek a pohybové dovednosti

Kvalitní noční spánek brzy po tom, co jsme se učili nějakým novým pohybovým dovednostem, je velmi důležitý pro to, abychom si tyto dovednosti zafixovali, říkají vědci. Již dlouho se ví o tom, jak důležitý je spánek, abychom si zapamatovali fakta a jiné údaje. Zůstávalo však otázkou, jaký vliv má spánek na pohybové dovednosti, které na rozdíl od paměti souvisejí s jinou částí mozku. Nové studie v Německu a Spojených státech vedly k závěru, že pro uchování pohybových vzpomínek je spánek důležitý, ale člověk musí jít spát „během určitého časového rozpětí,“ uvádí časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Lidé, kteří se večer naučili nějaké pohybové dovednosti a byli znovu testováni po celonočním spánku, dosáhli mnohem lepších výsledků než ti, kdo se učili ráno a byli testováni o 12 hodin později, tedy předtím než šli spát.

„Již si nepřeje patřit ke katolické církvi“

Člověku, který byl pokřtěn jako katolík, ale „již si nepřeje být považován za člena katolické církve“, je dnes možné v Itálii vyhovět, uvádějí noviny Il Sole-24 Ore. Když v minulosti někdo požádal, aby jeho jméno bylo odstraněno ze seznamu pokřtěných osob, obvykle to bylo zamítnuto, protože by se to „rovnalo zničení ‚části‘ církevních dějin“. Mnozí lidé, kteří chtěli, aby jejich jména byla z církevních seznamů odstraněna, se však proti takovému rozhodnutí odvolali. Předseda Úřadu na ochranu osobních informací rozhodl, že do farních seznamů pokřtěných osob má být u příslušných jmen uvedena poznámka: „Již si nepřeje patřit ke katolické církvi.“ Předseda tohoto úřadu se již nejméně ve třech případech obrátil na farní kněze, aby vyhověli žádostem bývalých farníků.

Rozpad rodin znamená více domácností

Mezinárodní studie, kterou vedl dr. Jianguo Liu z Michiganské státní univerzity v USA, odhalila, že počet domácností roste i v těch zemích, kde počet obyvatel klesá. Je to způsobeno rozpadem rodin a tím, že děti si zařizují své vlastní domácnosti. K tomu, aby bylo možné ubytovat tentýž počet lidí, je nutné stavět nové domy, takže města rostou a je ničeno životní prostředí. Časopis New Scientist uvádí: „Bez ohledu na to, zda v domě o třech ložnicích bydlí dva nebo čtyři lidé, je na jeho stavbu nutné použít totéž množství materiálu a na jeho vytápění totéž množství paliva.“ Výzkumní pracovníci došli k závěru, že pokud bude tento trend pokračovat, přibude do roku 2015 dalších 233 milionů domácností.

Dospívající matky

Počet mexických dívek ve věku 10 až 19 let, které otěhotněly, „vzrostl během posledních tří desetiletí o 50 procent,“ uvádí časopis Cambio, který vychází v Mexico City. K tomuto vzrůstu došlo navzdory tomu, že je podporováno plánované rodičovství a že ve státních školách jsou kurzy sexuální výchovy. Z průzkumu, který provedli zdravotničtí pracovníci, vyplývá, že „u dospívajících, kteří kouří, pijí alkoholické nápoje nebo užívají drogy, je čtyřikrát pravděpodobnější, že budou mít pohlavní styk v raném věku“. Navíc 30 procentům dospívajících matek se během jednoho roku po narození prvního dítěte narodí druhé neplánované dítě a 50 procentům se druhé dítě narodí během dvou let. K problémům těchto velmi mladých matek navíc přispívá to, že 60 procent z nich musí vychovávat své děti bez pomoci otce.

Kyselina útočí

Téměř 65 procentům knih a dokumentů vydaných v letech 1875 až 1960, které jsou uloženy v Národní knihovně v Paříži, hrozí zničení, uvádí list Le Monde. Toto písemné dědictví pomalu mizí, protože v papíru se vytváří kyselina sírová, která způsobuje, že stránky jsou velmi křehké a rozpadají se. Ročně je kyselina sírová odstraňována asi z 20 000 knih, přičemž náklady na tento proces představují částku 7 až 8 eur za knihu. Od 80. let minulého století již většina knih byla tištěna na papíře, který byl vyroben způsobem, díky němuž problém s kyselinou sírovou nevzniká.

Pokřtěný, ale nečinný

„Španělsko je stále národem pokřtěných [katolíků], ale každým rokem je méně katolické,“ píší španělské noviny El País. V době diktatury generála Franka „byla katolická víra oficiálním státním náboženstvím a všechna ostatní [náboženství] byla zakázána a pronásledována. Ve venkovských oblastech bylo povinností chodit každou neděli na mši a těm, kdo se odvážili takové církevní pravidlo porušit, hrozily pokuty nebo nepříjemnosti,“ uvádí článek. Od té doby se však situace dramaticky změnila. Podle průzkumu, který provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (španělsky CIS), jen 18,5 procenta Španělů chodí na mši pravidelně. Noviny dodávají: „Katolická církev sice přežila sobeckou kolaboraci v době občanské války a během Frankovy diktatury, ale průzkum, který CIS provedlo, ukazuje, že postupný úpadek církve je nyní velmi obtížné zvrátit.“