Mladí lidé se ptají . . .

Mám si pořídit tetování?

„Některé tetování je roztomilé. Je to skutečné umění.“ Jalene *

„O tom, že si dám udělat tetování, jsem snila celé dva roky.“ Michelle

TETOVÁNÍ běžně vidíme všude kolem nás, nebo se nám to tak alespoň může zdát. Pyšní se jím rockové a filmové hvězdy, přední sportovci i modelky. Mnozí teenageři napodobují jejich příklad a hrdě vystavují tetování, které mají na ramenou, rukou, kotnících a v bederní oblasti. Andrew tvrdí: „Tetování je skvělé. Je to věc osobního rozhodnutí.“

Dílo World Book Encyclopedia říká: „Tetování je postup, při kterém se na těle vytvářejí trvalé obrazce.“ Naostřeným dřívkem, kostí nebo jehlou, jež byly předtím namočeny do pigmentu přírodních barev, se do kůže vpichují malé otvory.“

Je těžké získat přesné údaje, nicméně podle jednoho zdroje má ve Spojených státech tetování 25 procent lidí ve věku od 15 do 25 let. Sandy říká: „Je to velmi populární.“ Proč se mladým lidem tetování tolik líbí?

Proč je tak populární?

Pro některé lidi je tetování jakýmsi velkolepým romantickým gestem. Michelle vypráví: „Brácha má na kotníku vytetované jméno dívky, se kterou chodil.“ V čem je problém? „Už s ní nechodí.“ Podle časopisu Teen „lékaři odhadují, že více než 30 procent žádostí o odstranění tetování se týká dospívajících dívek, které se chtějí zbavit jména svého bývalého přítele“.

Někteří mladí lidé pokládají tetování za umění. Jiní v tom vidí symbol nezávislosti. „Řídím si svůj život sama,“ prohlašuje Josie a dodává, že pořídit si tetování „bylo jediným životním rozhodnutím, které jsem kdy udělala“.  Tetování umožňuje některým mladým lidem experimentovat — mají pocit, že rozhodují o svém vzhledu. Tetování může také sloužit jako symbol vzpoury nebo alternativního životního stylu. Některé typy tetování tudíž mohou obsahovat vulgární slova a kresby nebo provokativní slogany.

Většina mladých lidí to ale pokládá pouze za módu. Avšak jenom kvůli tomu, že tetování má mnoho lidí, měl bys jej mít i ty?

Tetování je starobylé umění

Tetování není žádným novodobým zvykem. Bylo nalezeno na egyptských a libyjských mumiích z doby několik set let před Kristem. Tetováž byla objevena i na mumiích v Jižní Americe. Mnohé motivy přímo souvisely s uctíváním pohanských bohů. Podle výzkumného pracovníka Steva Gilberta „nejstarší známé tetování je spíše obrázek než nějaký abstraktní vzor a představuje boha [jménem] Bes. Podle egyptské mytologie byl Bes smyslný bůh veselí.“

Je zajímavé, že mojžíšský Zákon tetování zakazoval. Ve 3. Mojžíšově 19:28 se říká: „Na těle si neuděláte řezné rány kvůli duši, která skonala, a nebudete si na sobě dělat tetování. Já jsem Jehova.“ Ctitelé pohanských božstev, jako byli například Egypťané, si jména či symboly svých bohů tetovali na prsa nebo na paže. Izraelité dodržovali Jehovův zákaz ohledně tetování, a tím se od okolních národů lišili. (5. Mojžíšova 14:1, 2)

Dnešní křesťané sice nejsou pod mojžíšským Zákonem, nicméně to, že tetování bylo v minulosti zakázáno, nás vede k zamyšlení. (Efezanům 2:15; Kolosanům 2:14, 15) Pokud jsi křesťan, určitě si nebudeš chtít dělat na těle — a to ani dočasně — znamení připomínající  pohanské a falešné uctívání. (2. Korinťanům 6:15–18)

Zdravotní rizika

Měl bys také zvážit zdravotní rizika. Doktor Robert Tomsick, mimořádný profesor dermatologie, o tom říká: „Jde o to, že se naruší kůže a do této oblasti se vnáší pigment. I v případě, že jehla nepronikne příliš hluboko, existuje při každém narušení kůže nebezpečí bakteriální nebo virové infekce. Myslím si, že celkem vzato je [tetování] riskantní.“ Doktor Tomsick pokračuje: „I když při vpichování pigmentu do kůže nedojde k infekci, hrozí kontaktní alergie, dermatitida a alergické reakce, které mohou způsobit zarudnutí kůže, otok, svědění a vznik strupů.“

Tetování má sice být trvalé, ale dá se pomocí různých metod odstranit. Provádí se to laserem (vypálením), chirurgicky (vyříznutím), dermabrazí (obroušením povrchní i hlubší vrstvy pokožky) a vyleptáním pomocí solného roztoku či kyselinou. Tyto metody jsou drahé a mohou být bolestivé. „Je daleko bolestivější nechat si laserem tetování odstranit, než si ho nechat udělat,“ píše časopis Teen.

Co si pomyslí druzí?

Měl by ses také vážně zamyslet nad tím, co si druzí pomyslí o tom, že máš tetování, protože zdaleka ne každému se to líbí. (1. Korinťanům 10:29–33) Li, mladá žena z Tchaj-wanu, si v chvilkovém rozmaru nechala udělat tetování, když jí bylo šestnáct let. Nyní jí je 21 let a pracuje v kanceláři. „Vadí mi, že spolupracovníci si moje tetování prohlížejí,“ připouští Li. Britský psychiatr Theodore Dalrymple říká, že pro mnoho lidí je tetování „často viditelným znakem, že dotyčný člověk . . . patří k násilné, brutální, antisociální a zločinecké subkultuře“.

Článek v časopise American Demographics uvádí podobný postřeh: „Je jasné, že většina Američanů pokládá za riskantní mít tělo viditelně ozdobené ve stylu body art. Osmdesát pět procent [mladých] souhlasí s tvrzením, že ‚lidé, kteří mají viditelné tetování, . . . by si měli uvědomit, že tato forma sebevyjádření může mít za následek určité překážky v jejich profesi i v osobních vztazích‘.“

Uvažuj také o tom, zda tetováním podpoříš nebo popřeš tvrzení, že jsi křesťan. Mohlo by to být pro druhé ‚příčinou ke klopýtání‘? (2. Korinťanům 6:3) Je pravda, že někteří mladí lidé si tetování nechali udělat na částech těla, které nejsou vidět. Dokonce o tom možná nevědí ani jejich rodiče. Má to ale háček. Může se stát, že se nečekaně ocitneš na pohotovosti nebo že se ve škole budeš sprchovat — a tvé tajemství se stane veřejně známým. Lepší je „chovat se ve všem poctivě“ a nedopouštět se pošetilého klamání. (Hebrejcům 13:18)

Stejně jako každá móda, i tetování ztratí časem svou přitažlivost. Existuje snad něco — džíny, tričko, šaty nebo boty —, co by se ti líbilo natolik, že bys to chtěl nosit po zbytek života? Samozřejmě, že ne. Styl oblečení, střih a barva se mění. Ale zbavit se tetování — na rozdíl od oblečení — je těžké. A navíc to, co ti připadá „skvělé“ v šestnácti letech, se ti ve třiceti už nemusí líbit.

Mnozí mladí lidé později těchto trvalých změn svého vzhledu litovali. „Nechala jsem si udělat tetování před tím, než jsem poznala Jehovu,“ říká Amy. „Snažím se to zakrývat. Když to někdo ze sboru zahlédne, je mi to trapné.“ Jaké poučení z toho plyne? Dobře si rozmysli, zda se dáš tetovat. Neudělej rozhodnutí, kterého bys pak litoval.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 26]

Tetování je často spojováno s životními styly, které vyjadřují vzpouru

[Obrázek na straně 26]

Mnozí mladí později litovali, že si nechali udělat tetování

[Obrázek na straně 27]

Dobře si rozmysli, zda se dáš tetovat