Přejít k článku

Přejít na obsah

Mým náboženstvím byla věda

Mým náboženstvím byla věda

Mým náboženstvím byla věda

Vypráví KENNETH TANAKA

„PRAVDA vás osvobodí.“ Tato slova na jedné z pečetí Kalifornského technologického institutu mě inspirovala k tomu, abych dosáhl vynikajících vědeckých znalostí. Zápisem na tuto školu v roce 1974 jsem se začal připravovat na vědeckou dráhu. Po dosažení bakalářského titulu a dokončení studia geologie jsem ve studiích pokračoval na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře.

Jak jsem se věnoval vědecké dráze, zásadně se měnily mé názory a duchovní hodnoty. Evoluční teorie, kterou nás učili na škole, sice mou víru v Boha potlačila, ale později jsem byl nucen své postoje přehodnotit. Jak se z vědce geologa stal horlivý ctitel Boha? Dovolte mi, abych vám to vysvětlil.

Malému chlapci imponuje vesmír

Moje zaujetí pro vědu začalo již v raném věku. Vyrůstal jsem v Seattlu v americkém státě Washington. Rodiče mě vedli k tomu, abych měl vynikající studijní výsledky. Velmi rád jsem si četl o všem, co se týkalo vesmíru — o stavebních jednotkách hmoty a života, o kosmickém prostoru, základních silách, čase a relativitě. Když mi bylo asi osm let, ve škole si povšimli, že se zajímám o přírodní vědy. Začal jsem docházet na speciální přírodovědné hodiny, kde se mi osobně věnoval jeden pedagog.

Navštěvoval jsem i nedělní školu v baptistické církvi, ale hlavně proto, abych se mohl účastnit výletů do hor a kempování. O náboženství ani o Boha se nikdo z naší rodiny nezajímal. Když jsem se blíže seznámil s dějinami a s krutostmi, které církev napáchala, svědomí mi již nedovolilo účastnit se církevních aktivit. Začal jsem také pochybovat o tom, zda existuje Bůh, protože se mi zdálo, že věda dokáže vysvětlit úplně všechno.

Postupně měním zaměření i názory

Podal jsem si přihlášku na vysokou školu s cílem studovat fyziku, ale v závěrečném roce střední školy jsem začal navštěvovat hodiny geologie. K tomu patřily i exkurze do známých skalních formací ve státě Washington. Říkal jsem si, že by bylo úžasné, kdybych svou lásku k vědě mohl spojit s láskou k pobytům v přírodě.

Když jsem tedy přišel na vysokou školu, ihned jsem svůj hlavní obor změnil na geologii. A proto k mým předmětům patřilo i studium geologických období a vývoje země na základě zkamenělin. V souvislosti se zkamenělinami jsem se učil, že druhy se vyvíjely. Podle znalostí, které jsem měl, zatím evoluce prokázána nebyla. Přesto jsem se domníval, že jako teorie by mohla být rozumným vysvětlením dostupných geologických nálezů, a to obzvláště v porovnání s přístupem populárního kreacionismu. Když jsem slyšel, že na koleji proběhne diskuse mezi kreacionisty a evolucionisty, rozhodl jsem se, že tam nepůjdu. Bylo mi jasné, že země nemohla být vytvořena za necelý týden — jak to tvrdí někteří zastánci kreacionismu.

Měl jsem velmi vyhraněné protináboženské postoje, avšak moje vyjížďky za studiem geologie na jihozápad Spojených států mě donutily, abych názory na existenci Boha přehodnotil. Když jsem za jasných nocí v poušti hleděl na velkolepou hvězdnou oblohu, dospěl jsem k závěru, že vesmír musel stvořit Bůh. Uvědomil jsem si, že astronomové sice potvrdili, že vesmír měl počátek, ale nikdy nebylo čistě vědecky vysvětleno, proč k tomu došlo. Připadalo mi rozumné věřit, že vesmír kolem nás naplánoval a vytvořil inteligentní a mocný Stvořitel.

Mapuji Mars a kladu si otázky

V roce 1983 jsem ve věku 27 let udělal doktorát. V té době jsem pracoval pro Americký geologický průzkum a zabýval se geologií Marsu. Publikoval jsem desítky vědeckých článků a map týkajících se planetární geologie, ale i naučné články a mapy pro širokou veřejnost. Sloužil jsem v poradních výborech Národního úřadu pro astronautiku a výzkum vesmíru a podílel se na vyslání kosmických sond na Mars. Při výzkumu a plnění odborných úkolů jsem se setkával s uznávanými vědci z mnoha zemí, univerzit a výzkumných ústavů.

Vzdělání, které jsem dostal, a výsledky mého výzkumu postupně změnily můj idealistický náhled na vědu. Uvědomil jsem si, že věda nemá ani nikdy nebude mít odpověď na všechny otázky. Především jsem ale pochopil, že věda nenabízí trvalý smysl života. Podle současných vědeckých názorů se vesmír buď sám od sebe zhroutí nebo se rozplyne v beztvarou hmotu. Jestliže konečným výsledkem má být neexistence, jaký smysl by pak měla naše existence?

Vydávám se novým směrem

V září roku 1981, kdy jsem žil ve Flagstaffu v Arizoně, jsem se setkal se svědky Jehovovými. Souhlasil jsem s biblickým studiem, ale mým cílem bylo dokázat jim, že Bible nemá pravdu. Navíc jsem tak měl konečně možnost poznat, co vlastně Bible obsahuje.

Začal jsem trávit řadu hodin týdně tím, že jsem důkladně zkoumal biblické nauky. K mému překvapení jsem se na stránkách Bible setkal s přesvědčivými poznatky a s hlubokým pochopením souvislostí. Byl jsem fascinován její vědeckou přesností a splněním stovek podrobných proroctví týkajících se událostí v průběhu tisíců let lidských dějin. Zvláště na mě zapůsobila kombinace mnoha biblických proroctví — například v knize Daniel a Zjevení —, jež poskytují dobrý základ pro rozpoznání toho, že žijeme v „posledních dnech“. (2. Timoteovi 3:1)

Tím, že jsem začal studovat Bibli, jsem nevědomky udělal totéž, co mnozí vynikající lidé přede mnou. Později jsem totiž zjistil, že Bibli obdivoval a intenzivně zkoumal sir Isaac Newton, který je pokládán za jednoho z nejgeniálnějších vědců všech dob. Podobně jako Newton, i já jsem se zaměřil na proroctví u Daniela a ve Zjevení, která se týkají význačných historických událostí, k nimž už došlo. * Mám však oproti Newtonovi velkou výhodu v tom, že od doby, kdy žil, se již mnoho dalších proroctví splnilo nebo se právě plní. Zjistil jsem, že tato proroctví jsou nejen neuvěřitelně různorodá a obsáhlá, ale také spolehlivá. Překvapilo mě, když jsem zjistil, že Bibli psalo více než 40 mužů v průběhu 1 600 let, a přitom tato kniha obsahuje mocné poselství, které tvoří nedílný celek a vztahuje se nejen na budoucnost lidstva, ale i na závažné problémy, s nimiž se lidé potýkají nyní.

Vzdát se víry v evoluci však pro mě nebylo tak snadné. Uznával jsem významné vědecké autority, které tuto teorii podporují. Zjistil jsem však, že všechny biblické výroky týkající se hmotného světa jsou v naprostém souladu se známými fakty a nelze je vyvrátit.

Začal jsem si uvědomovat, že má-li člověk dospět k úplnému poznání rozsáhlého a vzájemně provázaného obsahu Bible, musí vzít v úvahu všechny biblické nauky včetně zprávy o stvoření v První knize Mojžíšově. Došel jsem tedy k závěru, že jediným rozumným řešením je přijmout Bibli jako celek.

Vytrvalé hledání pravdy

Mezitím jsem se podílel na metodickém vědeckém výzkumu, a tak jsem viděl, že mnohokrát je nějaká teorie určitou dobu běžně přijímána, ale potom se prokáže jako nesprávná. Příčinou bývá jednak to, že náměty, které vědci studují, jsou mimořádně spletité a jednak to, že informace a prostředky, které mají k dispozici, jsou omezené. Naučil jsem se tedy být opatrný a nepřijímat jako fakt neověřené teorie, ať jsou jakkoli důkladně propracované.

Realisticky vzato mnoho základních aspektů v přírodě nemůže věda vysvětlit. Například proč stavební jednotky života, ale i fyzikální zákony, jimiž se řídí, jsou vytvořeny tak dokonale, že dokážou udržovat komplexní procesy života a celé ekosystémy? Věda není vybavena na to, aby objevovala Boha. Avšak Boží inspirované slovo nám poskytuje hmatatelné důkazy o existenci a činnosti Stvořitele. (2. Timoteovi 3:16) Díky duchovnímu poznání nám může být jasné, že moc, moudrost a krása, jež jsou patrné v hmotném světě kolem nás, pocházejí od Boha.

O vědecké hodnověrnosti Bible jsem se dále přesvědčil na základě důkladného studia různých publikací svědků Jehovových včetně knih Jak vznikl život? — Evolucí, nebo stvořením? Existuje Stvořitel, který se o vás stará? V těchto publikacích se rozebírají složité vědecké otázky a obsahují jasný přehled o současném výzkumu a závěrech předních vědců. Kromě toho se zabývají otázkou, zda známá vědecká fakta jsou v souladu se správným porozuměním Bible.

Je tam například ukázáno, že zkameněliny v zásadě odpovídají pořadí, v jakém se podle 1. Mojžíšovy objevovaly jednotlivé formy života. Dále stvořitelský den, jak to chápali lidé ve starověku, mohl znamenat velmi dlouhou epochu, a je v Bibli používán ve stejném smyslu jako výraz „geologická období“ při popisu dějin země. Bible tudíž není v rozporu s vědeckými objevy. To znamená, že stvořitelský den trval celé věky. Bible nepodporuje závěr kreacionistů, kteří věří, že každý z těchto dnů trval 24 hodin.

Víra versus lehkověrnost

Jako vědec jsem nesnášel lehkověrnost. Měl jsem ale hlubokou úctu k víře, která má pevný základ. Taková spolehlivá víra je definována v Hebrejcům 11:1: „Víra je jisté očekávání věcí, na něž je naděje, zřejmý projev skutečností, ačkoli je nelze spatřit.“ Důvěra v Boží sliby je založena na nevyvratitelných důkazech, že Bible je inspirována Bohem. Viděl jsem, že je nutné se vyvarovat běžných, avšak nepodložených náboženských nauk, které jsou v rozporu s Písmem. Patří mezi ně například nauka o nesmrtelnosti duše, pekelném ohni, Trojici a další. Mnohé z těchto mylných nauk pocházejí ze starověké filozofie a mytologie nebo jsou důsledkem nedostatečného biblického poznání. Lpění na takových falešných naukách vedlo ke „slepé víře“, jakou má většina dnešních věřících, a kvůli tomu si mnozí vědci neváží náboženství.

Mou hlavní povinností jakožto vědce je definovat, obhajovat a předávat své vědecké poznatky. Stejně tak cítím naléhavou potřebu vyučovat biblickým pravdám jiné lidi, protože žádné jiné poznání není tolik důležité. S touto uspokojující činností jsem začal před 20 lety, kdy jsem byl pokřtěn jako svědek Jehovův. Od 1. září roku 2000 se mi podařilo prodloužit dobu, kterou věnuji kazatelské činnosti, na 70 hodin měsíčně. Od té doby jsem každý měsíc měl výsadu studovat Bibli až s deseti lidmi a vidět, jak se někteří z nich sami stali horlivými učiteli Bible.

Stále se věnuji výzkumu Marsu a dalších částí našeho vesmíru „očima“ důmyslné kosmické sondy, která byla vyslána, aby zkoumala nebeská tělesa v okolí naší Země. Vědci musí prozkoumat ještě mnohá tajemství. Těším se na dobu, kdy naše hledání duchovního i vědeckého poznání uspokojí lidskou zvídavost a poskytne odpověď i na ty nejhlubší otázky. Uvědomil jsem si, že skutečný smysl života pramení z přesného poznání Boha a jeho záměru s lidstvem. A to je také pravý smysl Ježíšových slov, která zdobí jednu z pečetí Kalifornského technologického institutu — „pravda vás osvobodí“. (Jan 8:32)

[Poznámka pod čarou]

^ 18. odst. V knize Observations Upon the Prophecies of Daniel, and the Apocalypse of St. John (Poznámky k proroctvím Daniela a k Apokalypse sv. Jana), která byla vydána roku 1733, sir Isaac Newton se vyjadřoval k proroctvím uvedeným v biblických knihách Daniel a Zjevení.

[Praporek na straně 19]

‚Zdálo se mi, že věda dokáže vysvětlit úplně všechno‘

[Praporek na straně 20]

„Věda nemá ani nikdy nebude mít odpověď na všechny otázky“

[Praporek na straně 21]

‚Na stránkách Bible jsem se setkal s přesvědčivými poznatky a s hlubokým pochopením souvislostí‘

[Mapy na straně 18]

Mapa Marsu

[Obrázky na straně 20]

Podobně jako Newtona, i mě zaujaly biblické knihy Daniel a Zjevení

[Podpisek]

University of Florida

[Obrázek na straně 21]

To, co jsem se naučil z Bible, předávám dalším

[Podpisky obrázku na straně 18]

Nahoře vlevo: S laskavým svolením USGS Astrogeology Research Program, http://astrogeology.usgs.gov; mapa Marsu: National Geographic Society, MOLA Science Team, MSS, JPL, NASA; povrch Marsu: NASA/JPL/Caltech

[Podpisek obrázku na straně 21]

Obrázek vesmíru: J. Hester and P. Scowen (AZ State Univ.), NASA