Pozorujeme svět

Opilá zvířata

Podle zpráv, které přicházejí ze světa, se stává nejen lidem, že se opijí. V indické vesnici v provincii Ásám nedávno stádo slonů objevilo pivo, a opilá zvířata pak divoce pobíhala a ničila tam domy. Jednomu medvědovi v Bosně zachutnaly zbytky piva, které našel ve vyhozených plechovkách, a žebral o další. Vesničany to obtěžovalo, a proto se rozhodli nechávat mu nealkoholické pivo. To se osvědčilo. Medvěd dostane svůj oblíbený nápoj, ale není již agresivní. Ptáci, kteří byli opojeni zkvašenými bobulemi z keřů podél jedné silnice v severní Kalifornii, napadali auta. Řešením bylo tyto keře vysekat. Včely, které vypijí kvašený nektar, potom nalétávají do stromů nebo spadnou na zem a nedokážou najít cestu zpět do úlu. Pokud se jim to podaří, stojí před nimi další překážka — rozzlobení včelí strážci, kteří jsou rozhodnuti zabránit opojení celé kolonie.

 Déšť ryb

Podle řeckých novin Eleftherotypia byly ve vesnici Koróna nalezeny stovky drobných rybiček, které pravděpodobně pocházely z Dojranského jezera nebo z jezera Korónia. „Vesničané všude nacházeli ryby, které spadly z nebe.“ Christos Balafoutis, ředitel meteorologického ústavu v Tesalonice, říká, že tyto případy nejsou zas tak vzácné. Bouřkové mraky v systémech s nízkým tlakem vzduchu vytvářejí vzdušné víry, které nasávají z povrchu jezer nejen vodu, ale i ryby a žáby. „Silou vzduchu ve víru mohou být vyzvednuty a odneseny velmi daleko,“ říká se ve zprávě. Když vír později zeslábne, ryby spadnou na zem.

Čím se dospívající doopravdy trápí

„Rodiče mají tak velké obavy, aby jejich děti nezačaly brát drogy, že vůbec nevnímají závažné emocionální a psychické problémy svých dětí,“ říká londýnský list The Times. Podle průzkumu, který byl proveden mezi 500 rodiči a více než 500 dospívajícími, je 42 procent rodičů přesvědčeno, že závislost na drogách je jediným závažným problémem, který jejich dětem hrozí. S tím však souhlasí jen 19 procent dospívajících. Třicet jedna procent mladých lidí se více trápí kvůli vztahům s přáteli a v rodině, a dalších 13 procent dospívajících kvůli šikaně. Touto tendencí rodičů přehlížet psychické a emocionální problémy dospívajících dětí je zvláště zneklidněn Justin Irwin, vedoucí telefonní linky důvěry Get Connected, což je organizace, která si studii vyžádala. Vybízí rodiče: „Opusťte své představy. Začněte vidět věci realisticky.“

Škodlivý vliv nedostatku spánku

„Devět procent Poláků denně spí méně než pět hodin,“ uvádí varšavský týdeník Wprost. „Každý třetí Američan a Brit spí pouze 6,5 hodiny.“ Michał Skalski z Kliniky pro poruchy spánku v Polsku říká, že „člověk, který spí málo, je trvale ve stresu“. Japonský výzkum ukázal, že „lidem, kteří denně spí pět hodin nebo méně, hrozí o 50 procent vyšší riziko infarktu než těm, kdo spí osm hodin denně,“ uvádí Wprost. Americké studie navíc ukazují, že nedostatek spánku může souviset s cukrovkou a dalšími zdravotními problémy. Podle zprávy nedostatek spánku nejen „vede ke změnám metabolismu glukózy“, ale také souvisí s „vyšším rizikem obezity“. „Když jste unavení, vaše tělo se snaží nedostatek energie kompenzovat,“ vysvětluje časopis American Fitness. „Lidé, kteří málo spí, mají tendenci více jíst a pít, aby se cítili svěží. Pokud tedy chcete shodit několik kilogramů a už je nenabrat, spěte o trochu více.“

Den v kanceláři

London Magazine provedl anketu mezi 511 lidmi o tom, jak probíhá jejich běžný pracovní den. Londýnské noviny The Daily Telegraph uvedly, že asi polovina těchto lidí pila v pracovní době alkohol, 48 procent se dopustilo krádeže a skoro třetina brala drogy. Navíc 42 procent dotázaných si „představovalo, jak zabijí svého šéfa,“ a skoro třetina „sledovala pornografii na internetu“, dále „62 procent jich dostalo nemravné návrhy od kolegů a skoro pětina jich měla v kanceláři pohlavní styk“. Třicet šest procent zaměstnanců uvedlo o výsledcích své práce nepravdivé údaje, 13 procent jich řeklo, že kvůli povýšení by mělo poměr s nadřízeným a 45 procent by jich poškodilo spolupracovníky, pokud by získali lepší postavení v práci. Podle psychoterapeuta Philipa Hodsona velká část tohoto jednání pramení z nelibosti vůči těm, kdo mají rozhodující vliv. Psycholog řekl: „Jsme ochotni udělat cokoliv, abychom se dostali nahoru. Titul, postavení a životní úroveň jsou pro nás velmi důležité.“

Náhlá úmrtí ve sportu

Když v různých částech Japonska stejný den zemřeli na infarkt tři padesátiletí muži, kteří absolvovali závod na dlouhou trať, sportovní lékaři vydali varování. Doktor Masatoši Kaku, prezident sportovní akademie v Kobe, uvedl v novinách Asahi Šimbun toto: „Asi 80 procent náhlých úmrtí souvisí se srdcem. . . . Devadesát procent lidí, kteří náhle zemřeli při sportu, bylo po zdravotní stránce údajně naprosto v pořádku.“ Doktor Kaku doporučuje provádět elektrokardiogram při zátěži místo v klidu. Dále varuje, aby se lidé nepřepínali, a doporučuje jim, aby se vyhnuli fyzické zátěži, pokud se jim zdá, že mají zvýšenou teplotu nebo cítí nevolnost či závratě. „Není žádná hanba ukončit závod nebo zápas v polovině,“ říká dr. Kaku a dodává: „Sportovci mají sklon přikládat příliš velký význam tomu, aby závod dokončili. V některých případech byste však měli zvážit, zda je to opravdu nutné.“

Rozhovory v rodině jsou potřebné

„Rozhovory v rodině se zvrhly v ‚každodenní brblání‘, což má za následek, že malé děti se neumí dobře vyjadřovat,“ píše londýnský list The Times. Podle Alana Wellse, ředitele vládní organizace Basic Skills Agency, která zodpovídá za udržování úrovně vzdělání v Británii, je tento úpadek způsoben tím, že děti „sedí u televize a počítače a že rodiny nemají čas jíst společně“. Wells se domnívá, že svůj podíl na tom má také stoupající počet neúplných rodin, ve kterých nejsou žádní prarodiče, ale i to, že jen málo rodičů nyní svým dětem čte. Wells je přesvědčen, že tyto faktory pomáhají vysvětlit, proč děti ve věku čtyř až pěti let, které začínají se školní docházkou, „mají horší vyjadřovací schopnosti“ než děti v minulosti. Wells doporučuje použít programy, jež rodiče naučí, jak komunikovat se svými dětmi.

Vyrovnanější styl života

Podle listu The Sydney Morning Herald vyplynulo z průzkumu provedeného Australským institutem, což je nezávislá výzkumná organizace, že „v posledních 10 letech se 23 procent Australanů ve věku od 30 do 59 let vzdalo vysokého příjmu, aby mohli žít vyrovnanějším životním stylem“. Tento trend, který výzkumníci označují jako přeřazení na nižší rychlost, přijalo mnoho lidí, kteří si od toho slibují pocit pohody a více času na děti. Tito lidé „přešli na méně náročnou a hůře placenou práci, snížili si počet pracovních hodin nebo úplně přestali pracovat,“ píše Herald. Výkonný ředitel Australského institutu dr. Clive Hamilton řekl: „Jde o to dát přednost životu před příjmem. Tito lidé se určitě nepokládají za nějaké ztroskotance. Jsou to obyčejní lidé ze střední vrstvy, kteří odmítají plýtvat a kteří kvůli vyrovnanějšímu životnímu stylu dobrovolně snižují svůj příjem.“