Zemědělci čelí krizi

RICHARD patří ke čtvrté generaci, která se věnuje zemědělství, a orá stejné pole, jež před sto lety obdělával jeho pradědeček. V roce 2001 to však bylo poprvé, kdy na této rodinné farmě nesklidili žádnou úrodu. Příčinou bylo sucho. K Richardovým problémům také přispělo to, že v předchozím roce byly nízké výkupní ceny zemědělských produktů a že vzrostly náklady na výrobu. „Situace se stále zhoršuje a neexistuje žádné východisko,“ stěžuje si Richard.

Larrymu patřila farma v úrodné zemědělské oblasti Corn Belt ve Spojených státech. Farma byla v majetku jeho rodiny po 115 let. „Cítil jsem se odpovědný za to, aby farma zůstala v provozu a aby prosperovala . . ., ale to se mi nepodařilo,“ vypráví. Larry a jeho manželka o farmu přišli.

Larry a Richard ale nejsou jediní. Když v Británii propukla mezi hospodářskými zvířaty epidemie slintavky a kulhavky, pro zemědělce to znamenalo ohromnou finanční i citovou ránu. V jedné zprávě se psalo: „Každodenní život na britské farmě — a to i na takové, která nebyla zasažena nemocí — je poznamenán úzkostí, osamělostí a zoufalou snahou uklidnit věřitele.“ V některých rozvojových zemích je práce zemědělců mařena válkou, suchem, rychlým růstem počtu obyvatel a také dalšími faktory. Vlády jsou pak nuceny dovážet  potraviny, na které však mnohé rodiny nemají peníze.

Problémy zemědělců tedy mají široký dopad. Přesto lidé žijící ve městech jen zřídka přemýšlejí o údělu zemědělců. Americký prezident Dwight D. Eisenhower před téměř padesáti lety prohlásil: „Když je vaším pluhem tužka a sedíte tisíc mil od kukuřičného pole, pak farmaření vypadá jako docela snadná věc.“ I dnes zemědělci cítí, že lidé ví o jejich práci většinou jen velmi málo a že si neuvědomují, jak důležitou úlohu zemědělci mají. „Moc se nestaráme o to, odkud je jídlo na našem stole,“ stěžuje si jeden kanadský farmář. „Než je zabalí do celofánu a dají do regálu, jídlo projde rukama mnoha lidí.“

Na zemědělství jsme závislí všichni, a proto není možné problémy zemědělců ignorovat. Sociologové Don A. Dillman a Daryl J. Hobbs varují: „V naší společnosti, kde všechno je na sobě navzájem závislé, se z problémů venkova mohou rychle stát problémy města a naopak. Ani venkovská, ani městská část naší společnosti nemůže příliš dlouho prosperovat, pokud ta druhá zaostává.“ Svět je dnes navíc jednou velkou vesnicí, kde ekonomický propad jednoho státu může drasticky ovlivnit prodej plodin a výrobní náklady v jiných zemích.

Není tedy divu, že Newyorské centrum pro zemědělskou medicínu a zdraví uvedlo tuto informaci: „Farmaření je jedním z deseti nejvíce stresujících zaměstnání ve Spojených státech.“ Které faktory způsobují krizi v zemědělství? Jak se s nimi mohou zemědělci vyrovnat? Existují nějaké důvody pro naději, že tato krize může být vyřešena?

[Praporek na straně 4]

„Když je vaším pluhem tužka a sedíte tisíc mil od kukuřičného pole, pak farmaření vypadá jako docela snadná věc“