Jak velká je to hrozba?

HOLLIE MULLINOVÁ, třítýdenní holčička, dostala v říjnu 1997 zánět středního ucha. Když onemocnění po několika dnech neustoupilo, lékař jí předepsal nejnovější antibiotika. Vypadalo to jako běžná záležitost. Ale nebylo to tak. Pokaždé, když léčba antibiotiky skončila, zánět se opět vrátil.

Během prvního roku života Hollie užívala 17 různých antibiotik. Když jí bylo 21 měsíců, dostala nejtěžší infekci. Po čtrnácti dnech nitrožilního podávání těch nejúčinnějších antibiotik zánět konečně ustoupil.

Případy, jako je tento, jsou stále častější nejen u malých dětí a starších lidí. Infekce, které kdysi bylo možné snadno vyléčit antibiotiky, postihují lidi každého věku, a někteří na ně dokonce umírají. Choroboplodné zárodky, které odolaly útoku antibiotik, se již v 50. letech minulého století staly závažným problémem v některých nemocnicích. Potom, v 60. a 70. letech minulého století, se mikroby rezistentní na antibiotika rozšířily i mezi běžnou populaci.

Výzkumní pracovníci v oblasti medicíny časem začali poukazovat na nadměrné užívání antibiotik u lidí a zvířat jako na hlavní příčinu stoupajícího počtu rezistentních mikrobů. V roce 1978 jeden odborník řekl, že používání antibiotik je nadměrné a že „se úplně vymklo z rukou“. A tak v 90. letech minulého století se v tisku začaly objevovat následující titulky: „Nástup superbacilů“, „Superbacily nás ovládly“ a „Nebezpečná antibiotika — Nadměrným používáním vznikají superbacily“.

Je to přehnané? Podle uznávaných lékařských organizací ne. Ve zprávě o infekčních chorobách v roce 2000 generální ředitelka Světové zdravotnické organizace uvedla: „Na počátku nového tisíciletí stojí lidstvo před další krizí. Dříve léčitelné nemoci . . . se nyní houfují za stále neproniknutelnějším pancířem antimikrobiální rezistence.“

Jak závažná je tato krize? „Zneklidňující přibývání [mikrobů rezistentních na léky] omezuje možnosti léčby infekčních nemocí,“ uvedla Světová zdravotnická organizace. Řada odborníků dnes dokonce mluví o tom, že lidstvo se vrací do doby, kdy žádná antibiotika nebyla.

Jak ale tyto rezistentní mikroorganismy dokázaly ovládnout svět a překonat i důmyslné nástroje, které přinesl vědecký pokrok? Co může člověk udělat pro to, aby chránil sebe a druhé? A jaké možnosti boje proti těmto rezistentním mikrobům existují? V následujících článcích vám předložíme několik odpovědí.