Pozorujeme svět

Nové druhy ptáků

„Od roku 1998 bylo ve vědeckých časopisech popsáno celkem 28 nových druhů [ptáků] a díky výzkumu by mohlo být k celkovému počtu asi 9 700 druhů přidáno mnoho dalších,“ píše londýnský list The Independent. Podle Steva Gantletta, vydavatele časopisu Birding World, „může být mnoho takových objevů uskutečněno proto, že svět se stává mnohem přístupnějším a ornitologové se mohou dostat na vzdálená místa, která byla před několika desetiletími téměř nedostupná“. Gantlett dodává, že objevy „také svědčí o větších odborných znalostech týkajících se rozpoznávání druhů ptáků podle jejich hlasů, což je často jediný způsob, jak je lze v hustém tropickém deštném pralese vypátrat“. Vědci věří, že existuje mnoho dalších druhů, které mohou být objeveny. Ničením přírodních lokalit však může být velký počet nově objevených druhů ohrožen, „protože jejich populace jsou nízké a soustřeďují se na malá území,“ vysvětluje The Independent.

 Hlučné ryby

Výzkumní pracovníci z Australského ústavu mořské biologie (AIMS) zjistili, že ryby, „k nimž patří Damsyllus albisella a ryby z čeledi Holocentridae a Apogonidae . . ., se spolu dorozumívají řadou zvuků připomínajících chrochtání, kvičení a pískání,“ uvádí list The West Australian. Tento objev pomáhá vysvětlit, jak je možné, že mladé ryby, které jsou proudem odneseny od útesu, najdou znovu cestu zpět. Pracovníci AIMS nahráli zvuky šířící se v blízkosti útesu, a pak pořízený záznam pustili v sítích na ryby. Doktor Mark Meekan redaktorům řekl, že „více mladých ryb se shromáždilo v sítích, ve kterých se záznam pouštěl, než v těch, v nichž se nepřehrával, což ukazuje, že ryby byly přitahovány konkrétními zvuky“. Výzkumníci zjistili, že zvuky, které vydávali někteří dospělí jedinci, mohly být zachyceny až na vzdálenost 15 kilometrů. „Za soumraku a během úsvitu,“ řekl doktor Meekan, „dosahuje rybí chór nejvyššího stupně a je srovnatelný s vřavou na fotbalovém stadionu.“ Tento „chór“ však není slyšitelný lidským uším.

Shozená kila, nebo vyhozené peníze?

„V Evropské unii se v roce 2002 snažilo držet dietu asi 231 milionů lidí,“ uvádí pařížský list International Herald Tribune. Podle zprávy společnosti Datamonitor, která sleduje rozvoj v oblasti průmyslu, minulý rok lidé v Evropě utratili za výrobky na hubnutí 80 miliard eur, což „odpovídá hrubému národnímu produktu Maroka“. Avšak „méně než 4 milionům lidí, kteří drží dietu, se podaří udržet si sníženou váhu déle než rok“ a „méně než 2 procenta Evropanů dosáhnou toho, že jejich úbytek na váze bude trvalý,“ píše list. Němci utratili za výrobky určené k hubnutí nejvíce, téměř 18 miliard eur. Naproti tomu Britové utratili asi 14 miliard eur. Přibližně 13 miliard zaplatili za tyto výrobky spotřebitelé v Itálii a 12 miliard ve Francii. Podle společnosti Datamonitor, jak dále uvádí list Tribune, „lidé, kteří drží dietu, potřebují pochopit, že samotná dieta není dlouhodobým řešením problému nadváhy“.

Krize mladých dospělých

„Zlatá dvacátá léta“, tedy léta mezi 20 a 29 rokem, by měla být „ideálním obdobím pro šťastný život a uvolnění,“ píšou německé noviny Gießener Allgemeine. „Období dospívání minulo a krize středního věku je ještě v daleké budoucnosti.“ Ale místo toho, aby lidé v tomto věku byli šťastní a uvolnění, stále více jich čelí stavu, kterému se říká krize mladých dospělých. Tento výraz v sobě „zahrnuje ztrátu životní orientace, kterou mladí lidé zažívají, když mají ukončit své vzdělání a musí se rozhodnout, jak naloží se svým životem,“ uvádí list. Mannheimská psycholožka Christiane Papastefanouová vysvětluje, že k obavám z budoucnosti přispívá vývoj v sociální oblasti, ke kterému došlo v nedávných letech. Navíc se dnes nabízí mnoho pracovních příležitostí a každý si může zvolit svůj životní styl. Proto mají někteří mladí lidé strach, že si vyberou špatně. Papastefanouová, kterou německý list cituje, nicméně věří, že naše rozhodnutí nejsou neodvolatelná a že není chybou, když uděláme „na cestě životem několik zajížděk“.

Nová technologie odhaluje záškoláctví

„V případě, že se studenti vyhýbají školní docházce, mohou učitelé díky nové technologii posílat rodičům textové zprávy,“ uvádí anglické vydání španělského listu El País. Ve Španělsku byl ve 200 školách nainstalován speciální počítačový systém, který učitelům umožňuje poskytovat rodičům informace o výsledcích zkoušek, seznamovat je s kázeňskými opatřeními vůči studentům a zaznamenávat nepřítomné žáky. Každé ráno učitelé zaevidují docházku pomocí přenosného přístroje, který je velký jako kapesní kalkulačka. Potom jej napojí na centrální počítač, který údaje zpracuje. „Někdy jsou na mobilní telefony rodičů posílány zprávy automaticky,“ píší noviny. Výsledkem této technologie je, že absentérství, které dříve zůstávalo bez povšimnutí, je nyní evidováno. Podle španělského vydání listu El País se o instalaci tohoto počítačového systému zajímá dalších 400 škol.

Renovace domu může poškodit zdraví dítěte

„Pokud lidé renovují svůj dům během období matčina těhotenství nebo krátce po porodu,“ uvádí německý informační bulletin Medi-Netz, „může se u dítěte v prvních několika měsících života objevit podráždění dýchacího ústrojí, nebo dokonce onemocnění dýchacích cest. Bylo zjištěno, že je ovlivněn také jeho imunitní systém, a to už v děloze, což vede k tomu, že dítě je náchylnější k infekčním onemocněním a alergiím.“ Výzkumní pracovníci z několika německých klinik a ústavů objevili, že chemické látky, které způsobují výše uvedené problémy, se mohou vypařovat z lepidel, koberců, čerstvých nátěrů a nového nábytku. „Těkavé chemické látky oslabují v našem imunitním systému důležité buňky, které nás mohou chránit před alergickými reakcemi,“ píše Medi-Netz. Podobná zpráva v časopise GEO doporučuje, aby rodiče s renovací domu počkali „až do druhého roku dítěte“, kdy je jeho imunitní systém silnější.

Sportovní kluby a návykové látky

„Mladí lidé, kteří jsou členy sportovních klubů, konzumují více alkoholu než ostatní mladí a mnohem častěji se opíjí,“ uvádí internetové zpravodajství Finské společnosti pro rozhlasové vysílání. Studie vydaná Výzkumným centrem pro podporu zdraví při jyväskylské univerzitě uvedla, že „alkoholické nápoje, pivo a cigarety jsou se sportem velmi často spojeny prostřednictvím reklamy a sponzorství,“ píše helsinský list Helsingin Sanomat. „Starší sportovci jsou často obdivováni a napodobováni, a proto mladí lidé následují jejich příklad. Nemohou si nevšimnout proudů šampaňského a kouření doutníků, které jsou spojeny s oslavami vítězství.“ Dalším problémem je šňupání tabáku. „Patnáctiletých chlapců, kteří každý týden šňupají tabák a nejsou členy žádného sportovního klubu, bylo méně než 4 procenta, zatímco těch, kteří ve sportovních klubech jsou, bylo téměř 10 procent,“ uvádí list.

Mrknutí oka

„Na pohybech očních víček se podílejí tisíce neuronů, které jsou součástí více než 30 různých skupin nervových buněk,“ vysvětluje španělský list El País. Tyto skupiny neuronů spojující „víčko s mozkovou kůrou“ byly nyní popsány podrobněji než kdykoli dříve, a to týmem vedeným španělskými neurobiology, kteří provedli svou studii na zvířatech. Proč potřebují oční víčka takový rozsáhlý a složitý systém neuronů? Protože se nezavírají vždy stejným způsobem a ze stejných důvodů. Funkce víčka zahrnuje automatické mrknutí, k němuž dochází asi patnáctkrát za minutu a slouží k zvlhčování rohovky, dále reflexní mrknutí způsobené tím, když se něco k očím rychle přiblíží, a mrknutí, které řídíme svojí vůlí. Víčka je rovněž možné zavřít buď částečně, možná v důsledku nějakých emocí, nebo úplně, a to na různě dlouhou dobu.

Počítače a jejich vliv na životní prostředí

„Dokonalý, atraktivní vzhled moderního počítače vyvolává klamnou představu o jeho skutečném vlivu na životní prostředí,“ uvádí časopis New Scientist. Při výrobě základního paměťového čipu a při jeho používání po dobu čtyř let, což je obvyklá životnost počítačů, „se spotřebuje takové množství fosilních paliv, jaké odpovídá váze 800 čipů,“ vysvětluje časopis. Analytici v Japonsku, Francii a Spojených státech odhadují, že na výrobu a provoz paměťového čipu o kapacitě 32 megabytů a váze dvou gramů se využije minimálně 1,6 kilogramu fosilních paliv, nejméně 32 kilogramů vody a 72 gramů toxických chemických látek, jako je čpavek a kyselina chlorovodíková. Analytici dospěli k tomuto závěru: „Vliv paměťových čipů na životní prostředí je v porovnání s jejich velikostí obrovský.“