Co říká Bible

Když příbuzní nesdílejí vaši víru

PODLE jednoho odhadu existuje na světě více než 10 000 náboženství a sekt. V jedné zemi asi šestnáct procent dospělé populace konvertovalo v určitém období svého života k jinému náboženství. Není se tedy co divit, že mezi příbuznými a přáteli dochází kvůli náboženskému vyznání k nedorozuměním. Někdy to vede k napjatým vztahům. Vzniká tedy otázka, jak by měl křesťan jednat se svými blízkými, kteří nesdílejí jeho víru?

Jedinečný vztah

Podívejme se například, co Bible říká o jedinečném vztahu mezi rodiči a dětmi. Ve 2. Mojžíšově 20:12 je řečeno: „Cti svého otce a svou matku.“ Tento příkaz nemá žádné časové omezení. U Matouše 15:4–6 je zapsáno, co o tomto příkazu řekl Ježíš. Z jeho slov jasně vyplývá, že mluvil o úctě, kterou mají svým rodičům projevovat dospělé děti.

Biblická kniha Přísloví varuje před nedostatkem úcty k rodičům. Například Přísloví  23:22 nám radí, abychom ‚nepohrdali svou matkou jen proto, že zestárla‘. Přísloví 19:26 zase důrazně upozorňují, že ten, kdo „krutě zachází s otcem a zahání matku, je syn, který jedná hanebně a potupně“.

Z Písma je tedy jasně vidět, že bychom své rodiče neměli zanedbávat. Jestliže rodiče nepřijali naši víru, automaticky to neznamená, že náš vztah k nim končí. A tyto biblické zásady platí i v případě manželského druha a pokrevních příbuzných. Je proto zřejmé, že křesťané mají morální i biblickou povinnost milovat své příbuzné.

Důležitá je rozumnost

Bible nás pochopitelně varuje před špatnou společností. Špatný vliv by na nás mohli mít i někteří nejbližší příbuzní. (1. Korinťanům 15:33) Mnoho věrných Božích služebníků v minulosti se zastávalo toho, co je správné, a to i v případě, že jejich rodiče s tím nesouhlasili. Zjevně to tak bylo v případě Korachových synů. (4. Mojžíšova 16:32, 33; 26:10, 11) Praví křesťané by se neměli dopouštět kompromisů ve své víře kvůli tomu, aby se zalíbili lidem, a to ani svým příbuzným. (Skutky 5:29)

Někdy se rodiče a jiní blízcí ostře staví proti tomu, čemu křesťané věří. Někteří se dokonce stali nepřáteli pravého křesťanství. V takových případech křesťan podnikne rozumné kroky k tomu, aby své duchovní smýšlení chránil. Ježíš výstižně řekl: „Nepřátelé člověka vskutku budou lidé z jeho vlastní domácnosti. Kdo má větší náklonnost k otci nebo matce než ke mně, není mě hoden; a kdo má větší náklonnost k synovi nebo k dceři než ke mně, není mě hoden.“ (Matouš 10:36, 37)

Ve většině případů se však křesťané nesetkávají u svých blízkých s tak tvrdým odporem. Příbuzní zkrátka nesdílejí jejich názor na to, co učí Bible. Boží slovo Kristovy následovníky vybízí, aby s nevěřícími jednali „s mírností“ a s „hlubokou úctou“. (2. Timoteovi 2:25; 1. Petra 3:15) Bible vhodně radí: „Pánův otrok . . . nepotřebuje bojovat, ale potřebuje být ke všem jemný.“ (2. Timoteovi 2:24) Apoštol Pavel křesťanům také radil, aby „o nikom nemluvili urážlivě, nebyli útoční, byli rozumní a projevovali veškerou mírnost ke všem lidem“. (Titovi 3:2)

Udržujte s příbuznými kontakt a projevujte jim lásku

V 1. Petra 2:12 dostávají křesťané tuto vybídku: „Udržujte si znamenité chování mezi národy [tedy nevěřícími], aby . . . oslavovali Boha . . . kvůli vašim znamenitým skutkům, jichž jsou očitými svědky.“ Blízcí, kteří nesdílejí naši víru, často vidí, jaké změny Bible způsobila v našem životě. Uvědomte si, že mnozí lidé, kteří byli dříve lhostejní, nebo dokonce odporovali biblické pravdě, změnili svůj názor. Někdy lidé pozorují dobré chování manželského druha nebo dítěte mnoho let, než se rozhodnou prozkoumat, co k takovému chování vede. Příčinou toho, že někdo nepřijímá biblickou pravdu, by nemělo být to, že ho křesťanský příbuzný zanedbává.

Je pravda, že okolnosti mohou být různé a někteří křesťanští svědkové žijí od svých rodičů daleko. Nemohou je navštěvovat tak často, jak by si přáli. O své lásce je však mohou ujišťovat tím, že jim budou psát dopisy, telefonovat jim nebo budou jiným způsobem udržovat pravidelný kontakt. I mnozí lidé, kteří nejsou pravými křesťany, milují své rodiče a jiné příbuzné a jsou s nimi pravidelně v kontaktu bez ohledu na to, jaké je jejich náboženské vyznání. Křesťanští svědkové Jehovovi by to jistě měli dělat také.

[Obrázek na straně 26]

Pravidelným kontaktem s příbuznými jim ukážete, že je máte rádi