Poskytněte dětem to, co potřebují

JE ZŘEJMÉ, že malé děti potřebují hodně pozornosti a že se mnoha dětem této pozornosti nedostává. Jasně je to vidět na tom, jací dnes mladí lidé jsou. „Mladí lidé nikdy dříve nebyli do takové míry izolováni od rodiny, a tím připraveni o praktické zkušenosti a praktickou moudrost,“ citoval kanadský list The Globe and Mail v Torontu postesknutí jednoho výzkumného pracovníka.

Kde se stala chyba? Mohl by tento problém souviset alespoň do určité míry s tím, že si vůbec neuvědomujeme, jak důležité je věnovat se malým dětem? „Všichni se musíme učit, co to znamená být rodičem,“ vysvětluje psycholožka, která pomáhá ženám s nízkým příjmem, aby se naučily pečovat o své novorozené dítě. „A musíme si uvědomit, že čas strávený s našimi dětmi se nám mnohonásobně vrátí.“

Pravidelné poučování potřebují dokonce i nemluvňata. Ne pouze tu a tam několik minut, ale pravidelně — a to v průběhu celého dne. Čas, který dětem od jejich útlého věku věnujeme, je pro jejich zdravý vývoj nesmírně důležitý.

Je nutné se připravit

Mají-li rodiče splnit svou závažnou odpovědnost, musí se na příchod dítěte připravit. O tom, jak důležité je plánování, se mohou poučit ze zásady, kterou vyzdvihl Ježíš Kristus: „Kdo z vás . . ., který chce stavět věž, si nejprve nesedne a nespočítá náklady?“ (Lukáš 14:28) A výchova dětí, jež je často označována jako dvacetiletý projekt, je přece daleko komplikovanější než stavba věže. Takže k tomu, aby člověk byl při výchově dítěte úspěšný, potřebuje promyšlený program, stejně jako by se jednalo o nějaký stavební projekt.

 Předně, na rodičovské povinnosti je důležité připravit se po stránce duševní a duchovní. V jedné studii, která byla v Německu provedena mezi 2 000 těhotnými ženami, se zjistilo, že pokud se matky na narození dítěte těšily, byly jejich děti citově a tělesně mnohem zdravější než děti matek, které je nechtěly. Kromě toho jistý vědec odhaduje, že v případě těhotné ženy, která žije v rozháraném manželství, je o 237 procent vyšší pravděpodobnost citového nebo tělesného poškození dítěte ve srovnání se ženou, která má s partnerem dobrý vztah.

Je tedy jasné, že pro dobrý vývoj dítěte je důležitý také otec. Doktor Thomas Verny pozoroval: „Po stránce citové i fyzické je pro dítě jen málo věcí tak nebezpečných, jako když budoucí otec týrá nebo zanedbává svou těhotnou manželku.“ Často se uvádí, že nejlepší dar, jaký může otec dítěti dát, je to, že miluje jeho matku.

Hormony spojené s úzkostí a stresem, které se vyplavují do krevního oběhu matky, mohou mít na plod nežádoucí vliv. Předpokládá se však, že pro dítě je nebezpečná jen intenzivní a dlouhodobá úzkost matky, nikoliv občasné negativní emoce či stresující události. Ze všeho nejdůležitější je vztah budoucí matky k jejímu nenarozenému dítěti. *

Co ale v případě, že jste těhotná a manžel pro vás vůbec nemá pochopení nebo se vy osobně nedokážete vyrovnat s myšlenkou, že se stanete matkou? Není neobvyklé, že za určitých okolností může mít žena z těhotenství depresi. Mějte ale vždy na paměti, že vaše dítě za to nemůže. Jak si tedy můžete i za nepříznivých okolností zachovat vnitřní pokoj?

V tomto ohledu pomáhají milionům lidí moudré pokyny z Božího slova, Bible, kde se říká: „Ve všem dávejte své prosebné žádosti na vědomí Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním, a Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenkové síly prostřednictvím Krista Ježíše.“ Možná vás překvapí, že když budete jednat podle těchto slov, dokážete pak uplatnit i další radu: „O nic nebuďte úzkostliví.“ (Filipanům 4:6, 7) Pocítíte tak pomoc našeho Stvořitele, který má o vás zájem. (1. Petra 5:7)

Nic neobvyklého

V několika prvních týdnech po porodu prožívají některé mladé matky nepochopitelný smutek a jsou netečné. Sklíčené jsou někdy i ty ženy, které se na dítě těšily. Takové výkyvy nálady nejsou ničím neobvyklým. Je to způsobeno tím, že po porodu dochází u ženy k prudkým změnám hladiny hormonů. Matka je po porodu často vyčerpaná z tlaků vyplývajících z mateřství. Dítě totiž nemá žádný pojem o čase a vyžaduje, aby jej krmila, přebalovala a poskytovala mu veškerou potřebnou péči.

Jedna matka měla pocit, že její dítě pláče jen proto, aby ji týralo. Není divu, že jistý japonský odborník na výchovu dětí řekl: „Stres vznikající při výchově dítěte se nevyhne nikomu.“ Podle tohoto odborníka „je nejdůležitější to, aby se matka neizolovala“.

I když je matka někdy deprimovaná, nemusí své výkyvy nálady přenášet na dítě. Časopis Time uvedl:  „Děti matek, které trpí depresí a které se přesto dokážou nad svou trudomyslnost povznést a zahrnují dítě pozorností a hrají si s ním, jsou výrazně radostnější.“ *

Jak může pomáhat otec

Nejlepší možnost poskytnout ženě potřebnou podporu a pomoc má otec dítěte. Když uprostřed noci dítě křičí, pak k němu mnohdy může vstát otec, aby se manželka mohla vyspat. Bible říká: „Ve společném životě musí manželé vždy jednat se svými manželkami s ohledem.“ (1. Petra 3:7, The Jerusalem Bible)

Ježíš Kristus poskytl manželům dokonalý vzor. Dokonce dal za své následovníky život. (Efezanům 5:28–30; 1. Petra 2:21–24) Když tedy manželé obětují své pohodlí a projeví v péči o dítě iniciativu, pak napodobují Krista. Výchova dítěte je totiž týmová spolupráce, společné úsilí, na kterém se musejí podílet oba rodiče.

Týmová spolupráce

„S manželkou jsme do detailu prodiskutovali, jak budeme naši dceru vychovávat,“ říká Joičiro, otec dvouletého děvčátka. „Pokaždé, když vznikne nějaký problém, promluvíme si, jak budeme postupovat.“ Joičiro si uvědomuje, že i jeho manželka si potřebuje odpočinout, a často bere dceru s sebou, když si jde něco zařídit.

V dřívějších dobách, kdy rodiny bývaly obvykle početnější a úzce spjaté, se na péči podílely starší děti a také příbuzní. Není tedy divu, že jedna pracovnice z poradny pro výchovu dětí, jež sídlí v Kawasaki v Japonsku, uvádí: „Ve většině případů se matce uleví, když si může s někým popovídat o tom, co prožívá. S trochou pomoci se mnohé matky dokážou se svými problémy vyrovnat.“

Časopis Parents píše, že rodiče „potřebují mít kontakt s lidmi, s nimiž si mohou popovídat o svých problémech“. Kde ale takové lidi najít? Pokud budou mít rodiče otevřenou  mysl, mohou mít značný užitek z toho, když budou naslouchat prarodičům nebo příbuzným. Prarodiče by samozřejmě měli mít na paměti, že konečné rozhodnutí je na mladé dvojici. *

Další oporou pro mladé rodiče jsou často spoluvěřící. V místním sboru svědků Jehovových možná najdete lidi, kteří mají dlouholeté zkušenosti s výchovou dětí a kteří budou ochotni vašim problémům naslouchat. Mohou vám dát některé užitečné podněty. Často můžete požádat o pomoc „letité ženy“ — jak Bible označuje křesťanky, které již řadu let žijí podle biblických zásad a které jsou ochotny pomoci mladším ženám. (Titovi 2:3–5)

Je pravda, že rodiče by neměli bezhlavě přijímat vše, co slyší. „Najednou se z lidí kolem mě stali odborníci na výchovu dětí,“ říká Joičiro. Jeho manželka Takako připouští: „Zpočátku mě podněty, které jsem dostávala od druhých, vyváděly z rovnováhy, protože jsem měla pocit, že tím kritizují nedostatek mých zkušeností.“ Znalosti získané od druhých však mnoha manželům a manželkám pomohly k vyrovnanějšímu názoru na to, co jejich děti potřebují.

Nejlepší pomoc

I když máte pocit, že není, kdo by vám pomohl, existuje jeden spolehlivý zdroj síly. Je to Jehova Bůh, ten, kdo nás vytvořil a jehož oči mohou vidět dokonce i „zárodek“ těch, kdo se mají narodit. (Žalm 139:16) Boží slovo, Bible, uvádí, co Jehova jednou řekl svému starověkému lidu: „Může manželka zapomenout na svého kojence, takže by nelitovala syna svého břicha? I tyto ženy mohou zapomenout, a přece já sám na tebe nezapomenu.“ (Izajáš 49:15; Žalm 27:10)

Ne, Jehova na rodiče nezapomíná. V Bibli jim dává vynikající pokyny pro výchovu dětí. Například před asi 3 500 lety Boží prorok Mojžíš napsal: „Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou životní silou.“ Dále řekl: „Tato slova [včetně nabádání milovat Jehovu a sloužit mu], která ti dnes přikazuji, se prokážou být na tvém srdci; a budeš je vštěpovat svému synovi a mluvit o nich, když budeš sedět ve svém domě a když půjdeš po cestě a když budeš uléhat a když budeš vstávat.“ (5. Mojžíšova 6:5–7)

Co je podle vás základní myšlenka tohoto biblického pokynu? To, že poučování dětí by mělo být pravidelným, každodenním zvykem. Nestačí totiž občas si na ně vyhradit takzvaný kvalitní čas. Vzhledem k tomu, že důležité momenty v komunikaci vznikají spontánně, je nutné být s dítětem pravidelně. V tom případě budete jednat podle biblické rady: „Vychovej chlapce podle cesty, která je pro něho.“ (Přísloví 22:6)

Ke správné výchově malých dětí patří i to, že jim budete nahlas číst. Bible říká, že Timoteus, učedník z prvního století, ‚znal svaté spisy od útlého dětství‘. Je zřejmé, že jeho matka Euniké a babička Lois mu je nahlas četly, když byl ještě malé dítě. (2. Timoteovi 1:5; 3:14, 15) Je dobré začít se čtením již v době, kdy na dítě začnete mluvit. Co mu ale číst a jak můžete poučovat i nemluvně?

Čtěte mu z Bible. Očividně se z této knihy četlo i Timoteovi. Existují také knihy, které dítě seznamují s Biblí prostřednictvím barevných obrázků. Pomáhají mu, aby si dokázalo představit věci, které jsou v Bibli zapsány. Je to například Moje kniha biblických příběhů a Největší člověk, který kdy žil. Pomocí takových knih si miliony lidí vštípily biblické nauky do mysli a do srdce.

Bible říká, že „synové [a dcery] jsou dědictví od Jehovy; plod břicha je odměna“. (Žalm 127:3) Stvořitel vám svěřil „dědictví“, roztomilé děťátko, které pro vás může být zdrojem hrdosti a radosti. Výchova dětí — obzvláště k tomu, aby se z nich stali Boží ctitelé — je skutečně odměňující úkol.

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 8]

Je velmi důležité, co matka cítí ke svému nenarozenému dítěti

[Obrázek na straně 9]

I když matka prožívá po porodu výkyvy nálady, může udělat hodně pro to, aby děťátko cítilo, že je milováno a v bezpečí

[Obrázek na straně 10]

Otcové mají povinnost podílet se na péči o dítě

[Obrázek na straně 10]

Dětem je třeba číst již od útlého dětství