Od našich čtenářů

Cukrovka Z celého srdce Vám děkuji za sérii článků „Jak žít s cukrovkou“. (8. května 2003) S cukrovkou bojuji již od svých čtyř let. Vždycky jsem si myslela, že takové věci jako manželství a celodobá služba jsou pro mě nedostupné, ale tyto články mi daly naději. Teď je mi 17 let a celodobou službu jsem si dala jako svůj cíl. Udělám všechno pro to, abych toho dosáhla.

T. A., Japonsko

Považuji za nesmírně užitečnou radu, že by rodina a přátelé neměli cukrovkáře nutit, aby jedli stravu, která je pro ně nevhodná. Je to opravdu boj, když vařím pro rodinu, ale pak nemohu jíst to, co jsem pro ně připravila. Lidem, kteří cukrovkou netrpí, to možná připadá jako maličkost, ale mohu Vás ujistit, že to žádná maličkost není.

V. N., Itálie

Jsem zdravotní sestra a učitelka. Začátkem příštího semestru budu studenty učit o cukrovce. Ilustrace na straně 8 a 9 jsou dobře srozumitelné a chci je při vyučování použít. Děkuji Vám za to, že vydáváte jednoduché články o lékařských námětech.

C. B., Francie

Děkuji Vám za články o cukrovce. Já tuto nemoc nemám, ale moje čtrnáctiletá sestra ano. Teď rozumím tomu, co asi prožívá. Je pravda, že kvůli ní musím přinášet určité oběti, ale není to zdaleka tak náročné, jako s cukrovkou žít.

E. D. M., Itálie

Moje maminka trpí cukrovkou již pět let. Často si dělám starosti o její zdraví, protože žiji dost daleko. Chci jí poslat výtisk tohoto časopisu. Může jí to pomoci, když nejsem s ní.

R. W., Indonésie

Zranění Líbil se mi článek „Jak zranění změnilo můj život“. (22. dubna 2003) Pomáhá mi, abych se vyrovnal se zraněním zad, které jsem utrpěl před třiceti lety. Prožil jsem mnoho podobných věcí jako bratr Stanley Ombeva. Utěšuje mě vědomí, že Boží slovo člověku pomáhá, aby spoléhal na Jehovu.

G. G., Spojené státy

Hluboce mě dojala upřímná slova bratra Stanleyho Ombevy o tom, jak reagoval na své tělesné omezení. Uvědomila jsem si, jak bezvýznamné jsou moje problémy ve srovnání s tím, s čím se musí potýkat on. Tento článek mi pomohl, abych pochopila, jaká požehnání mám.

S. C., Kanada

Fantastické! Přesně tohle slovo musím na tento článek použít. Úplně mě uchvátil. Bylo velmi podnětné vidět, jak biblické texty nabyly úplně nového významu, když je bratr Ombeva osobně potřeboval. Pomůže mi to projevovat více soucitu, když pomáhám druhým.

R. G., Spojené státy

Povzbudilo mě, že i křesťan, který slouží jako starší, cítil takový druh hněvu, a že si uvědomuje, že vyrovnat se s takovou situací vyžaduje čas. Bratr Ombeva napsal, že i když mu bylo nejhůř, nikdy nebyl nepravidelný ve službě. Jsem rozhodnutá jednat stejně.

M. K., Japonsko

Když jsem byla mladší, častokrát jsem padala, a teď kvůli tomu trpím řadou potíží. Pořád mě něco bolí, špatně se mi chodí a mám málo energie. Nemohu se podílet na křesťanské službě tak, jak bych si přála, a to mě moc skličuje. Když jsem četla o tom, jak se bratr Ombeva vyrovnával se svým problémem, hodně mi to pomohlo. Mockrát Vám děkuji.

E. E., Spojené státy