Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Cizokrajná zvířata útočí na Španělsko

„Více než čtyřicet druhů cizokrajných zvířat z celého světa zaútočilo ze země, vzduchu i vody na Španělsko a přináší zkázu místní flóře a fauně,“ píší španělské noviny El País. K nezvaným hostům patří sumec velký z Německa, zelená řasa z Karibské oblasti, papoušek mniší z Argentiny a norek ze Severní Ameriky. Mnohé druhy byly do Španělska dovezeny na prodej jako exotická zvířata či za jiným komerčním účelem. Některá zvířata utekla a jiná majitelé pustili na svobodu, když se jim stala břemenem nebo přestala být zdrojem zisku. Biolog Daniel Sol říká: „Zavlečené druhy jsou nyní vedle ničení přirozeného prostředí hlavní příčinou úbytku místních druhů.“

Protijed z vajíček

„Indičtí vědci zjistili, že slepičí vajíčka se mohou stát zdrojem molekul k léčbě hadích uštknutí,“ uvádí list The Times of India. Slepicím starým asi 12 týdnů je injekčně podána „do svalu dávka jedu, která není smrtelná,“ a o dva nebo tři týdny později dostanou druhou dávku. Za 21 týdnů slepice začnou snášet vajíčka, která obsahují protilátky proti hadímu jedu. Výzkumní pracovníci doufají, že protilátky z vajec budou náhradou za protilátky získávané z koní, „kteří kvůli odběrům protilátek proti hadímu jedu podstupují bolestivé testy,“ píše se v listu The Times. Australští vědci již oznámili, že veterinární testy s použitím této nové technologie byly úspěšné. Pokud by protijed byl účinný i u lidí, mohlo by to být v Indii velkou pomocí. Každý rok je tam totiž uštknuto asi 300 000 lidí a 10 procent z nich umírá.

Motýlí let

„Celá léta se vědci pokoušejí pochopit, díky čemu jsou motýli takovými mistry v manévrování při nízkých rychlostech. Bez zvláštní námahy jsou schopni vznášet se, couvat nebo létat bokem,“ píše londýnský list The Independent. Výzkumní pracovníci Oxfordské univerzity se teď domnívají, že přišli na to, v čem spočívá tajemství motýlího letu. Použili speciální aerodynamický tunel, do kterého vpouštěli nepatrné množství dýmu, aby bylo vidět směr proudění vzduchu. V tomto prostředí pak sledovali let baboček admirál. Zatímco motýli v aerodynamickém tunelu létali z jedné umělé květiny na druhou, vědci natáčeli jejich let pomocí vysokorychlostních digitálních kamer, které zaznamenávaly proudění vzduchu kolem motýlích křídel. Výzkumníci zjistili, že „třepetavé mávání křídel není náhodné a bezcílné, ale je výsledkem mistrovského zvládnutí široké škály aerodynamických mechanismů“. Vědci doufají, že tyto poznatky půjdou využít k sestrojení dálkově ovládaného letadla, které bude mít rozpětí křídel sotva deset centimetrů. Bude možné upevnit na ně kameru, vlétnout s ním do stísněných prostor a pořizovat tam záběry.

Nespavost v Itálii

V Itálii se během roku 2002 přes 600 lékařů a více než 11 000 pacientů podílelo na nejrozsáhlejší studii nespavosti, jaká tam kdy byla provedena. Výsledky odhalily, že více než 12 milionů Italů trpí nespavostí, uvedly noviny La Stampa. Ukázalo se, že 65 procent sledovaných osob trpělo ospalostí ráno, 80 procent během dne a 46 procent mělo obtíže soustředit se na práci. „Ti, kdo řídí motorová vozidla, jsou zvláště vystaveni nebezpečí, protože 22 procent dopravních nehod je způsobeno ospalými řidiči,“ píší noviny. Studie také ukázala, že 67 procent lidí, kteří nespavostí trpí, nikdy se svým lékařem o tomto problému nemluvilo. Mario Giovanni Terzano, koordinátor této studie, řekl, že „nejméně 20 procent pacientů trpí primární nespavostí, pro kterou není žádná zjevná příčina“. Lékařská prohlídka přesto může odhalit zdravotní problém, který může s nespavostí souviset. K dalším příčinám nespavosti patří podle Maria Giovanni Terzana úzkost (24 procent), stresující události (23 procent) a deprese (6 procent).

Sajga je ohrožena vyhynutím

„V roce 1993 žilo ve stepích Ruska a Kazachstánu více než milion sajg tatarských. Dnes je jich méně než 30 000,“ uvádí časopis New Scientist. Tato antilopa je obětí „epidemie pytláctví“, píše se ve zprávě. „Biologové říkají, že je to nejprudší pokles populace velkého savce, jaký byl kdy zaznamenán.“ Proč je sajga terčem pytláků? Počátkem 90. let minulého století byli ochránci přírody tak znepokojeni osudem nosorožců, že začali doporučovat rohy sajgy jako náhradu za nosorožčí roh používaný v tradiční čínské medicíně. Protože sajga již v Číně nežila, lovci se zaměřili na stáda ve střední Asii. Během pěti let (1993–1998) se počet těchto antilop snížil na polovinu a do roku 2002 prudce klesl o 97 procent. Ve středním Kazachstánu se populace sajg snížila o 99 procent. Jsou jich zde již jen 4 000. Abigail Entwistleová, zooložka z organizace Flora and Fauna International, říká: „Myslíme si, že na záchranu tohoto druhu máme už nanejvýš dva roky.“

Mysl, emoce a zdraví

To, co se odehrává v naší mysli, může mít na naše tělo mnohem větší vliv, než se dříve předpokládalo, píše se ve zprávě, která vyšla v polském časopise Wprost. Článek dodává: „Myšlenkami a emocemi jsou ovlivňovány všechny důležité orgány a systémy lidského těla: nervové, imunitní, hormonální, oběhové a rozmnožovací.“ Profesor Marek Kowalczyk z Vojenského institutu hygieny a epidemiologie ve Varšavě proto říká, že „ti, kdo žijí ve stresu, trpí nachlazením a chřipkou dvakrát častěji než ostatní lidé“. Ženy trpící depresí mají o polovinu menší šanci, že otěhotní. Časopis Wprost také informuje, že ačkoli stres není příčinou rakoviny, „může k rozvoji skrytého nádorového onemocnění přispět“. Také hněv může škodit zdraví. Má se totiž za to, že agresivní a nepřátelští lidé častěji trpí srdečními chorobami, a jsou proto vystaveni většímu nebezpečí infarktu.

Legální prodej slonoviny

Během pouhých deseti let, od roku 1979 do roku 1989, se populace slonů v Africe snížila více než o polovinu. Jedním z důvodů byla rostoucí poptávka po výrobcích ze sloních klů. Dalším důvodem bylo to, že pytláci měli velké množství automatických zbraní. V důsledku toho v roce 1989 Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) úplně zakázala obchod se slonovinou. Časopis African Wildlife uvedl, že nedávno však CITES dovolila, aby Jižní Afrika, Botswana a Namibie jednorázově prodaly 60 tun slonoviny, která pocházela z uhynulých zvířat nebo byla zabavena pytlákům. Dvěma dalším zemím ale nebyl prodej povolen, protože „neposkytly dostatečné záruky, že jsou schopné zabránit nelegálnímu prodeji slonoviny,“ psalo se v článku.