Pozorujeme svět

Opice jako písaři

Někteří zastánci evoluce jsou toho názoru, že kdyby nekonečně velký počet opic psal na nekonečně velkém počtu psacích strojů, nakonec by tímto způsobem byla sepsána všechna díla Williama Shakespeara. Výzkumní pracovníci Plymouthské univerzity v Anglii proto šesti opicím dali na jeden měsíc k dispozici počítač. List The New York Times uvádí, že opice „nenapsaly ani jediné slovo“. Šest opic v paigntonské zoo v jihozápadní Anglii „napsalo jen pět stran textu“, který se skládal převážně z písmene „s“. Na konci textu se objevilo také několik písmen „j“, „a“, „l“ a „m“. Opice navíc používaly klávesnici jako záchod.

 Monarcha stěhovavý v ohrožení

Dne 13. ledna 2002 se bouře přehnala hornatým územím v Mexiku, kde v borových a jedlových lesích přezimují monarchové stěhovaví. Teplota prudce klesla, výrazně se zvýšila vlhkost, a to vedlo k uhynutí asi 500 milionů motýlů. Mrtví motýli vytvořili pod stromy vrstvu vysokou až jeden metr. „Během jediného dne uhynulo 70 až 80 procent všech monarchů, kteří se měli na jaře vrátit na východ Spojených států,“ uvedlo mezinárodní vydání listu The Miami Herald. Nyní se ale na obzoru objevila jiná hrozba. Přestože mexická vláda vytvořila pro monarchy stěhovavé rezervaci, životní prostředí těchto motýlů je ničeno nezákonnou těžbou dřeva. Zasaženo již bylo 44 procent rezervace. Tito odolní motýli sice dokáží přežít migraci dlouhou 4 000 kilometrů, ale jen čas ukáže, zda přežijí postupnou ztrátu svých zimovišť.

Zoufalí farmáři

Časopis New Scientist uvádí, že „zelená revoluce, která ve většině světa prudce zvýšila výnosy farem, si vyžádala svou daň — miliony afrických zemědělců, kteří patří k nejchudším na světě, ještě více zchudly“. Jak je to možné? Od konce 50. let minulého století se začaly objevovat odrůdy pšenice a rýže, které dávaly vysoké výnosy. Očekávalo se totiž, že prudký nárůst světové populace by mohl vést k hladomoru. Kvůli těmto výnosným odrůdám však vznikly přebytky, takže ceny pšenice a rýže výrazně klesly. „Farmáři, kteří si mohli dovolit vysazovat tyto nové odrůdy, si vynahradili nízké ceny tím, že měli větší úrodu. Ti, kdo na nové odrůdy neměli, prodělali,“ napsal New Scientist. Novým odrůdám obilovin se navíc v afrických podmínkách nedaří, protože byly vyšlechtěny pro pěstování v Asii a Latinské Americe.

Ospalí řidiči, pozor!

„Únava a ospalost za volantem je v naší společnosti rozšířeným a vážným problémem,“ píše se ve studii, o níž podává zprávu časopis Medical Journal of Australia (MJA). Výzkumní pracovníci uvádějí, že „studie připisuje ospalosti za volantem až 20 % dopravních nehod“. Zpráva v časopise MJA říká: „Typickým účastníkem nehody způsobené ospalostí je osamělý řidič, který v noci nebo brzy odpoledne v čase ‚siesty‘ jede poměrně vysokou rychlostí. Stejně jako v případě ostatních dopravních nehod, i nehody způsobené ospalostí jsou nejběžnější u mužů ve věku pod 30 let.“ Nebezpečím v podobě usnutí za volantem jsou ohroženi lidé, kteří trpí spánkovou poruchou, jež je označována jako obstrukční spánková apnoe. Časopis uvádí, že touto poruchou je postiženo „asi 25 % procent mužů středního věku“. Lidé, kteří tuto poruchu mají, si ani nemusí uvědomovat, jak velmi jim hrozí, že při řízení usnou.

Tající ledovce

V celém indickém státě Paňdžáb klesla hladina vodních nádrží, protože se opozdily monzunové deště. Výjimkou byla přehrada Bhákra na řece Satladž, kde hladina byla dvakrát vyšší než v předchozím roce. Čím to bylo způsobeno? Hlavní přítok řeky Satladž protéká územím, kde je 89 ledovců, uvádí časopis Down to Earth. „Protože nepřišel monzun, ledovců ubývá. Jelikož obloha není zakrytá mraky, sluneční záření, které se k ledovcům dostane, je mnohem silnější. Spolu s vysokými teplotami to vede k tomu, že ledovce rychle tají,“ vysvětluje odborník na ledovce Syed Iqbal Hasnain z Univerzity Džaváharlála Néhrúa. Odborníci se obávají, že tání může vést k přeplnění ledovcových jezer. Zmenšování ledovců může také znamenat, že zásoby vody budou v budoucnu menší, čímž může být negativně ovlivněno zemědělství a výroba energie.

Touha dobře vypadat

V australském státě Nový Jižní Wales je „každý rok diagnostikováno 2 850 případů rakoviny kůže a 340 lidí na rakovinu kůže umírá,“ píší noviny The Sydney Morning Herald. Studie provedená jednou organizací, která se zabývá výzkumem rakoviny, ukázala, že ve snaze dobře vypadat se čtvrtina australské populace záměrně opaluje. To je 10procentní nárůst za poslední tři roky. Noviny dále uvádějí: „Znepokojující je, že podle zjištění výzkumníků se záměrně opaluje více než 60 procent dospívajících, a jedna třetina lidí říká, že díky opalování se cítí zdravější.“ Prodej opalovacích krémů vzrostl v supermarketech během minulého roku o 18 procent, zatímco prodej ochranných krémů se nezvýšil vůbec. Podle doktora Robina Markse z Australasijské dermatologické školy si někteří lidé myslí, že opalovat se postupně není nebezpečné. Avšak „odborníci na rakovinu kůže říkají, že je velkým omylem myslet si, že nějaké opalování, včetně krátkodobého, kdy nedojde ke spálení, je bezpečné,“ píší noviny. Doktor Marks varuje: „Opálená kůže je něco jako mozol — je to známka toho, že něco není, jak by mělo být.“

Japonština v krizi

Japonsko je zaplavováno obrovským množstvím cizích slov, takže především starší generace Japonců je současnou podobou svého rodného jazyka zmatena, uvádí list The Japan Times. Slova pocházející z jiných jazyků, především z angličtiny, dnes v některých japonských slovnících tvoří asi 10 procent všech hesel. „[Japonština] začíná být nesrozumitelná,“ stěžuje si jedna šedesátiletá žena. „Někdy mám pocit, že abych rozuměla svému rodnému jazyku, potřebuji překladatele.“ Mládež, politikové, média a lidé ze světa sportu, módy a moderního průmyslu pohotově přejímají cizí výrazy, které „vyvolávají dojem něčeho nového a vzrušujícího“. Tyto výrazy však bývají obvykle psány v katakaně, což je abeceda, která se používá především k přepisu cizích slov. Tato slova tedy „zůstanou ‚cizí‘ . . . po celé věky,“ píše se v novinách. Podle listu The New York Times jsou někteří Japonci „rozhořčeni tím, že v současné japonštině je možné sestavit celé věty, a přitom v nich použít jen slova odvozená ze západních jazyků, až na občasné japonské sloveso nebo spojku“. Jedním ze společenských důsledků této situace je to, že se v některých rodinách prohlubuje komunikační propast.