Pozorujeme svět

Šedovlasí zločinci

„První vězeňský blok v Británii speciálně upravený pro letité vězně byl otevřen kvůli tomu, že výrazně přibývá důchodců, kteří se dávají na dráhu zločinu,“ informuje londýnský list The Sunday Times. Tento blok ve věznici v Portsmouthu má speciálně upravená schodiště, zvláštní vybavení tělocvičny a personál vyškolený v péči o zestárlé osoby. Jeden průzkum ukázal, že více než 100 000 důchodců „se dalo na dráhu zločinu nebo o tom uvažovalo“, aby si přilepšili k důchodu. Někteří se zapojili do obchodu s drogami, jiní kradli v obchodech, pašovali do Británie cigarety a alkohol, a někteří dokonce přepadli banku. V roce 1990 bylo uvězněno 355 důchodců, ale v roce 2000 jich už bylo 1 138. Mnozí z nich měli až do té doby čistý trestní rejstřík, ale byli „pod ohromným tlakem, aby si udrželi svůj životní standard,“ říká kriminalista Bill Tupman. „Nejedná se o nejchudší penzisty, ale o ty ze střední vrstvy. Po celý život pilně pracovali a byli bezúhonnými občany.“

 Jak lachtaní samice najdou své mládě

Když se lachtaní samice vracejí domů po týdnech strávených lovem na moři, musí najít své mládě v hlučném stádu několika set jiných mladých i dospělých lachtanů. Jak to dokážou? Kanadský list The Vancouver Sun píše, že „mládě se naučí rozeznat hlas matky, už když jsou mu pouhé dva dny, a rovněž i matka se rychle naučí poznat hlas svého mláděte“. Studie provedená na ostrově Amsterdam v Indickém oceánu ukázala, že „samice a její mládě se dokážou najít během sedmi minut po tom, co se samice vrátila z první výpravy na moře,“ uvádí list Sun. Doktorka Isabelle Charrierová, která studii provedla, říká: „Samice krmí pouze své vlastní mládě a dokáže být velmi agresivní vůči jiným mláďatům. Pro mládě je tedy velmi důležité, aby svou matku poznalo.“

Mandarínská čínština a mozek

Psycholožka dr. Sophie Scottová a její kolegové v Londýně a Oxfordu nedávno na základě tomografických snímků zkoumali, která část mozku nám pomáhá rozumět řeči. Výzkumní pracovníci zjistili, že když anglicky mluvící lidé slyší angličtinu, aktivuje se oblast v jejich levém spánkovém laloku. Avšak když „slyšeli svůj rodný jazyk lidé mluvící mandarínskou čínštinou, byla zaznamenána zvýšená aktivita jak v pravém, tak i levém spánkovém laloku,“ píší noviny The Guardian. Proč to tak je? „Levý spánkový lalok se zpravidla zabývá skládáním zvuků ve slova, zatímco pravý zpracovává melodii a intonaci,“ vysvětlují noviny. „V mandarínské čínštině jiná intonace znamená jiný význam. Například slabika ‚ma‘ může [v závislosti na tónu] znamenat matka, napomenutí, kůň nebo konopné vlákno.“ Doktorka Scottová říká: „Myslíme si, že ti, kdo mluví mandarínskou čínštinou, zpracovávají v pravém spánkovém laloku intonaci a melodii, aby pochopili správný význam mluvených slov.“

Závod o nejvyšší budovu světa pokračuje

„Po celém světě se urbanisté opět zapojili do závodu o nejvyšší budovu světa,“ prohlašuje list The Wall Street Journal. V Tchaj-peji na Tchaj-wanu je rozestavěn mrakodrap, který má dosáhnout výšky 508 metrů, což je asi o 90 metrů víc, než měla „Dvojčata“ v New Yorku. Mezitím se v Šanghaji v Číně začalo se stavbou Světového finančního centra, které má být vysoké 492 metrů. Šanghajští představitelé však tvrdí, že jejich budova bude ve skutečnosti vyšší než mrakodrap na Tchaj-wanu, který za svou výšku vděčí 50 metrů vysoké televizní anténě. V jihokorejském Soulu se chtějí dostat ještě výš. Plánují stavbu mezinárodního obchodního centra, které by mělo být vysoké 540 metrů. A neměli bychom přehlédnout ani New York, kde se zvažují plány na stavbu nejvyšší budovy na světě, která by měla nahradit „Dvojčata“ zničená při teroristických útocích 11. září. „Málokdo by v dozvucích útoku z roku 2001 předvídal, že závod o nejvyšší budovu bude pokračovat tak brzy,“ říká Journal.

Rozhněvaní mladí lidé ohrožují své srdce

„Výzkumní pracovníci zjistili, že u dětí a dospívajících, kteří jsou velmi nepřátelští vůči ostatním, je až třikrát větší riziko než u jejich mírných vrstevníků, že se u nich vyvine metabolický syndrom, což je nebezpečná předzvěst srdečních chorob,“ píší montrealské noviny The Gazette. Američtí a finští výzkumníci testovali míru agresivity u 134 dětí a dospívajících. Zjistili, že u mladých lidí, kteří měli sklon k hněvu, byla ve srovnání s ostatními mladými o 22 procent vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvinou rizikové faktory, které mohou vést k srdečním chorobám. „Není to tak, že člověk, kterému je přes padesát let, se jednoho dne probudí a zjistí, že trpí srdeční chorobou,“ říká dr. Kristen Salomonová, spoluautorka zmíněné studie. „Počátek kardiovaskulárních nemocí je již v raném věku.“

Nejstarší britský pták

„Nejstarší britský pták je stále ve vynikající kondici, navzdory tomu, že už nalétal osm milionů kilometrů a je mu 52 let,“ uvádějí londýnské noviny The Times. Tento pták, malý buřňák severní, „byl poprvé okroužkován v květnu 1957, kdy mu bylo asi šest let“. Potom byl znovu odchycen v roce 1961, 1978 a nakonec v roce 2002. To už ornitologové předpokládali, že jej viděli naposled. Počátkem roku 2003 se však opět objevil nedaleko pobřeží severního Walesu. Britská ornitologická společnost odhaduje, že při migračních cestách do Jižní Ameriky a zpět tento pták nalétal nejméně 800 000 kilometrů. Když k tomu vědci ještě připočítali pravidelné cesty za potravou dlouhé 1 000 kilometrů, dospěli k závěru, že tento buřňák musel nalétat více než osm milionů kilometrů. Graham Appleton ze střediska pro pozorování ptáků, které je na ostrově Bardsey v severním Walesu, říká: „Tento starý pták dostal už svůj čtvrtý kroužek. To je svým způsobem také rekord. Ty předchozí se totiž opotřebovaly.“

Dětských televizních programů ve Španělsku ubývá

„Odpolední televizní programy pro děti zmizely,“ píše španělský deník El País. Manuel Cereijo, mluvčí Španělské státní televize, vysvětlil, že „děti nejsou natolik spolehlivým publikem, aby kvůli nim stálo za to vysílat zvláštní programy během odpoledne“. Tato situace však znepokojuje odborníky, ke kterým patří například Lola Abellóvá, ředitelka asociace, jež sdružuje rodiče školáků. Paní Abellóvá říká: „Děti se budou dívat na cokoli, co se zrovna vysílá.“ Zpráva uvádí, že každé třetí španělské dítě má televizi ve svém pokoji. Děti ve věku mezi čtyřmi a dvanácti lety se už tedy nebaví o postavách z kreslených seriálů, ale o hvězdách populární hudby a o pořadech pro dospělé. Paní Abellóvá k tomu říká: „Je to smutné, protože přišly o dětství. Už od raného věku přijímají informace určené dospělým.“