„Vážíme si svých oděvů“

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V MEXIKU

KDYŽ v 16. století Španělé přišli do Mexika, setkali se tam s řadou rozmanitých kultur a národů, ke kterým patřili například Aztékové a Mayové. Byly tyto národy během doby úplně vyhlazeny? Ne, protože jejich příslušníci žijí v Mexiku dodnes. Asi 12 milionů obyvatel této země je přímými potomky etnických skupin, které na tomto území žily v předkolumbovských dobách. Mnozí lidé zde mluví svým původním jazykem a nápadně se odlišují svými krásnými oděvy.

Stát Oaxaca na jihozápadě Mexika je územím s největší kulturní rozmanitostí ve Střední Americe. Návštěvníci tam mohou mít pocit, že se ocitli na velké módní přehlídce. V horách zde žijí Čontalové, kteří jsou závislí na zemědělství, chovu dobytka, lovu a sběračství. Jejich zahrady jsou plné ovoce, zeleniny a květin. Mají velkou lásku k přírodě, což je patrné z červených a černých výšivek v podobě zvířat a květin, jimiž ženy zdobí své halenky. Svobodné dívky doplňují svůj oděv barevnými stužkami ve vlasech.

Na Tehuantepecké šíji žijí s Čontaly také Huavové a Zapotékové. Ačkoli se oblékají podobně, podle oděvu, který nosí ženy, je přesto možné určit, ke které etnické skupině kdo patří. Zapotékové, kteří si říkají „lidé z oblaků“, dokonce dokáží podle stylu oblečení říci, ze které vesnice žena pochází. Činantékové, kteří obývají severní část státu Oaxaca, mají ještě bohatěji zdobené oděvy. Ženy z této národnostní skupiny nosí huipil neboli volné šaty bez rukávů a s výšivkami, které v symbolech popisují dějiny jejich předků. Ke slavnostním příležitostem si ženy oblékají nádherně vyšívaný oděv, kterému se v jejich jazyce říká „velký žaludek“.

 Ženy z národa Mixtéků, který obývá části států Oaxaca, Guerrero a Puebla, mají také rády výšivky. V jedné z oblastí, kde tento národ žije, ženy zdobí své mušelínové halenky výšivkami ve stylu, jemuž se zde říká „zkus, jestli to dokážeš“. Podobně jako v případě jiných národů, které na území Mexika žijí, i Mixtékové obývající pobřeží stále používají stejný typ tkanin, jako jejich předkové před staletími. Metody, jimiž dodnes tkají látky, jsou dokonce k vidění v muzejních expozicích, které ukazují, jak zde původní obyvatelé žili před příchodem Španělů.

Pokud jde o muže, nejhonosnější oděvy nosili Mayové a Aztékové. Dnes se muži, kteří patří k původním národům Mexika, oblékají více méně běžným soudobým způsobem. Přesto je možné si povšimnout toho, že některé národy dávají přednost oděvům, jež svědčí o vlivu předkolumbovských stylů. Příkladem mohou být Huičolové. Vyšívaný oděv je u nich symbolem společenského postavení. Vzory a doplňky jsou tak složité, že nějakou dobu trvá, než si je člověk prohlédne a plně ocení všechny detaily.

Nejlépe dochované styly oblečení z předkolumbovské doby je možné vidět u příslušníků národa Nahuatl žijících v oblasti Cuetzalan ve státě Puebla. Ženy tam nosí nápadné pokrývky hlavy udělané z příze, kterou mají vpletenou do vlasů (fotografie na straně 26), a také quechquemitl, jemný ozdobný přehoz. Podobné věci jsou k vidění na kresbách ve starověkých písemnostech.

Vysočiny státu Chiapas jsou mozaikou různých etnických skupin, z nichž některé mají společný původ. Tzotzilové, Tzeltalové a Tojolabalové nosí oděvy, které jsou pro ně každodenním oblečením, ale pro cizince velkou podívanou.

Mnoho lidí si zde vyrábí své vlastní látky. Dcery se od matek učí, jak látku utkat, což jim dodává silný pocit sounáležitosti. Ženy z národa Tzotzil, který žije na chladných vysočinách státu Chiapas, ovládají celý pracovní postup — ostříhají ovce, vyperou a vyčešou vlnu, upředou přízi, obarví ji přírodními barvivy a nakonec na jednoduchém tkalcovském stavu utkají látku. „Zpočátku to bylo náročné,“ vzpomíná Petrona, dívka z Chamuly, a hrdě dodává, „ale měla jsem velkou radost, když jsem si udělala svou první vlněnou nagua [sukni] a když jsem si vyšila svou první bavlněnou halenku. Také jsem si utkala šerpu.“ Vzhledem k tomu, jaké úsilí tady výrobě oblečení věnují, není překvapující, když Petrona říká: „Vážíme si svých oděvů.“

Na poloostrově Yucatán, v oblastech, kde se dosud žije tradičním způsobem života, je běžným oděvem mayských žen hipil, bílé volné šaty s barevnými výšivkami. Často pod ně nosí také krajkovou spodničku. Při slavnostních příležitostech si ženy a dívky jak na venkově, tak ve městech s pýchou oblékají terno, honosnější verzi hipilu.

Pro turisty mohou být takové typické mexické oděvy velmi drahé. Místní obyvatelé si však takový luxus mohou dopřávat navzdory tomu, že mají jen málo prostředků. Tyto oděvy si totiž s velkou pílí dělají sami.

V Mexiku je 219 sborů svědků Jehovových, ve kterých se mluví původními domorodými jazyky. Křesťanská shromáždění jsou pro lidi v těchto sborech slavnostní příležitostí, a proto přicházejí oblečeni do svátečních oděvů, které jsou nádherným dědictvím po jejich předcích.

 [Mapa na straně 26]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

YUCATÁN

PUEBLA

OAXACA

CHIAPAS

[Obrázek na straně 26]

Mayská krajková spodnička

[Obrázek na straně 26]

Zapotécká výšivka

[Obrázek na straně 26]

Zapotékové, Oaxaca

[Obrázek na straně 26]

Mayové, Yucatán

[Obrázek na straně 26]

Nahuatlové, Puebla

[Obrázek na straně 26]

Tzotzilové, Chiapas