Zdivočelé kočky

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V AUSTRÁLII

ŠELMA se opatrně plíží a s hlavou u země sleduje svou kořist. Na okamžik se zastaví a chystá se ke skoku. Pod plavou srstí se chvějí svaly. Náhle, jako vystřelený šíp, se šelma vrhá na nic netušící kořist. Jeden úder tlapou s tasenými drápy a kořist bezvládně leží přitisknutá predátorem k zemi.

Místem, kde se toto drama života a smrti odehrálo, není Afrika, ale Austrálie. Hbitou šelmou není mohutný lev, ale zdivočelá kočka domácí. V Austrálii žije asi 12 milionů zdivočelých koček, které loví v tropických džunglích na severu, v chladných výškách Australských Alp i na rozpálených pouštích v centrální části země.

Co je zdivočelá kočka?

Australské zdivočelé kočky vypadají úplně stejně jako ty, které lidé chovají doma. Mají stejnou barvu — jsou černé, bílé, šedé i plavé — a mají i stejnou kresbu — bývají tříbarevné, jednobarevné nebo žíhané. Zdivočelé kočky však mají v porovnání s domácími kočkami mohutnější svalstvo na přední části těla. Kocouři váží 3 až 6 kilogramů a kočky 2 až 4 kilogramy. Zatímco domácí kočky bývají do značné míry závislé na lidech, zdivočelé kočky jsou naprosto soběstačné a lidem se vyhýbají.

Předkové zdivočelých koček doprovázeli první evropské osadníky, kteří do Austrálie přijeli. Jak lidé během 19. století postupně  osídlovali tento kontinent, kočky cestovaly s nimi, ale mnoho jich uteklo. V osmdesátých letech 19. století lidé navíc vypouštěli kočky do přírody záměrně. Doufali, že pomohou zastavit metlu v podobě populační exploze králíků, kteří ničili pastviny. Kočky se svému novému domovu rychle přizpůsobily a staly se jedním z nejrozšířenějších druhů zvířat, která byla do Austrálie zavlečena. Zdivočelé kočky dnes žijí ve všech částech Austrálie včetně mnoha malých ostrovů, jež ji obklopují.

Nesmírně přizpůsobiví kolonizátoři

Zdivočelé kočky se velmi rychle množí. První vrh až sedmi koťat může kočka mít ještě než dosáhne stáří jednoho roku. Potom může mít každý rok až tři vrhy po čtyřech až sedmi koťatech. Plodná zůstane po celý svůj život, tedy po sedm nebo osm let. Kdyby jedna kočka každý rok přivedla na svět jen tři kocoury a tři kočky a tyto kočky by udělaly totéž, během sedmi let by jich z jedné zdivočelé kočky bylo několik tisíc.

K přežití v drsném australském klimatu je však potřeba něco víc než jen velká populace. Kočky často loví za chladných večerů nebo brzy ráno. Přes den spí v dutých kmenech nebo v králičích norách, kde se ukrývají před horkem. Zdivočelé kočky si navíc dokázaly poradit i s tím, jak přežít v těch nejnehostinnějších pouštích. Nepotřebují totiž pít. Veškeré nezbytné tekutiny získávají z masa své kořisti.

Zdivočelé kočky také nejsou vybíravé. Dávají sice přednost králíkům, ale Správa národních parků a volné přírody státu New South Wales uvádí: „K jídelníčku koček patří více než 100 původních australských druhů ptáků, 50 druhů savců a vačnatců, 50 druhů plazů a mnoho druhů žab a bezobratlých.“ Kočky také mají obrovskou chuť k jídlu. Kocour každý den sní tolik potravy, kolik odpovídá 5 až 8 procentům jeho váhy. V případě kočky, která se stará o koťata, to může být až 20 procent. Na jednom osamělém ostrově žilo 357 koček, které za jediný rok dokázaly sežrat 56 000 králíků a 58 000 mořských ptáků.

Většina původních australských zvířat nedokáže zdivočelým kočkám konkurovat. Časopis Ecos, který se věnuje ochraně přírody, otiskl úvahu, že právě kvůli dravosti zdivočelých koček „se pokusy v pouštních oblastech Austrálie znovu vypouštět do přírody ohrožené druhy savců setkaly jen s omezeným úspěchem“.

Domácí mazlíček, nebo škodná?

Kočka jako domácí mazlíček je v oblibě již od doby starověkého Egypta. V Austrálii má 37 procent domácností nejméně jednu kočku. Mnohé z těchto koček nejsou kastrované. Když se jim narodí koťata, o která majitel nestojí, někdy jsou jednoduše vypuštěna do přírody. Tam dospějí, začnou se rozmnožovat, a posílí tak populaci zdivočelých koček.

Australská Správa národních parků a volné přírody proto dává následující doporučení, která mají zabránit tomu, aby se z domácího mazlíčka nestala škodná: Mějte kočku doma, a to především v noci. Dávejte jí dostatek potravy. Vaše kočka by měla mít obojek a visačku nebo implantovaný mikročip. Dejte kočce na obojek tři velké zvonečky, které budou sloužit jako varování pro divoká zvířata. Nechejte kočku vykastrovat. Postavte kolem svého pozemku plot, který kočka nedokáže překonat.

Uplatnit tato doporučení nepochybně stojí čas a peníze. Ale australští milovníci koček jistě nebudou takové investice litovat.

[Obrázek na straně 20]

Jedna z 12 milionů australských zdivočelých koček

[Podpisek]

Joel Winter/NSW National Parks and Wildlife Service, Australia

[Podpisek obrázku na straně 21]

Se svolením The Department of Natural Resources and Mines