Semeno, které se plaví po moři

Od našeho dopisovatele v Británii

PROCHÁZEL jsem se po písečné pláži na východním pobřeží Anglie. Mezi vyplavenými řasami a kousky dřeva, jimiž byl písek poset, jsem si všiml neobvyklého oblázku. Byl hladký a měl kaštanovou barvu. Když jsem jej zvedl, ukázalo se, že to není oblázek. Co tedy? Bylo to semeno tropické rostliny, kterému se často říká mořská fazole. Jak se sem ale dostalo?

Původ mořské fazole

Toto semeno pochází z obrovské fazolovité liány. Jeden slovník uvádí, že liána je „dřevnatá popínavá rostlina, která visí ze stromů a vyskytuje se zvláště v tropických deštných pralesech“. (The Concise Oxford Dictionary) Liány se pnou po hostitelském stromě pomocí úponků a někdy dosahují až do výše 30 metrů. Rostlina, která produkuje mořské fazole, hojně roste na mořském pobřeží a podél řek ve střední a západní Africe, v Kolumbii, na Antilách a ve Střední Americe. V Kostarice se jí říká opičí žebřík, protože po ní opice šplhají až do korun stromů.

Mořské fazole měří asi šest centimetrů a vyrůstají v obrovském lusku, který visí z hostitelského stromu. Lusk může být dlouhý až dva metry a skládá se z kruhovitých článků, které jsou od sebe odděleny zúženou přepážkou. V každém článku je jedno semeno. Stejně jako u našich fazolí, i tento lusk je zpočátku měkký a zelený. Avšak jak zraje, začíná tvrdnout, vysychat a těžknout. Dostává také hnědou barvu a dřevnatí.

Lusk se nakonec vlastní vahou utrhne a spadne do řeky nebo do moře, kde se rozpadne na jednotlivé články. Semena v ochranných schránkách se tak vydávají na svou pouť. Některá se zachytí na bahnitých březích, kde vyklíčí. Mnoho jich ale pokračuje v plavbě po řece a urazí stovky kilometrů, až se dostanou tam, kde řeka ústí do moře. Pokud semeno cestuje mezi ostrovy, může je zachytit příliv a vyplavit na břeh.

Světoběžník

Co se ale stane se semenem, které dopluje až na otevřené moře? Ochranná schránka se  po čase rozpadne a semeno se z ní dostane ven. Potopí se? Ne, protože jeho vnější slupka nepropouští vodu. Semeno se udrží na hladině také díky tomu, že má uvnitř dutinu vzniklou smrštěním kotyledonu, prvního listu budoucího klíčku. S takovým vynikajícím vybavením může semeno plout po moři celé měsíce, a dokonce i roky. Nakonec bude mořská fazole, neboli mořské srdce, jak se semeni občas říká kvůli jeho neobvyklému tvaru, nepoškozená vyplavena na nějakou vzdálenou pláž.

Jak je ale možné, že mořská fazole dopluje až na tak daleká místa, jako je Britské souostroví, Skandinávie a další části západní Evropy? Semena se již po staletí dostávají přes Atlantský oceán díky Golfskému proudu. Mořskými proudy jsou jich unášeny miliony.

Je semeno schopné vyklíčit i po tak dlouhé a strastiplné cestě? Zkuste naříznout jeho slupku pilníkem nebo pilkou, nejlépe v místě, kde bylo původně přirostlé k lusku. Pak je zasaďte do květináče a ten postavte na teplé slunečné místo. Semeno pravděpodobně vyklíčí.

Co se ale stane se semenem, které je vyplaveno na pobřeží v Evropě, kde je mnohem chladnější podnebí, což není pro vyklíčení zrovna ideální? Když je někdo najde, asi si je schová jako suvenýr. Mnoho nalezených semen se však prodává v podobě ozdobných předmětů, například náhrdelníků, často v kombinaci s mušlemi nebo korálky. Čím více se tvar semene podobá srdci, tím je pro sběratele cennější.

Obyvatelé severoevropských zemí používají jak mořská srdce, tak i příbuzná semena, která mají hranatější tvar, k výrobě tabatěrek, krabiček na zápalky a medailonků. V Anglii se z těchto semen vyráběly kroužky, na nichž si děťátka prořezávala zoubky. Námořníci nosili mořská srdce jako amulety. Věřili, že když semeno mohlo přežít dlouhou a strastiplnou cestu oceánem, dokáže také ochránit toho, kdo je nosí.

Až se tedy někdy budete procházet po pláži, pozorně hledejte mezi řasami a vyplavenými kousky dřeva. Možná i vy najdete semeno, které se plavilo po moři.

[Obrázek na straně 23]

Lusk s mořskými fazolemi může být dlouhý až dva metry

[Podpisek]

S laskavým svolením Jean-Jacques Segalen/Barbadine.com

[Obrázek na straně 23]

Náhrdelníky z mořských fazolí