Svět bez nemocí

„Všechny země by měly v partnerském duchu spolupracovat na zajištění základní zdravotní péče pro každého člověka, protože dobré zdraví lidí v jedné zemi se bezprostředně týká všech ostatních zemí a je to pro ně prospěšné.“ DEKLARACE Z ALMA-ATY, 12. ZÁŘÍ 1978

PŘED 25 lety se někteří lidé domnívali, že zajištění základní lékařské péče pro každého člověka na zemi je dosažitelným cílem. Delegáti na mezinárodní konferenci O primární zdravotní péči v Alma-Atě v Kazachstánu se dohodli, že do roku 2000 musí být všichni lidé na světě očkováni proti hlavním infekčním nemocem. Doufali také, že do tohoto roku bude všem lidem na světě dostupná nezávadná voda a základní hygienická zařízení. Deklaraci podepsaly všechny členské státy Světové zdravotnické organizace (WHO).

To byl jistě chvályhodný cíl, avšak další vývoj událostí přinesl zklamání. Základní zdravotní péče rozhodně není dostupná všem lidem, a infekční nemoci dosud ohrožují zdraví miliard lidí na zemi. A tyto smrtelné choroby často postihují jak děti, tak dospělé v produktivním věku.

Ani trojnásobná hrozba — AIDS, tuberkulóza a malárie — nepřiměla národy k tomu, aby ‚spolupracovaly v partnerském duchu‘. K potlačení těchto epidemií požadoval nedávno vzniklý Globální fond pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii, aby mu vlády poskytly v přepočtu 10 miliard eur. Do léta roku 2002 bylo nabídnuto pouze něco přes 1,5 miliardy eur. Přitom výdaje na vojenské účely dosáhly v tomto roce přibližně 550 miliard eur. Žel, v dnešním rozděleném světě dokáže jen málo hrozeb sjednotit národy, aby se zasadily o obecné blaho.

I když zdravotnické orgány mají ty nejlepší úmysly, jejich možnosti v boji proti infekčním nemocem jsou omezené. Vlády jim neposkytují dostatek peněz. Mikroby se staly rezistentními vůči mnoha lékům a navíc lidé nejsou ochotni vzdát se riskantního způsobu života. A příznivé podmínky pro šíření nákazy mezi mnoha miliony lidí jsou důsledkem místních problémů, jako je například chudoba, válka a hlad.

 Bůh se o naše zdraví zajímá

Existuje však řešení. Máme jasné důkazy o tom, že Jehova Bůh se o zdraví lidstva velmi zajímá. Vynikajícím dokladem toho je náš imunitní systém. Mnohé zákony, které Jehova dal starověkým Izraelitům, ukazují, že je chtěl před infekčními nemocemi chránit. *

Soucit s nemocnými má i Ježíš Kristus, protože zrcadlí osobnost svého nebeského Otce. Markovo evangelium například popisuje jedno Ježíšovo setkání s malomocným. „Jestliže jen chceš, můžeš mě očistit,“ řekl malomocný. Když ho Ježíš uviděl, pocítil lítost nad bolestí a utrpením, které tento muž prožíval, a odpověděl mu: „Chci. Buď očištěn.“ (Marek 1:40, 41)

Ježíšova zázračná léčba se neomezovala jen na několik jednotlivců. Evangelista Matouš zaznamenal, že Ježíš „obcházel celou Galileou a vyučoval ... a kázal dobrou zprávu o království a léčil kdejakou chorobu a kdejaký neduh mezi lidmi“. (Matouš 4:23) Při tomto uzdravování nešlo pouze o nemocné lidi v oblasti Judeje a Galileje. Byla to předzvěst toho, že všechny druhy nemocí zmizí, až nad celým lidstvem začne bez překážek vládnout Boží Království, jehož příchod Ježíš oznamoval.

Globální zdraví není jen nesplnitelný sen

Bible nás ujišťuje, že globální zdraví není jen nesplnitelný sen. Apoštol Jan měl vidění, že přijde doba, kdy ‚Boží stan bude s lidmi‘. V důsledku tohoto Božího kroku „smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ Zdá se vám, že je to příliš krásné, než aby to mohla být pravda? V následujícím verši Bůh osobně prohlašuje: „Tato slova jsou věrná a pravá.“ (Zjevení 21:3–5)

 K tomu, aby přestaly existovat nemoci, je nezbytně nutné, aby skončila chudoba, hlad a války, protože právě tyto jevy často podporují šíření nakažlivých mikrobů. Tento obrovský úkol Jehova svěřil svému Království — nebeské vládě v rukou Krista. Příchodem tohoto Království se na zemi v plné míře začne dít Boží vůle. Bude to odpověď na vroucí modlitby milionů lidí. (Matouš 6:9, 10)

Kdy můžeme očekávat, že Boží Království přijde? Ježíš na tuto otázku reagoval předpovědí, že ve světě dojde k významným událostem, jež budou znamením brzkého nástupu Království k moci. Jedním z těchto jevů má být podle Ježíše to, že propuknou ‚mory na jednom místě za druhým‘. (Lukáš 21:10, 11; Matouš 24:3, 7) Řecké slovo pro „mor“ znamená „jakékoli smrtelné infekční onemocnění“. Přes veškerý pokrok v medicíně došlo ve 20. století k hrozným morovým epidemiím. (Viz rámeček „Počet mrtvých při epidemiích od roku 1914“.)

Proroctví v knize Zjevení, které je paralelou Ježíšových slov v evangeliích, popisuje několik jezdců, kteří doprovázejí Ježíše Krista, když v nebesích dostává moc. Čtvrtý jezdec jede na ‚bledém koni‘ a rozsévá ‚smrtelnou ránu‘. (Zjevení 6:2, 4, 5, 8) Počet obětí některých velkých epidemií od roku 1914 potvrzuje, že jízda tohoto obrazného jezdce již započala. Celosvětové utrpení způsobené „smrtelnou ranou“ je tedy dalším důkazem toho, že Boží Království je blízko. * (Marek 13:29)

Lékařské vědě se sice podařilo šíření infekčních nemocí na několik desetiletí zastavit, ale nyní nás začíná ohrožovat nová vlna těchto chorob. Je tedy jasné, že k tomu, aby tento problém skončil jednou provždy, potřebujeme řešení z nadlidského zdroje. A právě to nám slibuje náš Stvořitel. Prorok Izajáš nás ujišťuje, že pod vládou Božího Království „žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocný.‘“ Navíc „[Bůh] opravdu navždy pohltí smrt, a Svrchovaný Pán Jehova jistě setře slzy ze všech obličejů“. (Izajáš 25:8; 33:22, 24) Až ten den přijde, nemoci budou natrvalo poraženy.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 12]

Počet mrtvých při epidemiích od roku 1914

Tyto statistické údaje jsou jen přibližné. Je z nich však patrný rozsah nákaz, které od roku 1914 pronásledovaly lidstvo.

▪ Neštovice (300 až 500 milionů) Proti neštovicím nebyla nikdy nalezena účinná léčba. Díky rozsáhlému mezinárodnímu programu očkování se do roku 1980 podařilo tuto nemoc vymýtit.

▪ Tuberkulóza (100 až 150 milionů) Tuberkulóza nyní ročně zabíjí asi dva miliony lidí. Přibližně třetina lidí na světě jsou bacilonosiči.

▪ Malárie (80 až 120 milionů) V první polovině 20. století se počet úmrtí na malárii vyšplhal na dva miliony ročně. Nejvyšší úmrtnost je nyní v subsaharské Africe, kde tato nemoc zabíjí každý rok více než milion lidí.

▪ Španělská chřipka (20 až 30 milionů) Někteří historikové tvrdí, že počet lidí, kteří v letech 1918 a 1919 na tuto chřipku zemřeli, byl mnohem vyšší a že se blížil počtu mrtvých v první světové válce. „Ani dýmějový mor nezabil v tak krátké době tolik lidí,“ říká kniha Man and Microbes.

▪ Tyfus (asi 20 milionů) Válku často doprovázejí epidemie tyfu. Během první světové války se tyto epidemie objevily v zemích východní Evropy.

▪ AIDS (přes 20 milionů) Tato novodobá metla nyní zabíjí tři miliony lidí každý rok. Podle současných odhadů Programu boje proti AIDS při OSN „se v rozsáhlé míře neprovádí žádná zásadní prevence ani léčení, takže v letech 2000 až 2020 zemře ... asi 68 milionů lidí“.

[Obrázky na straně 11]

Pod vládou Božího Království nám již takovéto nemoci hrozit nebudou

AIDS

Malárie

Tuberkulóza

[Podpisky]

AIDS: CDC; malárie: CDC/Dr. Melvin; TBC: © 2003 Dennis Kunkel Microscopy, Inc.

[Obrázek na straně 13]

Ježíš léčil kdejakou chorobu a neduh