Přejít k článku

Přejít na obsah

Hodnota původního životního prostředí

Hodnota původního životního prostředí

Hodnota původního životního prostředí

Vědci a ekonomové nedávno spolupracovali při studii pěti lokalit, kde lidé změnili původní životní prostředí za účelem obchodního zisku. Jednalo se o tropický prales v Malajsii, který byl vykácen v rámci intenzivní těžby dřeva, tropický prales v Kamerunu, místo něhož byly vysázeny plantáže palmy olejné a kaučukovníků, mangrovovou bažinu v Thajsku, z níž se stala farma na chov krevet, sladkovodní bažinu v Kanadě, která byla vysušena a přeměněna na zemědělskou půdu, a korálový útes na Filipínách, u nějž byly loveny ryby dynamitem.

Výzkumní pracovníci zjistili překvapující skutečnosti. Kdyby tato místa byla ponechána v původním stavu, jejich dlouhodobý ekonomický přínos pro společnost by byl o 14 až 75 procent vyšší, než když byla změněna. V důsledku lidských zásahů daný ekosystém ztrácí v průměru polovinu své hodnoty a navíc změna životního prostředí stojí každý rok 200 miliard eur. Naproti tomu zachování původního životního prostředí by stálo jen 36 miliard eur. Výzkumníci říkají, že „zboží a služby“ v podobě potravin, vody, vzduchu, bydlení, paliv, oděvů, léků a ochrany před bouřemi a záplavami by v případě zachování původního prostředí přinesly zpět nejméně 3,4 bilionu eur. Při srovnání zisku a nákladů to představuje poměr sto ku jedné ve prospěch zisku, uvádí londýnský list The Guardian. Doktor Andrew Balmford z Cambridgeské univerzity v Anglii, který tuto studii vedl, prohlásil: „Ekonomické hledisko je naprosto neúprosné. I když jsme předpokládali, že čísla budou svědčit ve prospěch ochrany přírody, netušili jsme, že to bude tak výrazné.“

Je smutné, že od roku 1992, kdy se v Riu de Janeiro konal Summit Země, již bylo změněno 11,4 procenta rozlohy neporušeného životního prostředí, a to především kvůli neznalosti, co všechno se tím ztrácí, a také kvůli touze po krátkodobém finančním zisku. O deset let později byl v Johannesburgu uspořádán Světový summit o udržitelném rozvoji, ale ani tam nebyly předloženy žádné jednoznačné návrhy, jak toto dilema řešit. Doktor Balmford vyjádřil své obavy takto: „Od doby, kdy jsem jako chlapec poprvé slyšel výraz ‚ochrana životního prostředí‘, již byla na této planetě zničena třetina divoké přírody. To je důvod, proč v noci nespím.“

Ti, kdo čtou Bibli, se však mohou spolehnout na Stvořitelův slib zapsaný ve Zjevení 11:18. Je tam uvedeno, že budou „zničeni ti, kdo ničí zemi“. Přirozené ekosystémy naší planety pak budou obnoveny k trvalému užitku lidstva.