Nikdo již nebude osamělý

ZÁZNAM v 1. Mojžíšově 2:18 uvádí, že když byl stvořen první člověk, „Jehova Bůh přikročil k tomu, aby řekl: ‚Pro člověka není dobré, aby byl stále sám. Udělám mu pomocnici jako jeho doplněk.‘“ Lidé byli stvořeni tak, aby cítili potřebu být s jinými lidmi a byli na nich závislí.

Nejlepším přítelem, jakého můžeme mít, je samozřejmě Jehova Bůh. Apoštol Pavel potvrzuje, že Jehova je „Otec projevů něžného milosrdenství a Bůh veškeré útěchy, jenž nás utěšuje ve všem našem soužení“. (2. Korinťanům 1:3, 4) Jehova skutečně vyjadřuje zármutek nad utrpením každého svého služebníka. Je to opravdu soucitný Bůh. „Sám dobře zná naše utváření, pamatuje, že jsme prach.“ (Žalm 103:14) Jste přitahováni k takovému Bohu? A jste Jehovovi vděčni za to, že nám projevuje láskyplné porozumění?

 Jehova podporuje osamělé lidi

V minulosti se mnozí Boží služebníci dostali do situace, kdy se cítili osamělí. Jehova jim ale byl oporou a zdrojem útěchy. Vezměme si například Jeremjáše, který byl jako mladý muž povolán, aby se stal prorokem. Ze všech 40 pisatelů Bible Jeremjáš asi nejotevřeněji vyjadřuje své osobní pocity. Když dostal od Boha své první pověření, reagoval ostýchavě a nevěřil si. (Jeremjáš 1:6) Aby mohl tento úkol splnit, musel naprosto spoléhat na Jehovu. A skutečně Jehova byl s ním „jako někdo strašně mocný“. (Jeremjáš 1:18, 19; 20:11)

Asi 300 let před Jeremjášem žil prorok Elijáš. Když se královna Jezábel doslechla, že pobil Baalovy proroky, přísahala, že ho usmrtí. Elijáš pak uprchl 450 kilometrů daleko k hoře Choreb na Sinajském poloostrově. Zde vstoupil do jeskyně, kde chtěl strávit noc. Tehdy mu Jehova Bůh položil tuto otázku: „Co tu děláš, Elijáši?“ Elijáš mu vysvětlil, že je jediným ctitelem Jehovy v celém Izraeli, jediným prorokem, který horlivě slouží Bohu. Jehova jej ujistil, že není sám, protože je s ním On a dalších 7 000 Izraelitů, o kterých Elijáš nevěděl. Bůh jej uklidnil a posílil jeho víru. Zapůsobil na jeho srdce a proroka vybídl, aby své pověření dokončil. (1. Královská 19:4, 9–12, 15–18) Jestliže se stejně jako Elijáš cítíme osamělí a bezcenní, pak se i my můžeme modlit k Jehovovi, aby nás posílil. A navíc křesťanští starší mohou s rozlišovací schopností mluvit utěšujícím způsobem k věrným křesťanům a pomoci jim uvědomit si, jakou roli hrají ve splňování Božího záměru. (1. Tesaloničanům 5:14)

Na těchto a dalších příkladech můžeme pochopit, že Jehova je ochoten poskytnout podporu a láskyplnou útěchu těm, kdo se cítí osamělí. Ano, „Jehova se stane bezpečnou výšinou pro každého zdrceného, bezpečnou výšinou v časech tísně“. (Žalm 9:9; 46:1; Nahum 1:7)

 Soucitný muž hlubokých emocí

Ježíš Kristus je příkladem člověka, jenž si zaslouží obdiv pro své dokonale vyvážené emoce. Napodoboval totiž Jehovu. Lukáš popisuje, jak Ježíš reagoval, když se setkal s pohřebním průvodem u města Nain: „Vynášeli mrtvého, jediného zplozeného syna své matky. . . . Když ji Pán zahlédl, byl pohnut lítostí nad ní a řekl jí: ‚Přestaň plakat.‘ Na to přistoupil a dotkl se már, a nosiči se zastavili a on řekl: ‚Mladý muži, říkám ti: Vstaň!‘ A mrtvý se posadil a začal mluvit, a on ho dal matce.“ (Lukáš 7:12–15) Ježíš byl dojatý. Byl to soucitný člověk. Představte si, jaké štěstí pociťovala ta vdova, když jí Ježíš vrátil syna. Již nebyla osamělá.

Vědomí, že Ježíš projevuje „účast s našimi slabostmi“, může přinášet duševní posilu i nám. Jistě má soucit s bezúhonnými lidmi, kteří jsou osamělí. Ano, díky němu jsme „obdrželi milosrdenství a nalezli nezaslouženou laskavost jako pomoc v pravý čas“. (Hebrejcům 4:15, 16) Tím, že budeme napodobovat Ježíše, můžeme si vypěstovat soucit k lidem, kteří prožívají zármutek, soužení a osamělost. Jestliže budeme pomáhat druhým, pak je méně pravděpodobné, že tyto pocity budeme mít my sami. Existuje však ještě jeden způsob, jak získat pomoc k překonání negativních pocitů spojených s osamělostí.

Osamělost můžeme překonat pomocí Jehovova slova

Mnozí lidé zjistili, že ‚máme naději prostřednictvím útěchy z Písem‘. Boží slovo obsahuje množství praktických rad, které nám pomohou osamělost překonat. (Římanům 15:4; Žalm 32:8) Boží slovo nás například vybízí, abychom ‚si o sobě nemysleli více, než je nutné si myslet‘. (Římanům 12:3) Máme-li tuto radu uplatnit, budeme možná muset svůj způsob uvažování upravit. Pokora a skromnost, tedy realistický pohled na své omezené možnosti, nám určitě pomohou vytvořit si vyrovnaný a rozumný náhled na to, co je možné očekávat. Boží slovo nám také radí, abychom projevovali upřímný osobní zájem o druhé. (Filipanům 2:4) Není to jednostranná záležitost. Když se totiž člověk namáhá ve prospěch druhých, vrátí se mu to. Dobré přátelské vztahy pomáhají vyplnit prázdnotu a dávají našemu životu smysl.

Nás, křesťany, Bible vybízí, abychom ‚neopouštěli své shromažďování‘. (Hebrejcům 10:24, 25) Pravidelně se věnujme prospěšným aktivitám, jako je například účast na shromáždění svědků Jehovových. Křesťanská shromáždění nepochybně mohou přispět k našemu duchovnímu, citovému a tělesnému zdraví. Mluvit s druhými o dobré zprávě týkající se Božího Království je příjemný způsob, jak naplnit svůj život kvalitní činností. Pomáhá nám to zaměřovat svou mysl správným směrem, posiluje to víru a chrání naději. (Efezanům 6:14–17)

Svěřujte se Jehovovi v modlitbách. David vybízel: „Uvrhni své břemeno na Jehovu, a on sám tě podpoří.“ (Žalm 55:22) Studium Božího slova vám bude přinášet štěstí. (Žalm 1:1–3) Když vás zaplaví pocity osamělosti, rozjímejte o Jehovově milující péči, jak ji popisuje jeho Slovo: „Má duše ulpěla až v prachu. Zachovej mě naživu podle svého slova.“ (Žalm 119:25)

Až nikdo neřekne „jsem osamělý“

Jehova Bůh nám slibuje nový svět, ve kterém nebude úzkost, zklamání ani negativní pocity. Bible nás ujišťuje: „Setře jim každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ (Zjevení 21:4) Ano, k těm dřívějším věcem, jež pominou, bude také patřit tělesná, duševní a citová bolest, kterou lidé dnes prožívají.

Na zemi budou jen přátelští lidé, kteří budou chtít obohatit náš život. Prostřednictvím nebeského Království v rukou Ježíše Jehova úplně a navždy ukončí lidskou osamělost. Umožní nám, abychom v pozemském ráji mohli dělat nové a nádherné věci. Brzy přijde den, kdy již nikdo víckrát neřekne: „Jsem osamělý.“

 [Obrázek na straně 8 a 9]

Díky Jehovově pomoci se nemusíme cítit osamělí, i když jsme sami

[Obrázky na straně 10]

Co se můžeme naučit z biblického příběhu o Jeremjášovi a Elijášovi?