Je nevědecké věřit v Boha?

MŮŽE se vám stát, že při čtení o vědě narazíte na náboženské výrazy. O vědcích se například mluví jako o „velekněžích nové technologické kultury“ a o jejich laboratořích jako o „chrámech“ nebo „svatyních“. Taková vyjádření jsou samozřejmě pouhou metaforou. Může z nich však vyplynout důležitá otázka: Skutečně existuje mezi vědou a náboženstvím nepřeklenutelná propast?

Někteří lidé se domnívají, že čím více toho vědci znají, tím více je to vzdaluje od víry v Boha. Je pravda, že hodně lidí ve vědeckých kruzích touto vírou opovrhuje. Nicméně na mnohé vědce hluboce zapůsobily důkazy o tom, že v přírodě kolem nás je jasně patrná plánovitost. A někteří z nich se zajímají nejen o tuto plánovitost, ale také o to, kdo za tím vším stojí — o Konstruktéra.

Názory se mění

Již sto padesát let je všeobecně přijímána evoluční teorie Charlese Darwina. Někteří vzdělanci by tudíž mohli předpokládat, že dnes budou v Boha věřit pouze lidé, kteří jsou nevzdělaní, lehkověrní a naivní. Nic takového se ale nestalo. K víře v Boha se otevřeně hlásí mnoho vědců. Je pravda, že mnozí z nich možná nevěří v Boha jako osobu a ani v pravdivost Bible. Přesto jsou ale přesvědčeni, že za plánovitostí, která je patrná v přírodě, musí stát inteligentní Konstruktér.

Je možné tyto vědce pohrdavě označit jako naivní? V recenzi, která vyšla v listu The New York Times, bylo o vědcích, kteří jsou přesvědčeni, že náš vesmír a život v něm existují díky inteligentnímu plánování, napsáno toto: „Mají vysoké akademické tituly a postavení na prestižních univerzitách. Jejich výhrady k darwinismu se neopírají o Písmo, ale jsou založeny na vědeckých argumentech.“

Stejný článek také uvádí, že ze strany zastánců myšlenky inteligentního plánování „to zjevně nejsou žádné bláhové výroky. . . . To, co popírají, je fakt, že by obecně přijímaná Darwinova teorie nebo jakákoli jiná přísně vědecká teorie — která operuje s neinteligentními, mechanickými příčinami, jež  pozvolna působí dlouhou dobu —, dostatečně vysvětlovala vznik života. Tito zastánci tvrdí, že v přírodě je množství důkazů o promyšleném plánování a že tyto důkazy téměř jistě poukazují na působení inteligentního Konstruktéra.“ *

Takový závěr je mezi vědci překvapivě běžný. Studie provedená v roce 1997 například ukázala, že čtyřicet procent vědců ve Spojených státech věří v Boha jako v osobu. Od roku 1914, kdy byla provedena podobná studie, se tento poměr prakticky nezměnil.

V zemích, kde je rozšířený ateismus, jako například v Evropě, je tento poměr pochopitelně nižší. Britské noviny The Guardian však uvedly, že „nejvíce věřících je mezi vědci, kteří se věnují exaktním vědám jako například fyzice a geologii, kdežto mezi těmi, kteří se věnují humanitním oborům, jako je antropologie, jich je méně“. A dodaly: „Ve Spojeném království existují organizace jako například Křesťané na poli vědy.“ Noviny také napsaly, že ve Velké Británii „pravidelně chodí do kostela daleko více studentů přírodních věd než studentů umění“.

Nicméně se ale zdá, že představě o existenci Stvořitele se většina vědců vysmívá. Tento pohrdavý postoj vytváří velký tlak na ty vědce, kteří Stvořitele uznávají. Podle astronoma Allana Sandage „se někteří zdráhají přiznat, že jsou věřící“. Proč? Protože „despekt [tedy nesouhlas a kritika od kolegů] je velmi silný“.

Vědci, kteří si troufnou říci, že víru ve Stvořitele věda jednoznačně nevylučuje, tedy zjišťují, že jejich hlas je přehlušen skeptičtějšími názory. Následující články se zaměří na tyto často přehlížené hlasy a na to, proč někteří vědci věří ve Stvořitele. Týká se to ale nějak i vás osobně? Zajímalo by vás, zda vám věda může pomoci najít Boha? V tom případě čtěte dál.

[Poznámka pod čarou]

[Podpisek obrázku na straně 3]

Hvězdy: S laskavým svolením ROE/Anglo-Australian Observatory, fotografie od Davida Malina