Kde můžete najít odpověď?

JE MOŽNÉ, že neustálé spory o to, zda byla evoluce, nebo stvoření, vás odrazují od toho, abyste se touto otázkou zabývali? V tom případě nejste sami.

Na jedné straně této sporné otázky totiž stojí učení vědci, kteří často používají velmi odborný jazyk a kteří tvrdí, že pokud jste vzdělaní a inteligentní, musíte přijmout evoluční teorii jako fakt. Na druhé straně stojí někteří stejně sebejistí náboženští vůdci, kteří s emotivní výmluvností prohlašují, že pokud máte skutečnou víru, musíte s jejich výkladem stvoření souhlasit.

Taková extrémní pojetí odrazují mnoho rozumně uvažujících lidí. Otázka existence Boha si zaslouží více než nějaká samolibá a dogmatická tvrzení. Musíme si uvědomit, že nejde jen o námět k diskusi nebo nějaké intelektuální cvičení. S existencí Boha totiž souvisejí věci, které mohou ovlivnit náš život i budoucnost.

Jaké chyby se dopouští věda

Jak jsme viděli, mnoho uznávaných, vzdělaných vědců tvrdí, že doklady poukazují na existenci Konstruktéra neboli Stvořitele. A někteří z nich jdou ještě dál. Zpochybňují vědeckou poctivost těch kolegů, kteří existenci Boha dogmaticky popírají.

Například geofyzik John R. Baumgardner říká: „Jak by vzhledem k tak neuvěřitelně malé pravděpodobnosti mohl čestný vědec uvádět náhodné interakce jako vysvětlení pro komplexitu, kterou pozorujeme v živých systémech?  Jestliže to někdo tvrdí, ačkoli si je těchto faktů vědom, pak se podle mého názoru jedná o závažný nedostatek vědecké poctivosti.“

Známý fyzik Richard Feynman se zmínil o další stránce vědecké poctivosti. Při zahájení výuky na jisté univerzitě mluvil o „jednom specifickém, zvláštním typu poctivosti“. Podle něj k tomu patří „maximální úsilí ukázat, že vědci se mohou mýlit“. Připustit chybu je „rozhodně naší povinností vůči jiným vědcům a domnívám se, že i vůči laikům,“ řekl tento fyzik.

Jak často evolucionisté používají ve svých teoriích obraty typu ‚můžeme se mýlit‘? Zdá se žel, že taková skromnost je mezi nimi vzácná. A právě skromnost a poctivost by měly více vědců přimět k tomu, aby uznali, že věda, která je omezena na studium hmotného světa, nedokáže odpovědět na otázky týkající se existence Stvořitele. Jak je to ale s náboženskými vůdci, kteří se zastávají kreacionismu?

Jaké chyby se dopouští náboženství

Skromnost a poctivost chybí i náboženským vůdcům. Lze u nich mluvit o poctivosti, jestliže tvrdí, že Bible učí něco, co v ní ve skutečnosti není? Kde je skromnost, když osobním názorům a oblíbeným tradicím dávají přednost před tím, co je v Bibli? A přesně to mnozí kreacionisté dělají.

Kreacionisté například často říkají, že celý vesmír byl vytvořen před 6 000 lety v šesti doslovných dnech o 24 hodinách. Tím zkreslují biblickou zprávu, že Bůh vytvořil nebesa a zemi „na počátku“ — během nějaké blíže nespecifikované doby před tím, než začaly konkrétní stvořitelské „dny“. (1. Mojžíšova 1:1) Stojí za povšimnutí, že v 1. Mojžíšově se používá slovo „den“ v různých významech. V 1. Mojžíšově 2:4 je celé období šesti dnů, jež popisuje předchozí kapitola, označeno jako jeden den. Logicky se tedy nejednalo o doslovné dny trvající 24 hodin, ale o dlouhá časová období. A každé z těchto období zjevně trvalo tisíce let.

Žel, náboženští vůdci se rovněž mýlí, když mluví o víře. Zdá se, že podle některých víra znamená fanaticky věřit v něco, pro co nejsou spolehlivé doklady. Mnoha přemýšlivým lidem to připadá jako lehkověrnost. Bible ale definuje víru úplně jinak: „Víra je jisté očekávání věcí, na něž je naděje, zřejmý projev skutečností, ačkoli je nelze spatřit.“ (Hebrejcům 11:1) Skutečná víra tedy není pouhá lehkověrnost. Je založena na spolehlivých důkazech, na rozumných ujištěních.

Na jakých důkazech je založena víra v Boha? Existují dvě skupiny důkazů, a obě jsou přesvědčivé.

Posuzování důkazů

Apoštol Pavel byl podnícen, aby napsal, že Boží „neviditelné vlastnosti jsou totiž jasně patrné od stvoření světa, protože je lze pochopit z učiněných věcí, dokonce i jeho věčnou moc a Božství“. (Římanům 1:20) Po tisíce let si moudří muži a ženy uvědomovali, že v přírodě jsou zřejmé důkazy o existenci Boha.

Jak jsme viděli, věda může být v tomto směru užitečným prostředkem. Čím více poznáváme komplexnost a řád ve vesmíru, tím více důvodů máme, abychom pociťovali úctu k tomu, kdo to všechno vytvořil. Někteří vědci tato fakta uznávají a pokládají je za přesvědčivá. Nepochybně řeknou, že věda jim pomohla najít Boha. Zdá se však, že jiné vědce nepřesvědčí sebevíce důkazů. A jak je to s vámi?

Pokud jste ochotni posoudit tyto důkazy, určitě to udělejte. Při hledání odpovědi na tuto životně důležitou otázku vám může pomoci kniha Existuje Stvořitel, který se o vás stará? * Tato kniha vám navíc pomůže zvážit druhou skupinu důkazů o tom, zda existuje Bůh. A ty se nalézají v Bibli.

V Bibli je velmi mnoho důkazů o tom, že byla inspirována nadlidskou inteligencí. Obsahuje například mnohá proroctví neboli dějiny psané předem. Některá z nich dokonce popisují situaci, jež panuje v dnešním světě. (Matouš 24:3, 6, 7;  Lukáš 21:10, 11; 2. Timoteovi 3:1–5) Víme, že lidé nedokážou spolehlivě předpovědět budoucnost. Kdo jiný by to tedy mohl dokázat než Bůh?

Bible nám však pomáhá najít odpověď nejen na otázku, zda Bůh existuje. Mluví rovněž o Boží osobnosti, jeho vlastním jménu, a také o tom, že Bůh již od počátku projevuje o lidstvo zájem. Odhaluje dokonce, co pro nás Bůh připravil do budoucnosti. Ve všech těchto oblastech nám věda nedokáže poskytnout žádné informace. Skutečně, lidská věda nemůže vnést do našeho života trvalou naději. A co víc, nedokáže ani stanovit správné morální zásady a životní hodnoty.

Základ pro morální zásady a životní hodnoty

Zdá se, že směr, jímž se dnes věda pod vlivem některých jednotlivců ubírá, vede k podkopávání morálních zásad, životních hodnot a měřítek. Biolog Richard Dawkins, který odmítá existenci Boha, prohlásil: „Ve vesmíru, kde působí slepé fyzikální síly a genetická reprodukce, se některým lidem daří dobře, a jiným špatně. Nelze v tom hledat nějaké racionální vysvětlení ani spravedlnost.“ Nepřipadá vám tento pohled na svět poněkud skličující? Cožpak lidská společnost nepotřebuje nějaký mravní kodex, který odměňuje správné chování a trestá špatné?

A právě toto je základní rozdíl mezi biblickým pohledem na lidstvo a ateistickým evolučním názorem. Boží slovo zdůrazňuje, že ve stvořitelském díle má lidstvo zvláštní místo, kdežto podle evoluce jsou lidé jen náhodným produktem slepých přírodních procesů. Bible vysvětluje, že lidé jsou vytvořeni k obrazu spravedlivého a láskyplného Boha a že jsou schopni žít morálně čistým a uspokojujícím životem. Ale evoluce, která klade důraz na boj o přežití, nedokáže vysvětlit takové lidské vlastnosti jako láska, nesobeckost a obětavost.

Evoluce nemůže poskytnout žádnou skutečnou naději ani vysvětlit smysl existence lidí a země. Bible naproti tomu nabízí nádhernou naději do budoucnosti, kterou nám dává Stvořitel. Bůh vyjádřil svůj záměr jasně: „Chci vám dát naději do budoucnosti.“ (Jeremjáš 29:11, Ekumenický překlad)

Poznejte Stvořitele

Moudrý žalmista byl podnícen k tomuto pokornému výroku: „Vězte, že Jehova je Bůh. To on nás udělal, a ne my sami.“ (Žalm 100:3) Pro mnoho přemýšlivých lidí je tento pokorný výrok nesrovnatelně pochopitelnější než moderní teorie o tom, že lidský život vznikl v důsledku náhody.

Moderní věda někdy propaguje povýšený názor, že nejlepším vodítkem by mělo být lidské uvažování a poznání. Žel stejnou chybu dělá často i organizované náboženství. Lidské poznání však je a vždy bude omezené. Apoštol Pavel byl velmi vzdělaný v duchovních otázkách, a přesto zůstal pokorný. Realisticky prohlásil: „Všecko vidíme jen jako v zrcadle, nejasně . . . poznávám věci nedokonale.“ (1. Korinťanům 13:12, Petrů)

Pravá víra v Boha pochopitelně není závislá na moderní vědě. Bystrému pozorovateli však věda může pomoci, aby svou víru upevnil. Duchovní smýšlení a pravá víra jsou pro uspokojující a šťastný život nezbytné. (Matouš 5:3) Pokud použijete Bibli k získání důvěrného poznání Jehovy a jeho záměru s lidstvem, určitě najdete skutečný smysl života a spolehlivý základ pro naději.

[Poznámka pod čarou]

 [Rámeček a obrázky na straně 9]

Jejich vlastními slovy

Mnozí vědci bez váhání prohlašují, že věří ve Stvořitele. Někteří sice mají jen povšechnou a nejasnou představu o tom, kdo je Bůh, ale shodují se na tom, že důkazy svědčí o inteligentním Konstruktérovi. Všimněte si následujících výroků:

„Když jako vědec pozoruji svět kolem sebe a vidím tak neuvěřitelně komplexní mechanismy, docházím k závěru, že takové komplexní uspořádání muselo vzniknout inteligentním plánováním.“ MATEMATIK ANDREW MCINTOSH, WALES, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

„Komplexnost přírody jasně poukazuje na Stvořitele. Ať zkoumáme jakýkoli biologický a fyzikální systém, vždy je neuvěřitelně komplexní.“ BIOCHEMIK JOHN K. G. KRAMER, KANADA

„V živé přírodě je jasně patrný řád. Byl zaveden vyšší Mocí, které já osobně říkám Bůh. V tomto směru se víra shoduje s vědeckou pravdou. Absolutně si neprotiřečí, ale doplňují se a umožňují základní pochopení našeho vesmíru.“ BIOLOG JEAN DORST, FRANCIE

„Neumím si představit vesmír a lidský život bez inteligentního počátku, bez zdroje duchovního ‚tepla‘, které leží mimo hmotu a její zákony.“ JADERNÝ FYZIK ANDREJ DMITRIJEVIČ SACHAROV, RUSKO

„Každý živočich je svým způsobem jedinečně přizpůsobený prostředí, ve kterém žije. Nemohu si pomoct, ale za komplexitou tohoto uspořádání vidím spíše Stvořitele než slepé evoluční síly.“ BIOCHEMIK BOB HOSKEN, AUSTRÁLIE

[Rámeček a obrázky na straně 10]

Ocenění pro 1. knihu Mojžíšovu

Profesor jaderné fyziky Gerald Schroeder napsal: „Události, které probíhaly šestnáct miliard let, Bible popisuje několika sty slovy v jednatřiceti verších. A vědci o tom napsali miliony slov. Celý vznik živočišné říše Bible shrnuje v osmi větách. Uvážíme-li krátkost biblické zprávy, pak se tyto výroky i pořadí událostí v 1. knize Mojžíšově naprosto jedinečně shodují s moderní vědou, a to zvláště když si uvědomíme, že biblický popis byl zaznamenán před staletími, vlastně před tisíciletími, a tudíž v žádném ohledu nemohl být ovlivněn novodobými vědeckými objevy. Naopak, právě moderní věda začíná být v souladu s biblickou zprávou v první kapitole 1. knihy Mojžíšovy.“ THE SCIENCE OF GOD—THE CONVERGENCE OF SCIENTIFIC AND BIBLICAL WISDOM

[Obrázek]

Bible popisuje šest stvořitelských období

[Obrázek na straně 12]

Bible obsahuje mocné doklady o tom, že je inspirována Bohem