Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozůstatek mocné Římské říše

Pozůstatek mocné Římské říše

Pozůstatek mocné Římské říše

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V NĚMECKU

Je to staré 1 900 let, měří to více než 500 kilometrů a patří to k nejvelkolepějším památkám Římské říše ve střední Evropě. Víte, co to je? Je to limes.

LIMES je souhrnné označení pro řadu opevnění, která vybudovali Římané, aby mohli střežit severní hranici svého impéria před germánskými kmeny. Tato opevnění až dodnes svědčí o síle Římské říše.

Limes je latinský výraz pro ‚člověkem udělanou stezku, která prochází územím a rozděluje je na dvě části‘. Limes byl skutečně původně vybudován jako stezka či cesta, nikoli jako hranice. Později se však z něj hranice stala. Jeho stavba znamenala významnou změnu v dějinách Římské říše.

Proč byl limes vybudován?

Germánské kmeny žijící na sever od Římské říše — v oblasti někdy označované jako barbaricum —, byly vůči Římu nepřátelsky naladěné. Místní kmeny, jako například Chattové, často podnikaly nájezdy na římské pohraničí. Chattové byli dobří válečníci, takže by vojenská výprava proti nim byla velmi nákladná.

A tak místo toho, aby Římané barbaricum obsadili, začala armáda budovat koridor přes neobsazené území mezi Rýnem a Dunajem. Některé části koridoru vedly hlubokými lesy v podobě průseku. Hlídali jej vojáci, takže ti, kdo jím cestovali, byli v relativním bezpečí.

Římané nejprve vybudovali obyčejnou širokou stezku. Pak u ní byly na dohled od sebe postaveny dřevěné strážní věže, v nichž mohla být umístěna vojenská posádka. Podél cesty byla vybudována palisáda ze zašpičatělých dřevěných kůlů vysoká téměř tři metry. Později k ní přibyl násep a příkop. Na některých místech pak byly postaveny kamenné zdi a věže.

Ve vzdálenějších oblastech byly vybudovány vojenské pevnosti. Na začátku třetího století n. l. byl limes v Německu dlouhý přes 500 kilometrů. Patřilo k němu 60 velkých pevností a mnoho pevnůstek. Navíc byl limes střežen hlídkami z nejméně 900 strážních věží, které měly údajně tři patra a byly vysoké až 10 metrů.

Umělá hranice

Z cesty, která vedla nepřátelským územím, se tedy nakonec stala umělá hranice. Limes procházel dnešním Německem a přes Nizozemsko vedl až k pobřeží Severního moře. V Británii byl v době římské nadvlády zase postaven Hadriánův a Antoninův val jako ochrana před kaledonskými kmeny, které obývaly dnešní Skotsko.

Limes neměl být neprostupnou hranicí. Byly v něm brány, takže obyvatelé barbarica se mohli dostat do římských provincií Raetia a Horní Germánie a obchodovat tam.

Limes je dokladem zásadní změny v římské politice. Timothy W. Potter píše: „Myšlenka, že by říše měla mít nějaké konečné hranice, byla po mnoho století pro Římany naprosto nepřijatelná.“ Hranice tedy znamenala „počátek zásadní změny v politice, od expanze k redukci“.

Co se zachovalo dodnes?

Ve třetím století začal dlouhý a pomalý úpadek Římské říše. Armáda nakonec od limitu odtáhla. Opevnění se začala rozpadat a kameny a klády byly použity k jiným účelům. Hranice jedné z nejmocnějších říší, jakou kdy svět viděl, byla brzy spustlá a zarostlá vegetací, a časem upadla v zapomnění.

Na konci 19. století však začal v Německu růst zájem o římské dějiny a tradice. Od té doby byly krátké úseky limitu s příkopem, náspem a zdí obnoveny a stejně tak několik pevností a strážních věží. Převážná část limitu však obnovena nebyla a sotva se dá poznat, že tam někdy nějaké opevnění stálo.

Jednou z nejlépe rekonstruovaných pevností je Saalburg, který leží v oblasti pohoří Taunus, asi 40 kilometrů od odbočky svědků Jehovových v Německu. Pevnost má rozměry 147 krát 221 metrů a je chráněna příkopem a kamennou zdí s věžemi. Původně v ní byla posádka 500 vojáků. Uprostřed pevnosti stojí nejdůležitější stavba, totiž budova vrchního velení neboli principia.

V zadní části principie je svatyně, kde byla uložena standarta. Brožura Limeskastell Saalburg (Limeská pevnost Saalburg) uvádí: „Svatyně pro standartu byla zasvěcena božským ochráncům Římské říše a sloužila také k uctívání císaře. Každý den před ní pochodovala čestná stráž.“ Při rekonstrukci limitu tedy bylo potvrzeno, že význačnou úlohu v životě armády hrálo náboženství.

Po rekonstrukci se limes stal oblíbenou turistickou atrakcí. Na mnoha místech, kudy dříve vedl, jsou dnes turistické stezky. Když navštívíte Německo, můžete se na tato místa podívat sami. Uvidíte působivou připomínku toho, že i ty nejmocnější lidské říše se dříve či později rozpadnou a zaniknou.

[Rámeček a obrázek na straně 15]

ŽIVOT ŘÍMSKÉHO VOJÁKA

Římskou armádu tvořili jednak legionáři, kteří byli římskými občany, a jednak pomocné sbory (auxilia). Vojáci pomocných sborů byli verbováni z obyvatel podrobených území. Nejmenším vojenským útvarem bylo contubernium, jež se skládalo asi z deseti vojáků, kteří žili společně. Deset contubernií mělo nad sebou centuriona neboli setníka. Šedesát setníků se svými contubernii tvořilo legii, která měla asi 4 500 až 7 000 vojáků.

„Armáda pochoduje podle toho, jak plný má žaludek,“ řekl Napoleon Bonaparte. Římané to věděli dávno před Napoleonem a dobře své vojáky živili. „V římské armádě nikdy nedošlo ke vzpouře kvůli špatnému jídlu,“ říká časopis Archäologie in Deutschland. Také se tam píše, že „v některých částech římského světa bylo jídlo pro vojáky lepší než jídlo civilního obyvatelstva“.

V denním přídělu bylo čerstvé maso, ovoce, zelenina, pšeničný chléb a olej. Vojáci však nebyli zhýčkaní. Výše citovaný časopis vysvětluje: „V římské armádě neměli žádnou kantýnu.“ Každé contubernium se o vaření muselo postarat samo.

Po 25 letech vojenské služby byl římský voják propuštěn z armády a jako uznání za jeho službu mu byly vyplaceny peníze nebo dostal půdu. Vojákům pomocných sborů a jejich dětem bylo uděleno římské občanství. „Služba v římské armádě byla pro mnoho mužů nejrychlejší cestou, jak se stát římským občanem,“ uvádí kniha Der Limes zwischen Rhein und Main (Limes mezi Rýnem a Mohanem).

[Mapa a obrázky na straně 16 a 17]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

REKONSTRUOVANÝ LIMES V NĚMECKU

–– Limes

1 Wiesbaden

Palisáda a kamenná strážní věž

2 Butzbach

Strážní věž s dřevěnou konstrukcí a hliněnými zdmi

3 Weissenburg

Severní brána kamenné pevnosti

4 Saalburg

Jedna z nejlépe rekonstruovaných pevností

5 Rainau

Dřevěná věž a palisáda

[Podpisek]

Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc.