Levandule — Voňavý dar

Od našeho dopisovatele v Austrálii

ANGLICKÁ královna Alžběta I. nařídila, že ta věc nesmí chybět mezi pochutinami na královském stole. Francouzský král Karel VI. seděl na polštářích, které tím byly vycpány. Anglická královna Viktorie se v tom koupala. Co bylo předmětem tohoto královského zájmu? Voňavá bylina, která je známa jako levandule. Každý, kdo se někdy ocitl v oparu modrofialového levandulového pole, chápe, proč tato aromatická rostlina okouzlila tolik lidí.

Celkem existuje asi 30 druhů levandule. Této dřevnaté rostlině se dobře daří v různých typech podnebí — v chladném vzduchu francouzských Alp, ale i v suchém horku Středního východu. Botanické jméno této rostliny je Lavandula a pochází z latinského slova lavare, které znamená „mýt se“. Starověcí Římané totiž měli ve zvyku používat levandulový olej k provonění lázně.

Osvědčené tonikum

Levandule se používá v medicíně již skoro 2 000 let. Během středověku byla levandule hlavní složkou lektvaru, který byl znám jako „ocet čtyř lupičů“ a používal se proti moru. Takový název pravděpodobně dostal proto, že se jím potírali lupiči, kteří prohrabávali hroby obětí moru, aby je okradli. Ačkoli to bylo velmi nebezpečné, tito lidé se prý nakazili jen zřídka.

Bylinkáři v 16. století tvrdili, že levandulí lze léčit nejen nachlazení a bolesti hlavy, ale také ochrnutí končetin a neurózy. Byli rovněž přesvědčeni, že nošením čepičky vyrobené z levandule se zvyšuje inteligence. Ještě za první světové války některé vlády žádaly občany o levanduli z jejich zahrádky. Získaný olej byl pak použit na léčbu zranění vojáků.

Tradiční použití

Zdá se, že některé levandulové oleje, zvláště z levandule lékařské (Lavandula angustifolia), jsou účinné proti mnoha bakteriím a plísním. Někteří výzkumní pracovníci se domnívají, že levandulový olej by mohl být účinný  proti bakteriálním infekcím, které jsou rezistentní na antibiotika. „Levandulový olej lze také využít v porodnictví,“ uvádí jeden nedávno vydaný vědecký článek. „V rozsáhlém klinickém pokusu bylo prokázáno, že všechny matky, které [do koupele] používaly levandulový olej, uváděly méně nepříjemných pocitů během tří až pěti dní po porodu . . . Levandulový olej se také běžně používá na mnoha porodních sálech, protože má celkově uklidňující účinky.“

A co přidávání levandule do jídla na příkaz královny Alžběty I.? Dá se tato bylina vůbec jíst? „Levandule byla oblíbenou příchutí do pečiva v době Tudorovců a alžbětinské Anglie. Používala se i k ochucení zvěřiny, pečeného masa, do ovocných salátů, k poprášení sladkých jídel nebo se z ní přímo dělalo levandulové cukroví,“ říká Judyth McLeodová ve své knize Lavender, Sweet Lavender (Levandule, sladká levandule). Dnes se některé druhy levandule používají do sušenek, koláčů a zmrzliny. Ale ne všechny druhy levandule jsou žádoucí, a to zvláště pro hmyz. V jedné studii se totiž uvádí, že „levandulový olej nebo rozdrcené listy a květy jsou také používány jako komerční . . . nebo doma vyrobený pesticid, protože levandule odpuzuje roztoče, pilousy černé, mšice a šatní moly“.

Poptávka roste

V posledních desetiletích levandule znovu získává oblibu. Dnes se pěstuje v Austrálii, Evropě, Japonsku, na Novém Zélandu a v Severní Americe. „Levandule je jako víno,“ říká mladý zahradník Byron, který se stará o 25akrové pole levandule v jihovýchodní části australského státu Victoria. „Olej z tohoto druhu je totiž v každé oblasti trochu jiný, protože na něj působí jak půda, tak podnebí, ve kterém levandule roste. Konečný produkt může ovlivnit i doba a metoda sklizně.“

Na rozdíl od vína se levandulový olej nezískává drcením, ale destilací. Byron vysvětluje: „Na jeden litr oleje je zapotřebí asi 250 kilogramů levandule. Čerstvě nasekané květy, stonky a listy jsou napěchovány do velkého ocelového bubnu. Do jeho spodní části je přivedena pára, která stoupá bubnem nahoru, a tím se uvolňuje olej. Pára a olej procházejí kondenzačním zařízením do nádoby, ve které se olej oddělí od vody a zůstává na hladině. Pak je uložen v nádobách s keramickým povrchem, kde se nechává několik měsíců zrát.“

Levandulový olej z Byronovy farmy se používá do mýdel, krémů a svíček. Květy, které Byron prodává buď čerstvé nebo sušené, jsou velmi ceněnou složkou směsi vonných bylin. Každý rok přicházejí tisíce turistů, aby si prohlédli novou nabídku levandulových produktů a aby se pokochali pohledem na levandulová pole i jejich vůní. Těmto návštěvníkům Byron často připomíná: „My olej nevyrábíme, my ho jen destilujeme. Je to voňavý dar od Toho, kdo levanduli vytvořil.“

[Rámeček na straně 11]

Komerčně se vyrábějí tři typy levandulového oleje

Pravý levandulový olej, který se získává z levandule lékařské (Lavandula angustifolia). Na rozdíl od níže uvedených olejů je cítit kafrem jen nepatrně nebo vůbec. Tohoto oleje se ročně vyrobí asi 200 tun

Olej z levandule širokolisté (Lavandula latifolia) je dalším produktem. Ročně se jej vyrobí skoro 200 tun

Lavandinový olej se získává z rostliny, která je křížencem obou zmíněných druhů. Ročně se jej na celém světě prodá více než tisíc tun

[Obrázek na straně 10]

Na mnoha farmách se při sklizni levandule dosud používají tradiční metody

[Obrázek na straně 10]

Levandulový olej se získává v destilačních zařízeních

[Obrázek na straně 10]

Než je levandulový olej použit do různých výrobků, zraje v nerezových nádobách s keramickým povrchem