Olympiáda se vrací na místo svého zrození

KE ZNOVUZROZENÍ olympijských her přispěly lopaty a krumpáče archeologů. Objevy uskutečněné v Řecku ve starověké Olympii podnítily francouzského barona Pierra de Coubertina, aby se o obnovu těchto her zasadil. Výsledkem bylo, že v roce 1896 se v Aténách konaly první novodobé olympijské hry.

Během několika posledních let pomáhaly buldozery a sbíječky připravit cestu velkolepému návratu olympijských her na místo svého zrození. Hlavní město Řecka bylo v rámci příprav na olympiádu modernizováno, a tak vypadalo jako rozsáhlé staveniště.

Olympijské hry 2004 nebo přesněji řečeno XXVIII. olympiáda se má uskutečnit 13. až 29. srpna. Do Atén přijede 10 000 sportovců z rekordního počtu 201 zemí. Soutěžit se bude v 28 sportovních disciplínách na 38 místech a bude rozdáno více než 300 zlatých medailí. Této události se zúčastní asi 21 500 zástupců médií, ale příslušníků bezpečnostních složek bude ještě více — kolem 55 000, a čeká je spousta práce.

Překážkový běh

Atény již dlouho usilovaly o to, aby se olympijské hry mohly vrátit tam, kde začaly. Jelikož rok 1996 byl stoletým výročím novodobých her, zdála se to být ideální příležitost, aby se olympiáda uskutečnila právě v Řecku.

Atény však jako hostitel olympijských her v roce 1996 vybrány nebyly. Zdůvodněno to bylo tím, že městu chyběla infrastruktura nezbytná pro dva náročné týdny her.

Zamítnutí vedlo k tomu, že představitelé Řecka i hlavního města se rozhodli k rázným krokům. Atény si daly za cíl, že situaci napraví. S mnoha dobrými úmysly, ale jen s několika konkrétními plány se město v roce 1997 opět přihlásilo mezi uchazeče o konání Olympijských her 2004. Tentokrát Atény vyhrály.

Město se začalo připravovat na velkou událost. Touha být hostitelským městem olympijských her vedla k nevídané činnosti a k velkému rozvoji. Na mnoha místech se do země zakously  stavební stroje a začalo se s vylepšováním infrastruktury a stavbou silnic i sportovních areálů. I o víkendech uprostřed horkého léta bylo možné vidět v činnosti bagry, jeřáby a tvrdě pracující dělníky.

V březnu 2001 přistálo na novém mezinárodním letišti v Aténách první letadlo. Ve své kategorii patří toto letiště k nejlepším na světě. Byla naplánována výstavba celkem 120 kilometrů nových silnic a 90 kilometrů existujících komunikací bylo určeno k rekonstrukci. Aby se předešlo dopravním kolapsům, bylo postaveno 40 silničních nadjezdů. Vybudovaly se nové trasy metra, na něž bude navazovat 24 kilometrů tramvajových linek. Bylo navrženo 32 kilometrů příměstských železničních tratí s moderními stanicemi, aby se snížil počet aut ve městě a následně také znečištění vzduchu.

Stručně řečeno, během několika let se Atény změnily v nové město, kde je více zeleně, čistší životní prostředí a nový dopravní systém. Jacques Rogge, prezident Mezinárodního olympijského výboru (MOV), prohlásil: „Lidé, kteří znali Atény před olympiádou a uvidí je po olympiádě, je nepoznají.“

 Maraton příprav

Jak se přibližuje zahájení olympijských her, tempo přípravných prací se zrychluje. Prezident MOV přirovnal postup stavebních a přípravných prací k tradičnímu řeckému tanci syrtaki. Napůl žertem řekl: „Přirovnal bych to k hudební skladbě syrtaki. Začíná velmi pomalu, postupně se zrychluje a ke konci už nedokážete udržet tempo.“

Tato slova se zvláště hodí na olympijskou vesnici, která je „páteří celých příprav na olympijské hry“ a stojí na severním předměstí Atén. Domy, v nichž bude během olympiády bydlet asi 16 000 sportovců, trenérů a dalších členů národních výprav, vyrostly jako houby po dešti. Byl to největší stavební projekt obytných domů, jaký se kdy v Řecku uskutečnil. Po olympijských hrách zde najde domov asi 10 000 obyvatel Atén.

Organizátoři pamatovali na souvislost mezi starověkou historií a poselstvím novodobých olympijských her. Některé ceremoniály se totiž odehrají ve starověké Olympii. Jiná významná archeologická místa budou středem pozornosti v rámci kulturní olympiády, která bude probíhat souběžně se sportovními disciplínami. Blízko místa slavné bitvy u Marathónu byl vybudován veslařský areál. A maratonští běžci se budou moci pochlubit tím, že tento vytrvalostní závod běželi po jeho původní  trase. Organizátoři her vybrali tutéž cestu z Marathónu do Atén, kudy roku 490 př. n. l. jeden aténský voják běžel 42 kilometrů, aby oznámil porážku Peršanů.

A zlatou medaili získává . . .

Až se při zahajovacím ceremoniálu obloha rozzáří ohňostrojem, centrem pozornosti se stane Olympijský stadion s kapacitou 75 000 míst. Tento renovovaný stadion mnozí lidé považují za skutečný klenot aténských olympijských sportovišť. Je výjimečný především díky střeše, kterou projektoval slavný španělský architekt Santiago Calatrava.

Jedná se o technický zázrak. Střecha je ze skleněných desek o celkové váze 16 000 tun a má plochu 10 000 metrů čtverečních. Je podpírána dvěma obrovskými oblouky s rozpětím 304 metrů a výškou 80 metrů. Tyto rozměry odpovídají téměř dvěma třetinám známého mostu, který se klene nad přístavem v australském Sydney. Každý z oblouků váží 9 000 až 10 000 tun. Jsou vyrobeny z ocelových rour, jež mají „takový průměr, že by jimi mohl projet autobus“, řekl jeden stavební odborník. Celková váha střechy by měla zhruba odpovídat dvojnásobku váhy Eifelovky.

Proč tak obrovská střecha? Jen pomyslete na to nesnesitelné vedro, které v srpnu v Aténách panuje. Skleněné desky mají speciální povrchovou úpravu, díky které odrazí 60 procent slunečního záření. Jsou zde ale i jiné důvody. Bývalý řecký ministr kultury Evangelos Venizelos řekl, že střecha stadionu „je významnou architektonickou dominantou a symbolem aténských olympijských her“.

Po závěrečném ceremoniálu budou tyto význačné stavby sloužit jako připomínka tvrdé práce, která byla k uspořádání tak velkolepé události potřebná. Atéňané doufají, že veškerá infrastruktura připravená kvůli olympijským hrám povede k zlepšení života ve městě. A s náročnými situacemi, které mohou přijít, si místní obyvatelé poradí stejně bezstarostným způsobem, jako dříve — tak jako tančí syrtaki.

[Rámeček na straně 15]

Kam se poděly olympijské ideály?

Organizátoři olympijských her rádi zdůrazňují ideály této sportovní události — „morální úroveň soutěží, sport, mír, kulturu a vzdělávání“. Druhou stranou mince je však politika, nacionalismus, komerční zájmy a korupce.

Olympijské hry jsou tradičně velmi sledovanou televizní událostí. Lukrativní nabídky na reklamu dělají ze sponzorování her obrovský tržní nástroj. „Olympijské hry jsou dnes velký byznys, a tak jsou mnohá rozhodnutí učiněna ze strategických komerčních důvodů,“ prohlásil australský sociolog Murray Phillips.

Jiným se nelíbí neskrývaný nacionalismus, který je při olympiádě patrný. Vynakládá se úsilí, aby v době konání her panovalo takzvané olympijské příměří, kdy se nevedou žádné války ani nepřátelské akce. Pokud však nebudou odstraněny příčiny konfliktů, bude mít toto opatření jen symbolický význam a nepřinese žádné výsledky. „Olympijské hry jsou arénou velké politiky,“ uvedl Brian Martin, profesor technických a sociálních věd. Dodal k tomu: „Při olympijských hrách se soupeření mezi sportovci mění v soupeření mezi státy. Sportovci se her nemohou účastnit, pokud se jich neúčastní jejich země. Vítězství jednotlivců či týmů jsou pokládána za národní vítězství, o čemž svědčí vlajky a státní hymny . . . [Olympijské hry] jen poskytly další prostor k tomu, aby projevy násilí pokračovaly mezi jednotlivci při sportovních disciplínách a mezi státy při boji o moc a postavení. . . . Olympijské hnutí není schopné uskutečnit svůj původní cíl, totiž prosadit mír.“

[Obrázek na straně 15]

Aténský olympijský komplex

Návrh medaile pro rok 2004

[Podpisky]

Letecký záběr: AP Photo/Thanassis Stavrakis; medaile: © ATHOC

[Obrázky na straně 16]

Aténské metro

Aténské mezinárodní letiště

[Podpisek]

© ATHOC

[Obrázky na straně 17]

Olympijská vesnice ve výstavbě

Jachtařské středisko Agios Kosmas

[Podpisek]

© ATHOC/Photo: K. Vergas

[Obrázek na straně 16 a 17]

Stavba střechy Olympijského stadionu

[Obrázek na straně 17]

Maketa stadionu

[Podpisek]

© ATHOC

[Podpisek obrázku na straně 14]

© ATHOC