Nedotčený ráj

Od našeho dopisovatele v Côte d’Ivoire

CHTĚLI byste se vrátit do minulosti a podívat se do pralesa, ve kterém by byla bujná vegetace a kde by se to hemžilo životem? Existuje ještě nějaké takové místo? Zdá se, že jedním z nedotčených míst je národní park Tai v jihozápadní části Côte d’Ivoire, poblíž hranic s Libérií.

Národní park Tai je největší oblastí panenského tropického deštného pralesa, který se původně rozkládal na území dnešních států Côte d’Ivoire, Ghana, Libérie a Sierra Leone. Do parku patří více než polovina deštného pralesa západní Afriky. Díky ochranným a obnovovacím opatřením, která byla zavedena v roce 1926, byl tento biologický klenot uchován. Pojďte se s námi blíže podívat na úžasnou pestrost života v tomto parku.

Rozmanitý deštný prales

Za doprovodu zpěvu ptáků a vřeštění opic vcházíme hlouběji a hlouběji do pralesa a s úctou vzhlížíme ke starým stromům s masivními kmeny, které se tyčí do výšky 60 metrů. Náš průvodce nám vypráví, že více než polovina z 1 300 druhů rostlin, které se vyskytují na 3 500 kilometrech čtverečních rozlohy parku, se nachází pouze v této oblasti západní Afriky.

Místní vegetace je bujná a velmi rozmanitá. Roste zde mnoho druhů stromů, ze kterých se získává dřevo, jako je mahagon, eben, dabéma a makore. Některé kořeny rostou do délky 15 metrů a vyčnívají metr nad zem, takže když je překračujeme, musíme dělat velké kroky. Mezi kořeny někdy zvířata hledají úkryt před dravci nebo před bouří a lijákem.

Horní větve stromů se spojují a vytvářejí klenbu, kvůli které světlo nemůže proniknout až k zemi, takže tu nerostou žádné menší rostlinky. Ale daří se zde epifytům a liánám. Některé popínavé rostliny šplhají po stromech a mají je jako oporu, obepnou je, a časem dokonce zadusí. Průvodce nám ukázal fíkovník škrtič, který těsně obepínal ohromný kmen stromu. Za čas bude hostitelský strom fíkovníkem přemožen a uhyne.

 Park slouží jako bohatý zdroj surovin pro lékařství a potravinářství. Náš průvodce nám vysvětluje, že kůru vrcholáku pyšného Kruové používají k léčbě malárie. Plody jiného stromu obsahují protein, který je mnohonásobně sladší než cukr.

Hemží se životem

Najednou slyšíme vysoko nad hlavami mocné šustění listí a vidíme tlupu hlučných kočkodanů Dianiných a kočkodanů mona. Skáčou z větve na větev, vřeští a tím vydávají varovné signály. Jeden kočkodan mona se svými komickými bíle žíhanými tvářemi na nás hledí stejně upřeně jako my na něj. V korunách stromů se různým druhům opic a ptáků dobře daří, protože tam mají k dispozici mnoho ovoce a oříšků. Člověk může často pozorovat, jak opice a ptáci společně hodují na témže ovocném stromě.

V parku Tai žije 50 druhů savců, a mnohé z nich nenajdete nikde jinde. Patří mezi ně buvol africký a slon pralesní, také antilopa bongo, štětkoun africký, chocholatka, prase pralesní, levhart skvrnitý a hrošík liberijský. Z menších zvířat zde žije cibetka, kočka zlatá, ženetka, promyka, luskoun a komba malá.

Náš průvodce dokáže rozeznat stopy mnoha zvířat, například chocholatky neboli malé antilopy. V pralesích žije sedm druhů  chocholatek, včetně vzácné chocholatky čabrakové, chocholatky páskované a chocholatky Ogilbyovy. Najednou vidíme stopy prasete pralesního, které se snažilo vyrýt nějaké kořínky. Zblízka si prohlížíme také prostředí, ve kterém žije šupinatý luskoun velký, který se živí mravenci a termity. Jeden pár luskounů si v zemi vyhloubil velkou noru se dvěma komorami. Tyto podzemní komory jsou až 40 metrů dlouhé a mohou jít do hloubky 5 metrů. Luskoun shání potravu v noci a při svých toulkách ujde několik kilometrů a domů se vrací těsně před svítáním. Svými drápy rozhrabává termití hnízda a lepkavým jazykem nabírá hmyz.

Průvodce nás upozorňuje na tlupu šimpanzů, kteří obývají území o rozloze 20 kilometrů čtverečních. V parku je více než 2 000 šimpanzů. Nosí s sebou kameny nebo větve, kterými si pomáhají při louskání ořechů, a tak jsme nadšeni, když vidíme jednoho šimpanze, jak sedí na zemi asi pět metrů od nás a tříská větví do skořápky.

Ráj pro milovníky ptáků

Druhý den se na kanoi plavíme po řece Hana. Průvodce klidně pádluje a přitom pojmenovává mnoho druhů ptáků, které cestou vidíme. Také slyšíme zoborožce hrubozobého, kterého lze snadno poznat podle zvuku křídel a pronikavého skřeku. V parku Tai žije sedm z mnoha druhů zoborožce. Celkem je zde více než 200 druhů ptáků. Patří mezi ně šest druhů  ledňáčků, sokoli, turakové, papoušci, holubi, hrdličky, frankolíni, strdimilové a lejskové. Byl zde spatřen také vzácný a velmi pestře zbarvený trogon uzdičkový. Samci mají duhově zelená křídla, červenou hruď a bílá ocasní pera. Vidíme také mnoho nápadně barevných ptáků, jako je turako velký, holub mohelský, papoušek šedý, ledňáček uzdičkový s modrou náprsenkou a ibis hagedaš s kovově zeleným peřím. Park Tai je rájem pro milovníky ptáků.

Na břehu řeky jsou stopy dalších zvířat, například hrošíka liberijského, což je miniatura hrocha. Hrošík je velký asi jako větší prase. Tráví ve vodě méně času než jeho větší příbuzní a nikdy se nesdružuje do stád. Žije pouze v západní Africe. Také vidíme varana nilského, což je velký skvrnitý ještěr podobný krokodýlu, ale mnohem menší. Můžeme zde nalézt tři druhy krokodýlů, dále 34 druhů hadů, mnoho druhů ještěrek a četnou populaci hmyzu — těm všem se v pralese dobře daří. Mnoho druhů hmyzu ještě musí být zařazeno.

Je smutné, že deštné pralesy naší planety děsivou rychlostí mizí. Hlavní hrozbou je rozšiřování zemědělské půdy a dřevařský průmysl. Potěšit nás však může skutečnost, že budoucnost země je v rukou mocného Stvořitele. (Žalm 96:12, 13)

[Mapy na straně 14]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Sierra Leone

Libérie

Côte d’Ivoire

Národní park Tai

Ghana

[Obrázek na straně 15]

Vyčnívající kořeny stromů

Mahagon

[Obrázek na straně 15]

Sloní mládě

[Obrázek na straně 15]

Kočka zlatá

[Obrázek na straně 15]

Chocholatka černohřbetá

[Obrázek na straně 15]

Chocholatka páskovaná

[Obrázek na straně 15]

Buvol africký

[Obrázek na straně 16]

Trogon uzdičkový

[Obrázek na straně 16]

Orel jasnohlasý

[Obrázek na straně 16]

Turako velký

[Obrázek na straně 16]

Ibis hagedaš

[Obrázek na straně 16]

Ledňáček uzdičkový

[Obrázek na straně 16]

Luskoun dlouhoocasý

[Obrázek na straně 16]

Hrošík liberijský

[Obrázek na straně 16]

Rákosnička Hyperolius nienokouensis

[Obrázek na straně 16]

Varan nilský

[Obrázek na straně 16]

Mangusta tmavá

[Obrázek na straně 17]

Kočkodan mona

[Obrázek na straně 17]

Gueréza červená

[Obrázek na straně 17]

Šimpanz

[Obrázek na straně 17]

Kočkodan světlobřichý

[Obrázek na straně 17]

Levhart

[Obrázek na straně 17]

Štětkoun

[Obrázek na straně 16 a 17]

Cibetka africká

[Podpisek obrázku na straně 14]

Parc National de Taï

[Podpisky obrázku na straně 15]

Kočka: © Art Wolfe/Photo Researchers, Inc.; veškeré foto kromě slona: Parc National de Taï

[Podpisky obrázku na straně 16]

Ibis: © Joe McDonald/Visuals Unlimited; ledňáček: Keith Warmington; hrošík: © NHPA/Anthony Bannister; trogon: © P&H Harris; všechny ostatní fotografie: Parc National de Taï

[Podpisky obrázku na straně 17]

Štětkoun: © Ken Lucas/Visuals Unlimited; všechny ostatní fotografie kromě šimpanze a levharta: Parc National de Taï