Živé klenoty ve světě hmyzu

OD NAŠEHO DOPISOVATELE VE ŠPANĚLSKU

VYSOKO v korunách stromů tropického deštného pralesa se ukrývají tisíce živých klenotů. Některé se třpytí jako zlato nebo stříbro, zatímco jiné se lesknou jako smaragdy, rubíny a safíry. Těmito klenoty pralesa, které člověk jen tak nespatří, jsou brouci.

Co se vám vybaví, když se řekne slovo brouk? Tmavý hmyz s podivným vzhledem, který vám pobíhá pod nohama? Brouci ve skutečnosti patří mezi nejbarevnější tvory na zemi, a také mezi nejpočetnější. Podle díla The Guinness Book of Animal Records (Guinnessova kniha zvířecích rekordů) bylo popsáno téměř 400 000 druhů brouků, které vědci zahrnují do řádu Coleoptera. Znamená to, že téměř jednu třetinu všech známých druhů živočichů tvoří brouci. Pokud byste rádi sami objevili nový druh nějakého živočicha, zkuste hledat mezi brouky. Entomolog dr. Terry Erwin se domnívá, že možná existují miliony druhů brouků, které vědci ještě neznají. Je zajímavé, že dr. Erwin našel asi 1 200 různých druhů pouze na 19 velkých tropických stromech.

Udivující rozmanitost

Když vezmete v úvahu to, kolik existuje druhů brouků, není nijak překvapivé, že mají tolik různých tvarů a velikostí. Někteří jsou „tak velcí, že je dřívější sběratelé sestřelovali brokovnicí nabitou pískem,“ uvádí časopis National  Geographic. Jiní jsou zase „tak malí, že se vozí na sosáčcích včel. Existují dokonce takoví, kteří vlezou do muzeí a tam ničí sbírky brouků,“ uvádí se v časopise.

Sbírky brouků mohou mít opravdu velkou hodnotu. Na cenu má vliv barva a četnost výskytu brouka. Například brouci z čeledi vrubounovitých mívají různé odstíny zelené a červené, spolu se stříbrnou a zlatou. Do této čeledi patří zlatohlávci z rodu Chrysina. Exempláře se zářivě červenými krovkami se prodávají až za 170 eur, a pokud mají krásné zlatavé krovky, stojí i více než dvojnásobek.

Tesaříci, kteří se poznají podle dlouhých tykadel, mají také krásné a barevné vzory. Jiní brouci se zase třpytí jako drobné duhové mozaiky. Jejich zelená a modrá se podobají jasným barvám kolibříků. Ale hodnota brouků nespočívá pouze v přitažlivých barvách. Hrají také důležitou roli ve zdravém ekosystému, protože se podílejí na rozkladu rostlin a trusu.

Brouk místo šperku

Krásu brouků neoceňují jen sběratelé. Některé ženy na americkém kontinentu navlékají barevné krovky na šňůrku a tak vyrábějí náhrdelníky. V určitých částech Mexika lepí na příhodně nazvané krasce korálky a kousky barevného skla, a tak se brouci mění v živé brože, které se potom k šatům připínají krátkým řetízkem.

Ať už se rozhodnete prohlédnout si brouky zblízka, nebo je raději budete obdivovat zdálky, jistě budete souhlasit s tím, že na těchto klenotech se jasně projevuje fascinující krása a složitost pozemských tvorů.

[Rámeček a obrázek na straně 16]

Mandelinky

Někteří brouci, i když jsou krásní, však mohou škodit. Například mandelinky požírají listy, stonky i kořeny mnoha druhů rostlin a zemědělských plodin.

Přestože existuje asi 25 000 druhů mandelinek, mnoha zemědělcům vytane na mysli pouze jeden, a to mandelinka bramborová. Osadníci v Severní Americe se s ní, jako s hrozbou pro pěstování brambor, poprvé setkali v roce 1859. Na začátku 20. století se tento brouk objevil v Evropě. Nyní se už rozšířil po celém kontinentu a dostal se i do Asie.

Mandelinka bramborová je houževnatým nepřítelem, protože si dokáže vytvořit rezistenci na insekticidy. Proto se dnes kombinují zemědělské, biologické a chemické metody, aby byl tento nenasytný požírač rostlin pod kontrolou.

[Obrázek]

Mandelinka bramborová, USA

[Podpisek]

Scott Bauer/Agricultural Research Service, USDA

[Rámeček a obrázky na straně 17]

Rekordy brouků

▪ Brouci také drží rekord v dlouhověkosti. Přestože hmyz se většinou nedožívá ani jednoho roku, někteří krasci žijí déle než 30 let. Rekordní věk, který byl zaznamenán, je 47 let. Krasci „kladou vajíčka pod kůru žijících stromů,“ vysvětluje The Guinness Book of Animal Records. „Pokud je strom poražen, není neobvyklé, že některé larvy přežijí a ve dřevě jsou převezeny do jiných částí světa. Jelikož některé druhy dosáhnou dospělosti až za mnoho let, mohou dospělí jedinci nakonec vylézt z nábytku.“

▪ V tropické Africe žijí goliáši — brouci, kteří jsou ve světě hmyzu nejtěžší. Někteří samečci mohou vážit až 100 gramů, což je třikrát více než váha běžné myši.

▪ Titul nejsilnějšího vzpěrače ze světa zvířat (v poměru k váze) mají nosorožíci. Tito statní tvorečkové mohou nést až 850krát těžší náklad, než je jejich vlastní váha.

[Obrázky]

Goliáš „Goliathus meleagris“, Zair

[Podpisek]

Faunia, Madrid

[Obrázek]

Nosorožík „Augosama centaurus“, Rovníková Guinea

[Obrázek na straně 16]

Zlatohlávek „Chrysina macropus“, Mexiko

[Obrázek na straně 16]

Zlatohlávek „Chrysina aurigans“, Honduras

[Obrázek na straně 16]

Zlatohlávek „Chrysina resplendens“, Kostarika

[Obrázek na straně 17]

Tesařík „Arrhenotus rafaelae“, Indonésie

[Obrázek na straně 17]

Zlatohlávek „Cetonia flammea“, Thajsko

[Obrázek na straně 17]

Krasec „Chrysochroa rajah“, Thajsko

[Obrázek na straně 17]

Krasec uherský, Maďarsko

[Obrázek na straně 17]

Zlatohlávek „Chrysina strasseni“, Honduras

[Podpisky obrázku na straně 16]

Nahoře vlevo a uprostřed: © David Hawks; vpravo: © Barbara Strnadova/Photo Researchers, Inc.

[Podpisky obrázku na straně 17]

Nahoře zleva doprava: První tři: Faunia, Madrid; čtvrtý: Gyorgy Csoka, Hungary Forest Research Institute, www.insectimages.org; pátý: © Barbara Strnadova/Photo Researchers, Inc.