Pozorujeme svět

Potrava z odpadků

„Je udivující, jak důležitým zdrojem potravy se pro mnoho ptáků a savců staly odpadky,“ říká biolog Wilfried Meyer. „Na některých místech určité druhy přežívají pouze díky odpadkům.“ Podle zpravodajského časopisu Der Spiegel globální průzkum ukázal, že téměř 70 druhů ptáků a 50 druhů savců se živí odpadky. Na skládkách se rozvíjí celý potravinový řetězec. Hmyzu se daří v teple, které vzniká rozkladem odpadků. Ptáci a malí savci se tímto hmyzem živí a sami se stávají potravou pro dravé ptáky a jiné predátory. Je zajímavé, že některým ptákům, kteří jsou za normálních okolností plaší, na skládkách nevadí ani ohlušující zvuk drtičů odpadu, ani přítomnost jiných živočichů či lidí.

 Sloní lupiči

Zdá se, že silničními lupiči nejsou jen lidé. Podle listu Bangkok Post jsou na seznamu zlodějů také sloni. Hladoví sloni z džungle východně od Bangkoku blokují silnice, po kterých nákladní auta převážejí cukrovou třtinu, a kradou jejich náklad. Asi 130 slonů se běžně pohybuje v přírodní rezervaci Ang Lue Nai, ale kvůli suchu ubývá vegetace, kterou se sloni živí. Hladoví sloni jsou proto nuceni z džungle odcházet a hledat obživu jinde. Hlavní správce rezervace Yoo Senatham uvedl, že někteří z těchto slonů vzali útokem také plantáže, zatímco jiní sbírají cukrovou třtinu, kterou jim u cesty nechali soucitní řidiči nákladních aut.

Antibiotika pro zvířata

Světová zdravotnická organizace (WHO) již dlouhou dobu varuje před nadměrným a nadbytečným podáváním antibiotik hospodářským zvířatům, která nejsou nemocná. Podle španělského listu ABC jsou léky pravidelně přidávány do krmiva, aby „hospodářská zvířata rychle přibývala na váze“. Nedávný výzkum provedený v Dánsku ukázal, že chov zvířat může prosperovat i bez podávání antibiotik. Když farmáři přestali antibiotika přidávat do krmiva, na produkci drůbežího masa to nemělo žádný vliv a náklady na produkci vepřového masa se zvýšily pouze o 1 procento. Této dánské iniciativě projevila WHO uznání a povzbuzuje jiné země, aby učinily podobná opatření. Pokud to udělají, „přispěje to také ke zdraví veřejnosti,“ uvádí se v listu.

Nepoctiví šachisté

„Mnozí šachisté často neberou pravidla příliš vážně,“ uvádí list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Příkladem je jistý amatérský hráč, který porazil jednoho z nejlepších šachistů. Později se však zjistilo, že ve svých dlouhých vlasech měl schovaný mikrofon, sluchátka a kameru, aby mohl komunikovat s šachistou, který seděl u počítače v jiné místnosti. O některých šachistech se zase ví, že odešli na toaletu, zavřeli za sebou dveře, vytáhli přenosný počítač a s jeho pomocí naplánovali další tahy. Podvádět mohou i internetoví hráči. Někteří mají spuštěný šachový program na svém počítači a přitom hrají hru po internetu. V dalších případech hraje šachista pod dvěma jmény a hraje proti sobě. Jeden vždy prohraje a tak se druhý posune ve výsledkové listině nahoru. „Mnozí to nedělají ani tak kvůli peněžité odměně,“ uvádí se v listu. „Ve většině případů není motivací touha po penězích, ale ješitnost.“

Příliš starý na učení?

„Na základní škole v keňské provincii Rift Valley probíhá vyučování šestiletých žáků. V jedné lavici však sedí žák, který je nesrovnatelně větší než ostatní,“ uvádějí noviny Daily Nation, které vycházejí v Nairobi. Tomuto žákovi je 84 let. Nedávno začal chodit do první třídy, aby „se naučil číst a mohl si přečíst Bibli“. Stále chodí do školy, i když jeho vnoučata jsou už ve vyšších třídách než on. „Slyšel jsem, co se píše v Bibli, ale nevím, zda je to pravda, a tak si chci sám přečíst celou Svatou knihu a zjistit to,“ řekl tento muž redaktorům listu Nation. Muž nosí školní uniformu a různé studijní pomůcky, a snaží se dodržovat přísná školní pravidla. V některých věcech však má určité úlevy. Když například ostatní žáci cvičí a běhají, on „si může lehce protahovat svaly“.

Smrtící zemětřesení roku 2003

„Podle Amerického geologického průzkumu (USGS) je rok 2003 považován za rok, ve kterém při zemětřeseních zemřelo nejvíce lidí od roku 1990. Bylo jich 25krát více než v roce 2002,“ říká tisková zpráva této organizace. „V roce 2002 zemřelo kvůli zemětřesení na celém světě 1 711 osob,“ zatímco v minulém roce to bylo 43 819 osob. Asi 41 000 lidí zemřelo v Íránu, když 26. prosince ve městě Bam nastalo zemětřesení o síle 6,6 stupně. Nejsilnější zemětřesení a jediné, jež se dá označit jako „velké“, bylo to, které 25. září zasáhlo Hokkaidó v Japonsku. Jeho síla byla 8,3 stupně. Zpráva uvádí, že „USGS zaměří každý den asi 50 zemětřesení. . . . V průměru na celém světě udeří za rok 18 větších zemětřesení (o síle 7,0 až 7,9) a jedno velké zemětřesení (o síle 8,0 stupňů nebo více). Na celém světě každý rok nastane několik milionů zemětřesení, ale mnohá z nich nejsou zjištěna, protože se vyskytují v odlehlých oblastech nebo jsou velmi slabá.“

Proč je tak rozšířená kriminalita mládeže?

Odborníci jsou přesvědčeni, že příčinou prudkého růstu počtu dětských zločinců je život v nefunkční rodině. V jihoafrickém listu Weekend Witness bylo poukázáno na to, že tyto děti jsou většinou buď z rozvrácených rodin, nebo z rodin, ve kterých oba rodiče pracují a jsou „příliš zaměstnaní, unavení nebo uspěchaní“ na to, aby se starali o své děti. Kriminalistka dr. Irma Labuschagneová říká, že mnozí mladiství dokonce vůbec nevědí, co to je „rodina“, a „touží po lásce a uznání“. To potom hledají jinde a stávají se tak snadnou kořistí pro zločinecké gangy, které jim nabízejí pocit sounáležitosti. Psycholožka dr. Cecelia Jansenová uvedla, že rodiče „jsou tak soustředěni na to, aby sami dosáhli postavení, úspěchu a materiálních hodnot, že nevědí, jak žijí členové jejich rodiny“. Irma Labuschagneová a Cecelia Jansenová doporučují „vrátit se ke staromódním rodinným hodnotám,“ uvádějí noviny a na závěr říkají: „Neexistuje žádná náhrada za zdravou, šťastnou a normální rodinu.“