Přejít k článku

Přejít na obsah

Těhotenství mladistvých — Palčivý problém

Těhotenství mladistvých — Palčivý problém

Těhotenství mladistvých — Palčivý problém

TĚHOTENSTVÍ mladistvých je považováno za epidemii. Hrozivý rozsah tohoto problému je nejlépe patrný z toho, jaký dopad má těhotenství na vyděšenou dospívající dívku. Přinejmenším zažije drastickou životní změnu, která hluboce ovlivní nejen ji samotnou, ale také její rodinu a blízké.

Dospívající prožívají „rozkvět mládí“, což je biblické vyjádření toho, že v tomto období života jsou sexuální touhy člověka velmi silné. (1. Korinťanům 7:36) Bylo by zásadním zjednodušením považovat těhotenství mladistvých jenom za problém nedostatečné antikoncepce. Fakta ukazují, že ve hře je soubor společenských i emocionálních otázek.

Jaké faktory hrají klíčovou roli

Výzkum ukazuje, že mnoho nezletilých matek pochází z rozvrácených rodin. „Celý život jsem toužila mít skutečnou rodinu,“ říkají obvykle. Je tedy zjevné, že faktorem, který k těhotenství mladistvých přispívá, je nefunkční rodina. Program, který pomáhá nezletilým matkám, ukázal, že tyto dívky obvykle mají „nestabilní vztah k matce a vůbec žádný vztah k otci“. Anita, která porodila dítě ve svých 18 letech, vypráví, že její matka se o ni starala sama. Tvrdě pracovala, aby jí zajistila hmotné potřeby. Anita však prožívala citovou prázdnotu, protože jí chyběl otec.

Jiné dívky se stanou svobodnými matkami proto, že je někdo znásilnil. Citová bolest v důsledku takového traumatu se někdy může projevit až později v podobě destruktivního chování. Například Jasmine byla znásilněna ve svých 15 letech. „Bylo mi potom jedno, že si svým jednáním ubližuji,“ vzpomíná. „V 19 letech jsem otěhotněla.“ Sexuální zneužívání může také vést k pocitům bezcennosti. „Myslela jsem si, že si nic dobrého nezasloužím,“ stěžuje si Jasmine. Podobné negativní zážitky měla i Anita: „Od 7 do 11 let mě sexuálně obtěžoval jeden kluk. Nenáviděla jsem se za to a měla jsem pocit provinění.“ Otěhotněla, když jí bylo 17 let.

Někteří mladí zase doplatí na svou sebejistotu a zvědavost. Nicole, kterou jsme citovali v předchozím článku, připouští: „Myslela jsem si, že vím všechno a že nic pro mě není problém. A tak pro mě nebyl problém ani pořídit si dítě.“ Carol, která se stala svobodnou matkou také velmi brzy, začala se sexem jen ze zvědavosti. Říká: „Myslela jsem si, že o něco přicházím.“

Svou roli hraje i neznalost následků pohlavního styku. Sociologové Karen Rowlingsonová a Stephen McKay říkají, že mladí lidé v Británii „nevědí přesně . . ., co vlastně mohou od vztahu očekávat a jak lze otěhotnět“. Někteří mladí zjevně nechápou souvislost mezi pohlavním stykem a těhotenstvím. Mladistvé matky v jednom průzkumu „často uváděly, že ačkoli vůbec nepoužívaly antikoncepci, byly šokovány nebo překvapeny, když zjistily, že jsou těhotné“.

K těhotenství mladistvých však nejvíce přispívá změna postoje k sexu. Žijeme v době, kdy lidé ‚milují spíše rozkoše než Boha‘. (2. Timoteovi 3:1–4) Australské výzkumné pracovnice Ailsa Burnsová a Cath Scottová říkají, že „mimomanželský sex už nepřináší tolik nepříjemných důsledků v oblasti společenské, náboženské i ekonomické“. Mít nemanželské dítě dnes není žádná ostuda, na rozdíl od minulosti. Na některých místech se nezletilí dokonce domnívají, že mít dítě je určitý druh osobního úspěchu nebo symbol společenské prestiže.

Emocionální dopad

Tvrdá realita mateřství nezletilých se však značně liší od představ, které mladí lidé mají. Když se dívka dozví, že je těhotná, obvykle ji zaplaví vlna emocí. Mnohé dívky přiznaly, že byly šokovány. Podle Amerického ústavu dětské a dorostové psychiatrie je „přirozenou reakcí hněv, pocit viny a popření“. Popírání může být zvláště nebezpečné, protože dívka kvůli tomu nevyhledá potřebnou lékařskou péči.

„Byla jsem vyděšená,“ vzpomíná Elvenia na moment, kdy se dozvěděla o výsledku svého sexuálního „dobrodružství“. Mnohé těhotné dívky nemají nikoho, komu by se svěřily, nebo se stydí mluvit o situaci, do které se dostaly. Není tedy divu, že některé jsou pocitem viny a strachu zdrceny. Mnoho těhotných dívek také prožívá hlubokou depresi. „Bylo mi jedno, jestli budu žít nebo umřu,“ říká Jasmine. *

Bez ohledu na počáteční reakci musí mladá dívka nakonec udělat řadu dalekosáhlých rozhodnutí ohledně sebe i dítěte. Další článek se zabývá otázkou, co může přispět k tomu, aby její rozhodnutí byla moudrá.

[Poznámka pod čarou]

^ 12. odst. Informace o tom, jak se vyrovnat se sebevražednými sklony, jsou uvedeny v článku „Stojí za to žít“, který vyšel v Probuďte se! z 22. října 2001.

[Rámeček na straně 7]

Těhotenství mladistvých — Šokující fakta

V této tabulce jsou sice uvedeny údaje týkající se těhotných nezletilých dívek ve Spojených státech, ale tato situace je na celém světě stejná.

● Čtyřicet procent dívek otěhotní před dosažením 20 let, což představuje více než 900 000 těhotenství ročně.

● Přibližně 40 procent mladistvých matek je mladších 18 let.

● Ve srovnání s dětmi starších rodičů jsou děti mladistvých rodičů častěji týrány a zanedbávány.

● Pouze 40 procent matek mladších 18 let dokončí střední školu.

● Téměř v 80 procentech se otec dítěte s mladistvou matkou neožení.

● Když se mladistvé matky po narození dítěte vdají, pouze 30 procent jich v tomto svazku zůstane. V případě manželství mladistvých je dvojnásobně vyšší pravděpodobnost rozpadu manželství, než když je ženě alespoň 25 let.

● U dětí mladistvých matek je větší pravděpodobnost, že se narodí nedonošené a budou mít nízkou porodní váhu, že budou postiženy slepotou, hluchotou, mentální retardací, chronickými respiračními problémy, mozkovou obrnou, dyslexií a hyperaktivitou nebo že záhy zemřou.

[Podpisek]

Převzato z publikace Not Just Another Single Issue: Teen Pregnancy Prevention’s Link to Other Critical Social Issues, The National Campaign to Prevent Teen Pregnancy, únor 2002.

[Rámeček a obrázek na straně 7]

Těhotenství mladistvých z celosvětového hlediska

BRAZÍLIE: Údajně „v roce 1998 rodilo v rámci brazilského státního zdravotnictví 698 439 dospívajících dívek mladších 19 let . . . a z toho 31 857 jich bylo ve věku od 10 do 14 let, což jak jistě uznáte, je pro mateřství absurdně nízký věk“. (Folha de S. Paulo, 25. srpna 1999)

BRITÁNIE: „Británie má nejvyšší procento mladistvých matek v západní Evropě . . . V roce 1997 otěhotnělo v Anglii skoro 90 000 nezletilých dívek. Skoro tři pětiny (56 000) těchto dívek porodily dítě a 90 procent (asi 50 000) z nich byly svobodné matky.“ (Lone Parent Families, 2002)

MALAJSIE: „Od roku 1998 stoupl v této zemi počet nemanželských dětí, přičemž většina matek ještě nedosáhla devatenácti let.“ (New Straits Times–Management Times, 1. dubna 2002)

RUSKO: „Téměř každé třetí dítě, které se v Rusku narodilo v minulém roce, bylo nemanželské. Ve srovnání s předchozími deseti lety je to dvojnásobek. Podle státní statistiky je to nejvyšší počet od druhé světové války. Více než 40 procent těchto dětí se narodilo mladistvým.“ (The Moscow Times, 29. listopadu 2001)

SPOJENÉ STÁTY: „I když procento nezletilých matek klesá, přesto 40 procent dospívajících dívek otěhotní před dosažením 20 let.“ (Whatever Happened to Childhood? The Problem of Teen Pregnancy in the United States, 1997)

[Obrázek na straně 5]

Rozchodem rodičů stoupá riziko, že jejich nezletilá dcera otěhotní

[Obrázek na straně 6]

Někteří mladí zjevně nechápou souvislost mezi pohlavní stykem a těhotenstvím

[Obrázek na straně 6]

Těhotenství výrazně zasáhne do života dívky i jejích blízkých