Proč jsou v ohrožení?

PŘEHRÁT V JAZYCE

Proč jsou v ohrožení?

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V INDII

MAJESTÁTNÍ tygři bengálští, dhoulové neboli vlci rudí, jeřábi Antigonini, sloni indičtí a mořské želvy — to jsou jen některá z indických zvířat, kterým hrozí vyhubení. Uvažujme například o největších suchozemských savcích, o slonech.

Poptávka po sloních klech stále trvá. Jedním z největších dovozců je Japonsko, a srovnatelné množství je exportováno také do Číny, kde se velké oblibě těší slonovinové jídelní hůlky. Poptávka po slonovině ohrožuje zejména populaci slonů indických. Proč tomu tak je?

Před časem bylo v listu The Times of India napsáno: „Od slonů afrických se sloni indičtí liší tím, že kly rostou jen samcům, a to ještě pouze některým. Hlavním cílem pytláků jsou proto dospělí samci se vzrostlými kly. Podle oficiálních údajů je v Indii každý rok zabito přibližně sto sloních samců. Výsledkem je narušení rovnováhy v počtu samců a samic.“ Je tak ohrožena samotná existence tohoto druhu.

Pro trochu zrohovatělé srsti

Zamysleme se také nad nosorožci, což jsou druzí největší suchozemští savci. Indie a Nepál jsou poslední dvě země, kde je chráněn nosorožec indický. Avšak přírodní rezervace Pobitara, která leží v severovýchodní indické provincii Ásám, má rozlohu pouze 38 kilometrů čtverečních, což je pro nosorožce trochu málo. Čas od času se proto vydávají do okolních zemědělských oblastí, kde však mohou být snadno zastřeleni nebo otráveni.

Člověk navíc přišel s velmi zákeřnou metodou lovu těchto zvířat. Nad rezervací Pobitara jsou dvě vedení vysokého napětí. Pomocí dlouhé bambusové tyče pytláci na toto vedení přichytí drát, který dosahuje téměř k zemi. Biolog Vivek Menon, odborník na divokou přírodu, popisuje, co se stalo, když jeden nosorožec o tento drát zavadil: „Jakmile jeho tělem projel silný elektrický výboj, nosorožec dvakrát zasípal a svezl se k zemi . . . To ohromné zvíře najednou leželo na boku mrtvé — celé se to odehrálo v jediné vteřině.“

Tragické je, že tato majestátní zvířata jsou zabíjena kvůli rohu, jenž váží necelý jeden kilogram. Tento roh, který je podobně jako lidský nehet tvořen masou rohovitých vláken, se však dá prodat za velké peníze. Populace nosorožců je kvůli tomu ve vážném nebezpečí.

Pro lásku k šáhtúšovým šálům

Ze srsti tibetské antilopy orongo, které se také říká antilopa čiru, se vyrábí tkanina označovaná jako šáhtúš. Šáhtúšový šál je tak jemný, že ho člověk může protáhnout prstenem. Může však stát až 13 500 eur, čímž se řadí mezi nejdražší výrobky svého druhu na světě. Co to ale znamená pro antilopu, z jejíž srsti se šáhtúš vyrábí?

„Na jeden šáhtúšový šál připadá nejméně pět zabitých antilop čiru,“ uvádí list The Indian Express. Podle dostupných údajů je na Tibetské náhorní plošině každý rok zabito přibližně 20 000 těchto zvířat. Dochází k tomu i přesto, že tyto antilopy jsou chráněny mnoha zákony o ohrožených druzích. V roce 1979 byl navíc zakázán prodej šáhtúšové vlny. Přes všechny tyto snahy počet tibetských antilop neustále klesá.

Pro kožešinu a kosti

V Indii jsou ohroženi rovněž tygři a další kočkovité šelmy. Některé poddruhy tygrů žijící mimo Indii, například tygr turanský, tygr javánský a tygr balijský, jsou již považovány za vyhynulé. Začátkem 20. století se indickými pralesy potulovalo asi 40 000 tygrů. Jejich počet se však stále snižuje. Lidé totiž systematicky ničí jejich přirozené prostředí. Tygři jsou navíc loveni pro svou kožešinu a pro některé kosti, o nichž čínská medicína říká, že mají léčebný účinek.

V souvislosti s tím, jaký dopad na populaci tygrů má ničení jejich prostředí, bylo v knize The Secret Life of Tigers (Skrytý život tygrů) napsáno: „Počet tygrů může stoupnout jen v případě, že se rozšíří lesy, v nichž žijí. Pokud se to nestane, tygři se budou zabíjet navzájem při krvavých soubojích o jídlo a území.“

A jak se v Indii daří jiným kočkovitým šelmám? Návštěvníci zoo ve městě Džunagad, ve státě Gudžarát, procházejí kolem prázdné klece. Před klecí je tabulka s obrázkem geparda indického a nápis v gudžarátštině, který informuje: „Gepard v Indii vyhynul v padesátých letech 20. století.“

Co bude dál?

Budoucnost těchto živočišných druhů se nejeví nijak růžově. Nemůžeme zavírat oči před skutečností, že lidé sobecky ničí tuto planetu a spolu s tím i živou přírodu. Jak to všechno dopadne? Ve Svaté Bibli nacházíme spolehlivé ujištění, že Bůh již brzy naplní toto proroctví: „Národy se rozzlobily a přišla tvá [Boží] vlastní zloba a ustanovený čas, . . . aby byli zničeni ti, kdo ničí zemi.“ (Zjevení 11:18)

Co to přinese, až budou odstraněni ti, kdo ničí zemi a ohrožují všechna ta nádherná zvířata a rostliny? Pod vládou Božího Království, o jehož příchod se podle Ježíšova pokynu máme modlit, už lidé nebudou vybíjet žádná zvířata. Bude to úžasná doba. (Izajáš 11:6–9; Matouš 6:10)

[Obrázky na straně 26]

Některé z ohrožených indických druhů

Jeřáb Antigonin

Tygr bengálský

Slon indický

Nosorožec indický

Antilopa čiru

[Podpisky]

PROBUĎTE SE!