Nepostradatelná cibule

Od našeho dopisovatele v Mexiku

Obyčejná cibule, řeknete si. Ale umíte si představit, že by vám v kuchyni chyběla? Tato univerzálně použitelná zelenina najde uplatnění téměř všude — při přípravě polévek, salátů, hlavních jídel i při výrobě léčiv. A může nás i rozplakat.

Cibule kuchyňská je příbuzná s mnoha druhy okrasných rostlin, jako je česnek zlatožlutý a česnek aflatunský, a proto i ona sama krásně kvete. Ale v kuchyni lidé na celém světě používají samotnou cibuli, která roste pod zemí a je tvořena zkrácenou částí stonku zvanou podpučí a dužnatými pochvami listů.

Cibule patří k nejstarším zemědělským plodinám. Potvrzuje to i biblická zpráva, jež ukazuje, že už okolo roku 1513 př. n. l. Izraelité vzpomínali na cibuli, kterou jedli v době, kdy byli otroky v Egyptě. (4. Mojžíšova 11:5)

Jak je ale možné, že si cibule získala oblibu v tolika různých kulturách? Nepochybně je to díky tomu, že obsahuje sloučeniny síry, které cibuli dodávají její charakteristickou vůni a štiplavou příchuť. A právě sulfenová kyselina, která je v cibuli obsažena, tvoří silici, jež nás dokáže „pohnout k slzám“.

Není to jen delikatesa

Cibule je velkým přínosem také pro naše zdraví. Obsahuje totiž mnoho hodnotných látek, jako je vápník, fosfor a askorbová kyselina neboli vitamin C. Už od nepaměti se ví o jejích léčivých účincích. A i dnes se cibule používá například při boji s nachlazením, při laryngitidě, ateroskleróze, onemocnění věnčitých tepen, cukrovce a astmatu. Cibuli jsou připisovány antiseptické, protizánětlivé a protirakovinné účinky, přispívá ke snížení hladiny cholesterolu a zabraňuje vzniku trombózy.

Cibule může mít různou barvu — může být bílá, žlutá, hnědá, zelená, červená nebo fialová. Můžete si ji dát syrovou, vařenou, konzervovanou, nakládanou, sušenou, mletou, ve vločkách nebo v kostkách. V každém případě je to vynikající zelenina, přestože nad ní možná uroníte nějakou tu slzu.