Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Předpověď manželského štěstí

Jeden výzkumný tým v Seattlu ve státě Washington nahrál na videokazetu stovky manželských dvojic. Před kamerou spolu manželé mluvili o různých citlivých otázkách, jako jsou peníze nebo sex. Výzkumníci potom sestavili rovnice, podle nichž se mělo zjistit, zda manželům jejich vztah vydrží. Brali přitom v úvahu „jejich přístup k životu, vstřícnost vůči názorům toho druhého a to, do jaké míry se nechávají ovlivnit lichotkami nebo kousavými poznámkami [svého partnera],“ uvádí časopis Science News. O čtyři roky později se zjistilo, že v 94 procentech případů jejich předpověď vyšla. Jaké činitele tedy ovlivňují to, zda manželství bude šťastné? „V případě úspěšných manželství převažovala pozitivní interakce nad tou negativní v poměru pět ku jedné. Projevovalo se to například tím, že se spolu manželé během rozhovoru smáli a vtipkovali,“ píše se v článku. „Nejspolehlivější předzvěstí rozvodu byl pohrdavý výraz, který pohrával na tváři jednoho z partnerů, zatímco ten druhý mluvil.“ Jeden z výzkumníků k tomu poznamenal: „Pohrdání je jako kyselina — rozleptává lásku.“ Získané poznatky teď výzkumný tým využívá k tomu, aby pomohl manželstvím, která se potýkají s problémy. Přibližně ve dvou třetinách případů se partnerský vztah po několika dnech konzultací zlepšil.

Chytří ptáci

Jak ukázaly nedávné výzkumy, „ptáci jsou vážnými soupeři šimpanzů a delfínů v boji o titul nejinteligentnějších živočichů,“ uvádí londýnský list The Sunday Times. Tým vědců z univerzity v Cambridge použil průhlednou, horizontálně umístěnou trubici, která měla na jedné straně otvor, jímž ústila do jiné, svislé trubice. Na dno horizontální trubice, hned vedle otvoru, dali vědci nějaké jídlo. Primáti se snažili pochoutku vystrčit ven, takže jim propadla otvorem. Naproti tomu pěnkavy bledé použily větvičku, pomocí níž jídlo vytáhly ven, takže o něj nepřišly. Už před nějakou dobou výzkumní pracovníci z Oxfordské univerzity sledovali, jak Betty, samička vrány novokaledonské, vyrábí háčky z měkkého drátu. Tvar těchto háčků dokonce přizpůsobovala činnosti, kterou s nimi hodlala provozovat, což je chování, které u primátů vědci zatím nepozorovali. Podle listu The Sunday Times jsou tato zjištění „v přímém protikladu k dlouholetému přesvědčení“, že nástroje jsou schopni vyrábět pouze primáti.

Televize a duševní rozvoj dětí

Lékaři z Japonského svazu pediatrů říkají, že pokud se děti přespříliš dívají na televizi, je větší pravděpodobnost, že budou mít problémy s komunikací, napsal list Mainichi Daily News. K těmto problémům patří snížená schopnost pamatovat si jednotlivá slova, udržovat zrakový kontakt s rodiči a navazovat vztahy s druhými lidmi. „Jestliže si děti méně hrají s rodiči a méně chodí ven, může jim to bránit v normálním duševním vývoji,“ říká Hiromi Ucumi, jeden z členů svazu. Lékaři působící v tomto svazu proto rodičům doporučují, aby „v době jídla a během kojení byla televize vypnutá a aby televize, videorekordér ani počítač nebyly umístěny v dětském pokoji“. Zpráva dále uvádí, že „komunikační schopnosti dětí se často zlepšily poté, co rodiče uposlechli radu lékaře a zakázali svým dětem dívat se na televizi a na video“.

Knihovna v metru

Ve snaze podpořit zájem o čtení byl v podzemní dráze v Mexico City zahájen program půjčování knih. Na jednotlivých stanicích si cestující mohou vypůjčit knihu psanou velkým písmem, která obsahuje výňatky z mexické literatury. Tuto knihu si mohou během jízdy číst a na stanici, kde vystoupí, ji vrátí. „Odezva byla vynikající,“ říká koordinátor tohoto programu Aarón López Bravo. „Tato služba lidem umožní, aby v podstatě neproduktivní čas využili pro své poučení i zábavu.“ Za první měsíc si ze speciálních stánků pasažéři vypůjčili více než 130 000 knih, uvádí mezinárodní vydání listu The Miami Herald. Program zatím probíhá jen na 21 stanicích na jedné trase metra, ale organizátoři doufají, že se jim podaří tuto službu rozšířit na všechny trasy. Metro v Mexico City každý den přepraví téměř pět milionů cestujících.

Porody v Británii

„Počet normálních porodů je v Británii poprvé nižší než počet porodů s lékařskou asistencí. Je to další milník v dějinách medicíny,“ uvedl londýnský list The Independent. Statistiky z let 2001–2002 uveřejněné britským ministerstvem zdravotnictví ukazují, že jen 45 procent matek porodilo bez jakéhokoli lékařského zákroku. Počet porodů provedených metodou císařského řezu vzrostl z 9 procent v roce 1980 na 22,3 procenta v letech 2001–2002. Na porodnickém oddělení v jedné nemocnici se toto číslo vyšplhalo dokonce na 56 procent. „Stále více žen chce rodit císařským řezem,“ říká Peter Bowen Simpkins z Královského kolegia porodníků. „Zaměstnané ženy . . . si chtějí přesně určit den, kdy porod proběhne. . . . Císařský řez je považován za bezpečnější. Skutečnost je ale taková, že při této metodě je daleko vyšší úmrtnost.“ Odborníci také varují, že pro matky, které první dítě porodily císařským řezem, je těžší znovu otěhotnět a je zde menší pravděpodobnost, že druhý porod proběhne normálně.

Mladí drží dietu a přibývají na váze

„Dospívající lidé, kteří drží dietu, mohou naopak přibrat, a dokonce začít trpět obezitou,“ uvedl časopis U.S.News & World Report. Z tříleté studie, do které bylo zahrnuto 15 000 dětí ve věku 9 až 14 let, vyplynulo, že „chlapci i dívky, kteří drželi dietu, přibrali víc než jejich vrstevníci, kteří žádnou dietu nedrželi. Vzrostl i jejich index tělesné hmotnosti, podle něhož se obezita diagnostikuje.“ Jak uvádí zpráva v časopise, odborníci usuzují, že „dieta může vést k přejídání“. V případě dívek, které často držely dietu, „byla pravděpodobnost, že se začnou přejídat, dvanáctkrát vyšší“.

Nedostatek kněží

„Více než polovině španělských seminářů hrozí zrušení“, protože je nedostatek zájemců o povolání katolického kněze, uvádí španělský list ABC. V uplynulém roce „se 14 seminářů vůbec neotevřelo. Do 18 dalších se přihlásil vždy jen jeden uchazeč.“ Co je příčinou tohoto stavu? Andrés García de la Cuerda, rektor semináře v Madridu, poukazuje na „silnou a stále rozšířenější sekularizaci“ v celé Evropě, která má za následek „ztrátu víry a úpadek křesťanství“. García de la Cuerda také řekl, že „společenské prostředí není příznivé ani pro [katolickou] církev, ani pro to, co představuje“.