Evropský soud se zastává práv matky

Od našeho dopisovatele ve Francii

DNE 16. prosince 2003 Evropský soud pro lidská práva, který sídlí ve Štrasburku ve Francii, shledal, že se francouzské soudy dopustily náboženské diskriminace vůči Séraphině Palau-Martínezové, která je svědkem Jehovovým.

Manžel opustil Séraphinu v roce 1994 a o dva roky později bylo jejich manželství rozvedeno. Jejich dvě děti byly svěřeny Séraphině. Ale po roce, tedy v době, kdy děti žily skoro tři a půl roku jen s matkou, je otec odmítl na konci jedné návštěvy vrátit. Séraphine vypráví: „Když jsem si přišla vyzvednout děti ze školy, ředitel zavolal policii. Směla jsem se s nimi vidět jen v přítomnosti policistů, kteří měli zajistit, abych s nimi nemluvila o své víře. Jednali se mnou jako se zločincem. Bylo mi řečeno, že děti si mohu vzít jenom tehdy, když podepíšu prohlášení, že s nimi nebudu mluvit o Bohu ani o Bibli a nebudu je brát na křesťanská shromáždění.“

Séraphine se obrátila na soud. Avšak odvolací soud v Nîmes dal v roce 1998 děti do opatrování otci. Své rozhodnutí zdůvodnil ostrou a rozsáhlou kritikou výchovných metod, které podle názoru soudu používají svědkové Jehovovi. „Velmi se mě dotklo obvinění, že své děti poškozuji,“ vzpomíná Séraphine. „Přitom jsem se jen snažila dát jim to, co bylo z mého hlediska to nejlepší, totiž křesťanskou výchovu.“

Když rozhodnutí nižšího soudu potvrdil Kasační soud, což je nejvyšší odvolací soud ve Francii, Séraphine se obrátila na Evropský soud pro lidská práva. Tento soud poměrem šesti hlasů k jednomu rozhodl, že „[francouzský] odvolací soud jednoznačně postupoval ve věci sporu mezi rodiči zaujatě, a to kvůli náboženství žadatelky. . . . Takový rozdíl v přístupu je diskriminací.“ Evropský soud dospěl k závěru, že rozhodnutí francouzského soudu se nezakládalo na tom, zda je Séraphine způsobilá postarat se o své děti — o tom nebyly nikdy vzneseny pochybnosti —, ani na žádných faktech, ale „na tom, co se obecně říká o svědcích Jehovových“. Vzhledem k tomu, že v případě Séraphiny došlo k náboženské diskriminaci a k porušení jejích práv, Evropský soud nařídil Francii, aby jí zaplatila odškodné a soudní výlohy.

Toto rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva je v souladu s rozhodnutím, které tento soud vydal v červnu 1993, kdy se jednalo o podobný případ. Evropský soud tehdy rozhodl, že Ingrid Hoffmannovou, která je svědek Jehovův, Rakousko diskriminovalo kvůli jejímu náboženství. * „V souladu se soudním nálezem týkajícím se případu Hoffmannová,“ píše francouzský právnický časopis La Semaine juridique, „i tento soudní nález potvrzuje, že při rozhodování o rodičovské pravomoci v žádném případě nemá hrát prvořadou úlohu otázka náboženství [rodiče].“ Právník, který Séraphinu zastupoval, prohlásil: „Toto rozhodnutí je velmi důležité, protože precedenční případ, který vynesl [Evropský] soud, natrvalo zajišťuje rodičům z řad svědků Jehovových právo na nestranný rozsudek.“

Séraphine nyní žije ve Španělsku a na otázku, co si myslí o soudním rozhodnutí, řekla: „Jsem velmi šťastná a spadl mi kámen ze srdce. Cítila jsem se hrozně, když mi byly děti kvůli mému náboženství odejmuty a když jsem je neviděla pět let, ale Jehova mě vždy podepíral. Doufám, že toto soudní rozhodnutí pomůže rodičům, kteří se ocitnou v podobné situaci.“

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 12]

Séraphine