Mladí lidé se ptají . . .

Jak se mám vyrovnat s vlastním selháním?

„Zrovna jsem dostala vysvědčení a zase propadám z těch čtyř předmětů, co posledně. Snažila jsem se, ale prostě jsem to nezvládla.“ Lauren, 15 let

„Je to dost těžké smířit se s tím, že člověk udělal chybu. Snadno můžete propadnout pesimismu.“ Jessica, 19 let

SELHÁNÍ. Už samotné to slovo ti asi nezní nijak příjemně. Čas od času ale selhání zažije každý. Možná se ti nepovede písemka, uděláš nějaký trapas, zklameš někoho, na kom ti záleží, nebo uděláš chybu v mravním ohledu. V každém případě může být selhání velmi skličující.

Chyby samozřejmě dělá každý. „Všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy,“ říká Bible. (Římanům 3:23) Pro někoho je ale velmi náročné se po takovém selhání znovu vzchopit. Jeden mladý muž, který se jmenuje Jason, říká: „Sám sobě jsem tím nejtvrdším kritikem. Když udělám chybu, pár lidí se mi třeba zasměje, ale za chvíli na to zapomenou. Já na to zapomenout nedokážu. Pořád na to musím myslet.“

To, že o svých chybách přemýšlíš, není samo o sobě špatné, zvlášť pokud tě to vede k tomu, že se chceš zlepšit. Dlouhotrvající a neúprosné sebeobviňování je však škodlivé a pokroku spíše brání. V Příslovích 12:25 je řečeno: „Úzkostlivá péče v srdci muže je to, co působí, aby se sklonilo.“

V Bibli je zmínka o muži, který se jmenoval Epafroditos. Byl poslán do Říma, aby sloužil apoštolu Pavlovi jako jeho pomocník. Krátce nato však onemocněl, takže svou úlohu nemohl plnit. Nakonec se tedy Pavel staral o Epafrodita. Také zařídil, aby se Epafroditos mohl vrátit domů, a členům jeho sboru napsal, že Epafroditos je sklíčený. Co to způsobilo? Pavel vysvětlil: ‚Slyšeli jste, že onemocněl.‘ (Filipanům 2:25, 26) Když si totiž Epafroditos uvědomil, že se druzí dozvěděli o jeho nemoci a o tom, že nedokázal splnit svůj úkol, pravděpodobně to vnímal jako své selhání. Není tedy divu, že byl sklíčený.

Je nějaký způsob, jak se vyhnout nepříjemným pocitům, které s sebou selhání přináší?

Buď si vědom svých omezení

Chceš-li snížit riziko selhání, dávej si realistické cíle. „Moudrost je u skromných,“ říká Bible. (Přísloví 11:2; 16:18) Skromný člověk ví, že má určitá omezení. Občas je samozřejmě užitečné přijmout nějakou výzvu, protože ta ti může pomoci, abys rozvíjel své schopnosti. Buď ale realista. Třeba zkrátka není možné, aby se z tebe stal matematický génius nebo aby sis osvojil ladnost a dokonalou koordinaci pohybů špičkového atleta. Mladík jménem  Michael přiznává: „Vím, že nejsem žádný sportovní supertalent. A tak sice sportuji, ale jen v rámci svých možností.“ Vysvětluje: „Člověk si musí dávat takové cíle, kterých může dosáhnout.“

Zamysleme se také nad příkladem 14leté Yvonne, která má rozštěp páteře a trpí následky mozkové obrny. „Nemůžu chodit, tancovat a běhat jako ostatní,“ říká Yvonne, „a je mi to líto. Většina lidí to nechápe. Ale nakonec takové pocity vždycky nějak překonám.“ Doporučuje: „Nevzdávejte to. Pořád to zkoušejte. I když se vám něco nepovede, zkuste to znovu. Snažte se dělat to nejlepší, co umíte.“

Zároveň se netrap tím, že by ses porovnával s druhými. Andrew, kterému je 15 let, říká: „Snažím se nesrovnávat s ostatními, protože vím, že nejsme všichni stejně silní a nemáme stejné schopnosti.“ To odpovídá slovům Bible v Galaťanům 6:4: „Ať každý prokáže, jaké je jeho vlastní dílo, a pak bude mít příčinu k jásání vzhledem k sobě samému, a ne ve srovnání s někým jiným.“

Když druzí očekávají příliš mnoho

Možná na tebe rodiče, učitelé nebo jiní lidé kladou vysoké nároky a je ti jasné, že i kdyby ses rozkrájel, stejně jim to nebude stačit. A aby toho nebylo málo, možná ti svou nespokojenost dávají najevo slovy, která tě dráždí, nebo dokonce zraňují. (Job 19:2) Pravděpodobně víš, že to nedělají proto, aby ti ublížili. Například Jessica říká, že dospělí „si často ani neuvědomují, jak jejich slova působí. Někdy je to zkrátka jenom nedorozumění.“

Na druhou stranu je možné, že takoví lidé vidí něco, co ty sám nevidíš. Třeba opravdu nedokážeš stoprocentně využít své schopnosti nebo se zbytečně podceňuješ. Ignorovat takové rady tedy není tím nejlepším řešením. Mnohem rozumnější je ‚naslouchat ukázňování‘. (Přísloví 8:33) Michael k tomu dodává: „Je to pro vaše dobro. Chtějí, abyste se zlepšovali a dělali pokroky. Berte to jako výzvu.“

Co když máš ale pocit, že nároky tvých rodičů a dalších lidí jsou příliš vysoké a že jim zkrátka nedokážeš vyhovět? V takovém případě si s nimi o tom s úctou, ale otevřeně popovídej a vysvětli jim, jak to na tebe působí. Společně se vám určitě podaří najít nějaké realističtější cíle, na nichž bys mohl pracovat.

„Selhání“ v duchovním ohledu

Mladí svědkové Jehovovi mají ve službě Bohu řadu úkolů. (2. Timoteovi 4:5) Pokud jsi i ty jedním z nich, možná máš někdy pocit, že na své úkoly nestačíš. Snad se ti zdá, že nepodáváš dost dobré komentáře na shromážděních. Nebo se ti úplně nedaří vysvětlovat druhým biblické nauky. Například Jessica vedla biblické studium s jednou mladou dívkou, která nějakou dobu dělala pěkné pokroky. Náhle se však rozhodla, že Bohu sloužit nebude. Jessica vzpomíná: „Považovala jsem to za své selhání.“

Jak se s tím vyrovnala? Nejprve si musela uvědomit, že to nebyla její chyba. Ta dívka se zkrátka rozhodla, že svůj život Bohu nezasvětí. Jessice pomohlo také to, že uvažovala o biblickém příkladu apoštola Petra, který byl věrným Božím služebníkem, přestože se dopustil řady  chyb. Jessica říká: „Bible ukazuje, že Petr své slabosti překonal a Jehova mu svěřil mnoho úkolů ve službě pro Království.“ (Lukáš 22:31–34, 60–62) Samozřejmě, pokud cítíš, že bys měl své vyučovací schopnosti zlepšit, není důvod, proč by ses o to neměl snažit. (1. Timoteovi 4:13) Využij pomoci zkušených členů sboru, kteří tě mohou různým věcem naučit.

Možná je pro tebe nejnáročnější služba dům od domu. Jason přiznává: „Pokaždé, když mi někdo zabouchne dveře před nosem, říkám si, kde jsem udělal chybu.“ Co mu pomáhá, aby tento pocit překonal? „Vždycky si musím připomenout, že to nebyla moje vina.“ Ano, Jason udělal to, co od něj Jehova chtěl — vydal se do služby. Je pravda, že odmítnutí není nic příjemného. Ne všichni lidé však biblické poselství odmítají. „Když najdu někoho, kdo si se mnou rád popovídá,“ říká Jason, „vím, že chodit do služby má smysl.“

Závažné chyby

A co v případě, že jsi udělal nějakou velkou chybu, nebo ses dokonce dopustil závažného hříchu? Anna, které je 19 let, takovou chybu udělala. * Říká: „Zklamala jsem svůj sbor, svou rodinu a zvlášť Jehovu Boha.“ Chceš-li se v obrazném smyslu uzdravit, musíš své chyby litovat a požádat o pomoc duchovně smýšlející starší muže ve sboru. (Jakub 5:14–16) Anna vzpomíná na to, jak ji povzbudila slova jednoho staršího. „Řekl mi, že král David se dopustil několika závažných provinění, a Jehova byl přesto ochoten mu odpustit, takže se David nakonec duchovně uzdravil. To pro mě byla velká pomoc.“ (2. Samuelova 12:9, 13; Žalm 32:5) Musíš se také snažit o to, aby ses v duchovním ohledu sám posiloval. „Pořád dokola jsem si četla Žalmy,“ říká Anna. „Také jsem si pořídila notýsek, kam si píšu biblické verše, které mi dodávají sílu.“ Ano, postupem času se člověk může vzpamatovat i ze závažného selhání. V Příslovích 24:16 čteme: „Spravedlivý totiž může padnout i sedmkrát, a jistě vstane.“

Nenech se srazit na kolena

Je pravda, že i relativně drobná selhání člověka mrzí. Co ti pomůže, abys tyto nepříjemné pocity překonal? Především se na své chyby dívej realisticky. Michael radí: „Neber to tak, že jsi totálně selhal. Spíš se snaž zjistit, kde přesně jsi udělal chybu a proč. Příště to určitě bude lepší.“

Je také důležité, aby ses nebral příliš vážně. Je totiž „čas se smát“ — a to může znamenat, že se zasměješ i sám sobě. (Kazatel 3:4) Když jsi sám ze sebe zklamaný, uvědom si, že jsou i věci, které ti jdou dobře, například nějaký sport nebo jiný koníček. K tomu, aby ses na sebe díval pozitivně, ti také pomůže, když budeš ‚bohatý ve znamenitých skutcích‘, tedy když budeš mluvit o své víře s druhými. (1. Timoteovi 6:18)

Měj na mysli to, že „Jehova je milosrdný a milostivý... Nebude po všechen čas vyčítat.“ (Žalm 103:8, 9) Jessica říká: „Čím bližší vztah k Jehovovi Bohu mám, tím mohu mít větší jistotu, že mě v každé situaci podpoří a pomůže mi.“ Je velmi povzbudivé vědět, že i když se dopouštíme chyb, náš nebeský Otec si nás váží.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 20]

Pokud máš pocit, že na tebe druzí kladou nároky, kterým nemůžeš vyhovět, uctivě si s nimi o tom popovídej

[Obrázek na straně 21]

K tomu, aby se ti podařilo překonat zklamání z vlastních chyb, ti pomůže, když budeš dělat věci, které ti jdou