Naše týraná planeta

V ROCE 1805 slavní cestovatelé Meriwether Lewis a William Clark dorazili k řece Columbia na území dnešního amerického státu Washington. * To, co je uchvátilo nejvíc, však nebyla samotná řeka, ale ohromný počet lososů, kteří v ní byli. „Ryb je takové množství, že je to téměř nepochopitelné,“ zapsali si do deníku. „V ohromných hejnech plují po proudu a jsou vyplavovány na břeh, takže Indiánům stačí je posbírat, rozpůlit a usušit na stojanech.“ Lososů bylo tolik, že je Indiáni sušili a používali jako palivo.

Dnes však situace vypadá úplně jinak. „Více než deset let již odborníci vědí, že z moře se vyloví tolik ryb, že se jejich počet nestačí přirozeným způsobem obnovovat,“ uvádí časopis Newsweek. Například se odhaduje, že ze severního Atlantiku již zmizelo 90 procent populace divokých lososů.

Ubývá však nejen ryb. Rostoucím tempem mizí zásoby fosilních paliv, minerálů a dřeva. Ve zprávě Světového fondu pro ochranu přírody bylo uvedeno, že v letech 1970 až 1995 se spotřebovalo 30 procent všech přírodních zdrojů naší planety. Získávání těchto přírodních zdrojů, bez kterých se dnešní civilizace neobejde, je často jako dvojsečný meč, protože se tím zároveň ničí životní prostředí.

Někteří lidé se domnívají, že když člověk tyto problémy způsobil, je také schopen je vyřešit. Jako příklad se uvádí to, že v posledních letech se v mnoha průmyslových městech snížila úroveň znečištění ovzduší. Jsou takové změny k lepšímu znamením toho, že lidstvo získává nad touto situací kontrolu?

[Poznámka pod čarou]

[Podpisek obrázku na straně 3]

© Kevin Schafer/CORBIS