Renesance alexandrijské knihovny

SVÉHO času to byla jedna z nejslavnějších knihoven. Díky ní se Alexandrie v Egyptě stala mekkou největších myslitelů světa. Když zanikla — a nikdo přesně neví jak —, zmizela také nesmírně cenná díla, což mělo negativní dopad na vzdělanost. Nyní jako by se tato obrovská knihovna zase probouzela k životu.

Nová alexandrijská knihovna má neobvyklý tvar. Hlavní budova komplexu Bibliotheca Alexandrina, jak se tato knihovna oficiálně jmenuje, připomíná gigantický zkosený válec. Jsou v ní hlavní veřejné prostory a částečně se nachází pod úrovní moře. Střecha ze skla a hliníku (1) má velikost skoro dvou fotbalových hřišť. Je otočená na sever a jsou v ní okna, která osvětlují hlavní čítárnu (2). Hladký, lesklý povrch střechy se mírně svažuje z výšky sedmi pater až pod úroveň okolního terénu. Když se od tohoto kovového povrchu odráží sluneční paprsky, budova vypadá z dálky jako vycházející slunce.

Vnější obvod tohoto válce tvoří strmý, obrovský oblouk z šedé žuly, do kterého jsou v řádcích vytesána písmena starověkých i současných abeced (3). Abecedy jsou uspořádány takovým způsobem, že vhodně představují stavební jednotky poznání.

Značnou část válce vyplňuje otevřená, mnohoúrovňová čítárna (4). Prostory pro uskladnění osmi milionů svazků sahají až do podzemí. Součástí knihovny jsou dále výstavní prostory, přednáškové sály, oddělení speciálně upravená pro nevidomé (5) a planetárium  — samostatná kruhová stavba připomínající satelit na oběžné dráze (6). Alexandrijská knihovna — symbol nejvyšší úrovně poznání — má také důmyslný počítačový a protipožární systém.

Jak legendární knihovna vznikla

Starověké město Alexandrie proslulo takovými divy, jako byl Faros — maják vysoký více než 110 metrů, který byl pokládán za jeden ze sedmi divů starověkého světa — a také hrobka Alexandra Velikého. Po Alexandrově smrti začala Egyptu vládnout řecká dynastie Ptolemaiovců, která panovala až do roku 30 př. n. l., kdy Octavianus porazil Antonia a Kleopatru. Za vlády Ptolemaiovců se Alexandrie změnila. „Stala se obchodním a kulturním centrem tehdejšího světa,“ uvádí Atlas of the Greek World. V době největšího rozkvětu měla Alexandrie 600 000 obyvatel.

Největší pozoruhodností města byla královská knihovna. Knihovnu spolu s Múseionem (chrámem múz) založili začátkem třetího století př. n. l. Ptolemaiovci a pak ji velkoryse podporovali. Stala se střediskem písemnictví a vědeckých poznatků helénistického světa.

Má se za to, že knihovna obsahovala 700 000 papyrových svitků. Pro srovnání — v knihovně Sorbony, která se ve 14. století n. l. honosila největší sbírkou písemností své doby, bylo jen 1 700 knih. Cílem egyptských vládců bylo tuto sbírku stále doplňovat, a proto jejich vojáci dostali příkaz prohledat každou loď, která do alexandrijského přístavu připlula. Když nějaký rukopis nalezli, panovník si ponechal originál a vlastníkovi dal udělat kopii. Jeden zdroj uvádí, že Ptolemaios III. si vypůjčil nesmírně cenné originály klasických řeckých tragédií pod záminkou, že podle nich chce pořídit kopie. Aténám zaplatil určitý obnos jako záruku, že budou vráceny. Král však peníze raději oželel, originály si ponechal a do Atén poslal jen kopie.

 Výčet velkých myslitelů, kteří pracovali v alexandrijské knihovně a muzeu, vypadá jako přehled starověkých géniů. Alexandrijským učencům se připisují velké objevy v geometrii, trigonometrii a astronomii, ale také v jazykovědě, literatuře a medicíně. Traduje se, že 72 zdejších židovských učenců přeložilo Hebrejská písma do řečtiny, a tak vznikla známá Septuaginta.

Zánik knihovny

Je ironií, že kronikáře nikdy nenapadlo, aby tento alexandrijský areál detailně popsali. Příznačné je vyjádření Athénaia, historika ze třetího století n. l.: „Proč bych měl mluvit o počtu knih, o uspořádání knihovny a sbírek v Síni múz, když to od nepaměti stejně všichni znají?“ Takové výroky frustrují dnešní vědce, kteří touží dozvědět se o této zajímavé starověké knihovně co nejvíce.

Když v roce 604 n. l. Arabové dobyli Egypt, knihovna již pravděpodobně neexistovala. Vědci dodnes diskutují o tom, jak vlastně zanikla. Někteří se domnívají, že mnoho písemností bylo zničeno v roce 47 př. n. l., když Julius Caesar zapálil část města. Ať už byla příčina jakákoli, znamenalo to ztrátu obrovského množství poznatků. Navždy zmizely stovky her řeckých dramatiků a také písemné záznamy o prvních 500 letech řeckých dějin. Zachovalo se jen několik děl Hérodota, Thúkydida a Xenofóna.

Od třetího do šestého století n. l. docházelo v Alexandrii k mnohým nepokojům. Často proti sobě bojovali pohané, Židé a takzvaní křesťané a kvůli náboženským neshodám docházelo k bojům i uvnitř těchto skupin. Při mnoha příležitostech církev podněcovala k drancování pohanských chrámů. Při tom bylo zničeno velké množství starověkých písemností.

Návrat zašlé slávy

Nová knihovna byla otevřena v říjnu 2002 a obsahuje asi 400 000 knih. Má propracovaný počítačový systém, díky kterému je možné získat elektronický přístup i do jiných knihoven. Hlavní sbírka je zaměřena na civilizace kolem východní části Středozemního moře. Knihovna může pojmout až osm milionů knih a jejím cílem je zvýšit úroveň tohoto starověkého města.

[Rámeček na straně 14]

KDO BYL KDO VE STAROVĚKÉ ALEXANDRII

ARCHIMÉDÉS: Matematik a vynálezce, třetí století př. n. l. Připisuje se mu řada objevů. Jako jeden z prvních se snažil vědecky určit hodnotu pí (π).

ARISTARCHOS ZE SAMU: Astronom, třetí století př. n. l. První, kdo uvažoval o tom, že planety obíhají kolem Slunce. Pomocí trigonometrie se pokusil vypočítat vzdálenost Slunce a Měsíce a průměr těchto nebeských těles.

KALLIMACHOS: Básník a hlavní knihovník, třetí století př. n. l. Sestavil první katalog knih v alexandrijské knihovně. Toto dílo se stalo základním přehledem řecké literatury.

KLAUDIOS PTOLEMAIOS: Astronom, druhé století n. l. Jeho geografické a astronomické spisy sloužily jako základní učebnice.

ERATOSTHENÉS: Polyhistor a jeden z prvních alexandrijských knihovníků, třetí století př. n. l. Poměrně přesně vypočítal obvod Země.

EUKLEIDÉS: Matematik, čtvrté století př. n. l. Zakladatel geometrie a průkopník optických studií. Jeho dílo Elementa bylo do 19. století základní učebnicí geometrie.

GALÉNOS: Lékař, druhé století n. l. Jeho 15 knih o lékařské vědě sloužilo po více než 12 století jako základní učebnice.

[Podpisek obrázku na straně 13]

Fotografie na obou stranách: S laskavým svolením Bibliotheca Alexandrina: Fotograf Mohamed Nafea