Země velkých peněz

Od našeho dopisovatele na Guamu

DALEKO v nekonečných vodách Pacifiku najdete souostroví Yap. Příjemné podnebí a tropická krása vytvářejí z této skupiny ostrovů přitažlivé místo pro turisty, kteří hledají soukromí. Návštěvníci jsou však často velmi překvapeni tím, jak místní obyvatelé zacházejí se svými našetřenými penězi — nechávají je totiž na ulici. A jsou to pořádné peníze!

Na celém souostroví si všimnete kruhových kamenů umístěných před budovami a podél cest. Tyto kulaté desky, jež se v místním jazyce nazývají rai, jsou původní yapskou měnou. I když si někteří lidé nechávají své kamenné peníze doma, většina je má uloženy v místních „bankách“. V těchto institucích nehlídá žádná bezpečnostní agentura ani tam za přepážkou nesedí úředníci, kteří by obsluhovali klienty. A vlastně se ani nejedná o budovy. Namísto zabezpečení peněz v trezoru, tyto „banky“ ukládají svá aktiva venku. Většina kruhových kamenů s otvorem uprostřed je opřena o kokosové palmy nebo o zdi. Tyto peníze měří v průměru až čtyři metry a váží přes pět tun.

Tam, kde žijete, se zřejmě drobné nosí v kapse, ale zde jsou „mince“ tak velké, že by se nevešly ani do auta. I když se od roku 1931 tyto peníze už nevyrábějí, stále jsou na ostrovech platnou měnou. Jak tato zvláštní měna vznikla?

Náročné vydělávání peněz

Legenda praví, že v dávné minulosti se yapští mořeplavci vylodili na ostrovech Palau, a tam získali překrásné kameny. Přivezli je na Yap a místní obyvatelé se rozhodli, že je budou  používat jako měnu. Začali kameny tesat do tvaru měsíce v úplňku a uprostřed udělali otvor.

Pokud jde o výběr materiálu, který lidé na Yapu opracovávali, byli velmi pečliví. Dávali přednost nerostům, které známe jako aragonit nebo kalcit. Aragonit se těží v půdních ložiscích a můžeme ho nalézt i v perlách. Kalcit je hlavní složkou mramoru. Když se zručně otesají, jsou oba minerály nádherné. Žádný z nich se však netěží na Yapu. Obyvatelé ostrova tedy dále přiváželi kameny z Palau, ostrovů ležících asi 400 kilometrů jihozápadně od Yapu. Nebezpečná cesta po moři na vahadlových kánoích trvala pět dní.

Yapští mořeplavci dostali od náčelníků na Palau povolení, aby zde těžili tvrdou horninu. Z podzemních jeskyní vysekávali kamenné desky a pomocí jednoduchého nářadí je opracovávali do tvaru kruhu. Vytesat jeden peníz znamenalo usilovně tlouci kladivem po dobu několika měsíců, či dokonce let.

Do kamene byl potom udělán otvor, kterým se prostrčila silná tyč, a peníz byl odnesen na pobřeží. Tam byl naložen na kánoi nebo bambusový vor. V případě, že kámen byl mimořádně velký, nejprve jej i s tyčí dopravili do vody — kámen byl do poloviny pod vodou a tyč byla na hladině. Pak kolem něj postavili velký vor, aby na něm oba konce tyče spočívaly. S větrem v plachtách a usilovným veslováním pak vor s nově opracovaným majetkem dotáhli na Yap.

Práce s kameny byla namáhavá a nebezpečná. Při vytesávání nebo přepravě masivních kusů bylo zraněno nebo zemřelo mnoho lidí. Také plavba zpět na Yap měla svá rizika. Kamenné peníze, které jsou vidět na dně oceánu okolo ostrovů Yap a Palau, svědčí o tom, že ne všechno bohatství a ne každý, kdo náklad přepravoval, se bezpečně dostal až na Yap. Utopené peníze však někomu na Yapu patří. Mají stejnou hodnotu jako kamenné peníze na souši.

Jakou mají hodnotu?

Po provedení obchodní transakce, při které rai mění svého majitele, nechává většinou nový vlastník kameny tam, kde byly původně. Mnoho rai tak zůstává po desetiletí na jednom místě, které je daleko od domova jejich  současných vlastníků. Problémy s krádežemi zde nejsou.

Kdyby chtěl zloděj kamenný peníz ukrást, musel by mít nejprve dost síly na to, aby jej unesl, a pak také dost drzosti to udělat. A to by bylo možná obtížnější, protože sousedé vědí, kdo jaký disk vlastní, a lidé zde mají úctu k majetkovým právům.

Jak určíte hodnotu takové kamenné měny? Nejprve posoudíte velikost, přírodní krásu a kvalitu opracování kamene. Dále vezmete v úvahu jeho historii. Jak je starý? Bylo velmi náročné ho vytěžit a vytesat? Byly při jeho převozu na Yap ohroženy nebo ztraceny lidské životy? A nakonec, jaké je sociální postavení lidí, kteří se podílejí na obchodu? Kamenné peníze ve vlastnictví náčelníka mají vyšší cenu než ty, jejichž majitelem je běžný občan.

Když v roce 1960 zakoupila zahraniční banka jeden kamenný peníz, který měl v průměru asi dva metry, jeho příběh se stal známým okolnímu světu. Peníz byl v oběhu zřejmě od osmdesátých let 19. století. Jednou posloužil k zaplacení dělníků na stavbě domu. Při jiné příležitosti ho dali obyvatelé jedné vesnice občanům sousední vesnice za jejich mimořádné taneční vystoupení. A později jej majitel domu vyměnil za dodávku plechové střešní krytiny. Všechny tyto obchody se uskutečnily, aniž by se kámen musel přemístit. Nebylo třeba ani žádných písemných záznamů. Údaje o vlastnictví a minulosti kamenných peněz jsou na Yapu všeobecně známy.

Větší nemusí znamenat lepší

Když byla před stovkami let zavedena měna rai, bylo v oběhu tak málo kamenných peněz a měly tak vysokou cenu, že je mohli vlastnit pouze náčelníci. Později, koncem 19. století, bylo možné díky nářadí ze železa a nákladním lodím vytesat a přepravit mnoho dalších kamenných peněz, včetně těch velkých. I když jsou nové kamenné peníze větší než staré, mají nižší hodnotu, protože nebyly vyrobeny tradičním namáhavějším způsobem.

Podle oficiálního sčítání z roku 1929 bylo na ostrovech 13 281 kamenů, což je více než počet obyvatel. Za druhé světové války se to však změnilo. Vojáci většinu kamenných peněz zabavili a některé rozbili při výstavbě startovacích drah a opevnění. Dochovala se jich pouze polovina. Pak přišli lovci suvenýrů a sběratelé, kteří mnoho kamenných peněz z Yapu odvezli. Dnes vláda tyto peníze považuje za kulturní bohatství a chrání je zákonem.

Na Yapu nerostou peníze na stromech ani tam nejsou silnice vydlážděny zlatem. Lidé však stále nechávají své peníze na ulici, a tak se na ně může podívat každý, kdo jde kolem.

[Mapy na straně 20]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Japonsko

TICHÝ OCEÁN

Filipíny

Saipan

Guam

Yap

Palau

[Podpisek]

Globe: Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc.

[Obrázek na straně 21]

„Banka“ kamenných peněz

[Obrázek na straně 22]

Některé peníze na ostrově Yap mohou vážit až pět tun