Mladí lidé se ptají . . .

Co mám dělat, když se mi někdo svěří se svými problémy?

„Rodiče jedné spolužačky se rozvádějí. Její prospěch se výrazně zhoršil. Často se mnou mluví o problémech, které má doma.“ Jana, 14 let

„Jedna holka ve škole se mi přiznala, že se vyspala s klukem. Otěhotněla a pak šla na potrat. Rodičům o tom neřekla.“ Mira, 15 let

PŘEDSTAV si, že si povídáš s přítelem nebo spolužákem, a on se ti najednou svěří s něčím, co ho trápí. * Možná se jedná o typické starosti dospívajících — oblečení, peníze, vzhled, vrstevníci nebo známky. Ale mohou to být daleko závažnější problémy.

Situace, která je ve Spojených státech, jen dokresluje to, jak závažné problémy mohou mladí lidé mít. V časopise Newsweek bylo uvedeno, že podle „Národního ústavu duševního zdraví přibližně osm procent dospívajících a dvě procenta dětí (ve věku pouhých čtyř let) mají příznaky deprese“. V jiném průzkumu bylo zjištěno, že „ročně otěhotní přibližně 97 z 1 000 dívek ve věku 15–19 let, což je jeden milion dospívajících. Převážnou většinou, tedy v 78 procentech, jsou to těhotenství nechtěná“. Navíc miliony mladých lidí ve Spojených státech žijí v nestabilních rodinách. Tisíce se jich staly obětí tělesného týrání nebo pohlavního zneužívání. Více než polovina amerických středoškoláků se opíjí. Alarmující počet mladých lidí trpí poruchou příjmu potravy.

Není tedy divu, že mnoho mladých lidí zoufale potřebuje někoho, komu by se mohli svěřit. A často se obrátí nejdříve na některého ze svých vrstevníků. Co bys měl udělat, když se obrátí na tebe? Pokud jsi křesťan, nemělo by tě to překvapit. Bible křesťanům přikazuje, aby byli „příkladem“ v chování a aby byli rozumní. (1. Timoteovi 4:12; Filipanům 4:5)  A tak se docela snadno může stát, že tvoji vrstevníci, a to věřící i nevěřící, se ti budou chtít svěřit. Co bys měl v takové situaci dělat? A co když ti připadá, že to, co ses dozvěděl, nedokážeš unést?

Buď dobrým posluchačem

Bible říká, že je „čas být zticha a čas mluvit“. (Kazatel 3:7) Když se stane, že nějaký kamarád chce s tebou mluvit o svém problému, je často nejlepší jen naslouchat. Bible totiž odsuzuje toho, kdo zacpává své ucho před „naříkavým křikem poníženého“. (Přísloví 21:13) Možná se nějakou dobu odhodlával říci ti o tom, co ho tíží. Když budeš ochoten mu naslouchat, bude to pro něj snazší. „Obvykle nechám druhého zkrátka povídat,“ říká mladý křesťan, který se jmenuje Hiram. „Nechám jej, aby řekl, co má na srdci, a snažím se mít pro něj pochopení.“ Podobný postřeh má i Vincent: „Lidé se někdy potřebují jen vypovídat.“

Kamarád tedy neočekává, že budeš jeho problémy řešit. Potřebuje hlavně někoho, kdo mu bude skutečně naslouchat. A proto naslouchej! Nepřipusť, aby tě rozptylovalo okolí, ani zbytečně nepřerušuj toho, kdo se ti svěřuje. Velkou pomocí pro něj může být už jenom to, že jsi s ním a nasloucháš. Dáváš tím najevo skutečný zájem.

Znamená to tedy, že bys neměl říkat vůbec nic? Hodně záleží na tom, o jaký problém se jedná. Většinou je na místě rozvážná a laskavá reakce. (Přísloví 25:11) Pokud ti například někdo řekne, že prožil osobní tragédii, je vhodné projevit mu soustrast. (Římanům 12:15) V Příslovích 12:25 je uvedeno: „Úzkostlivá péče v srdci muže je to, co působí, aby se sklonilo, ale dobré slovo je rozradostňuje.“ Možná, že to jediné, co tvůj kamarád potřebuje, je povzbuzení. Můžeš ho ujistit, že tuto náročnou situaci určitě zvládne. Řekneš-li například „teď už vím, proč se tak cítíš“ nebo „je mi to opravdu líto, že musíš prožívat něco takového“, ukážeš tím, že jsi upřímný a že mu chceš skutečně pomoci.

Nicméně v Příslovích 12:18 je varování: „Existuje člověk, který mluví neuváženě, jako by bodal mečem.“ Je důležité vyhnout se výrokům jako „to není tak hrozné“ nebo „zapomeň na to“ anebo „neměl bys to tak prožívat“. Nesnaž se také zlehčit situaci humorem. Mohlo by to vyvolat dojem, že nebereš ohled na city svého kamaráda. (Přísloví 25:20)

Co ale v případě, když nevíš, co říct? Buď upřímný a pověz svému kamarádovi, že sice vůbec nevíš, jak reagovat, ale přesto bys mu chtěl pomoct. Zeptej se ho: „Co pro tebe mohu udělat?“ Možná mu pomůžeš tím, když pro něj něco uděláš v praktickém ohledu. (Galaťanům 6:2)

Poskytni přátelskou radu

Co ale když vidíš, že kamarád potřebuje poradit? Je pochopitelné, že vzhledem ke svému mládí jsi poměrně nezkušený. (Přísloví 1:4) Nedokážeš si zřejmě poradit s každým problémem. Žalm 19:7 však říká: „Jehovova připomínka je důvěryhodná, činí nezkušeného moudrým.“ Ano, přestože jsi ‚nezkušený‘, možná už znáš biblické zásady natolik, že svému kamarádovi můžeš s problémy pomoci. (Přísloví 27:9) Aniž bys použil mravokárný tón, řekni mu některé myšlenky z Bible. Pokud nevíš, jakou biblickou zásadu bys měl použít, můžeš si potřebné informace vyhledat. V rubrice „Mladí lidé se ptají . . .“, která řadu let vychází v tomto časopise, již bylo uvedeno mnoho biblických rad na různé náměty. Dalším cenným zdrojem informací je také  kniha Otázky mladých lidí — Praktické odpovědi. *

Mohlo by být užitečné, kdybys kamarádovi vyprávěl svou vlastní zkušenost. Možná budeš mít i některé praktické podněty. Aniž bys mu vnucoval svůj osobní názor, můžeš mu vysvětlit, co pomohlo tobě. (Přísloví 27:17) Pamatuj, že každá situace je jiná. To, co bylo účinné v tvém případě, nemusí pomoci každému.

Varování

Není dobré trávit příliš mnoho času tím, že nasloucháš problémům mladých lidí, kteří nemají bázeň před Jehovou nebo nerespektují křesťanská měřítka. Právě to často bývá příčinou jejich problémů. Snaha pomoci těm, kdo pohrdají biblickými radami, může být oboustranně frustrující. (Přísloví 9:7) Při takových rozhovorech můžeš slyšet mnoho hloupých nebo oplzlých řečí. (Efezanům 5:3) Pokud ti rozhovor začne být nepříjemný, odvážně řekni, že nejsi schopen dotyčnému pomoci nebo že ti dané téma není příjemné.

Buď opatrný, jestliže se ti bude chtít svěřovat mladý člověk opačného pohlaví. Bible varuje, že srdce může být zrádné. (Jeremjáš 17:9) Úzký kontakt může vzbudit milostné city, a dokonce vést i k sexuální nemravnosti.

Kromě toho neslibuj, že to nikomu neřekneš. Skromně přiznej, že ten, kdo se ti svěřuje, potřebuje kvalifikovanější pomoc, než jsi mu ty schopen poskytnout. (Přísloví 11:2)

Když je zapotřebí pomoci jiných

V mnoha případech bude nejlepší, když se o tom s někým poradíš. Mira, kterou jsme citovali na začátku, řekla: „Opravdu jsem nevěděla, jak své spolužačce pomoci. Promluvila jsem si o tom se sborovým starším, který mi dal několik vynikajících podnětů.“ V křesťanském sboru svědků Jehovových jsou zkušení muži, kteří ti mohou být nápomocni. (Efezanům 4:11, 12) Sborový starší Miře doporučil, aby spolužačce řekla, že se má svěřit rodičům. Dívka tuto radu poslechla. Mira říká: „Tím se její situace zlepšila. Teď chce o Bibli vědět více.“

Co ale v případě, že se ti svěří nějaký spolukřesťan? Pochopitelně, že uděláš vše, co je v tvých silách, abys mu pomohl. (Galaťanům 6:10) Pokud máš obavy, že se vzdaluje od Jehovových morálních měřítek, neboj se říct mu pravdu. (Efezanům 4:25) Buď upřímný, ale ne samospravedlivý. Skutečnost, že jsi ochoten s ním otevřeně mluvit, je dokladem opravdového přátelství. (Žalm 141:5; Přísloví 27:6)

V takové situaci je absolutně nutné přítele vybídnout, aby sám vyhledal pomoc — rodičů, některého ze starších nebo jakéhokoli zralého křesťana, kterého si váží. Pokud uplyne rozumně dlouhá doba a on si s nikým nepromluvil, měl bys to udělat ty. (Jakub 5:13–15) Budeš k tomu asi potřebovat odvahu, ale ukážeš tím, že ti na příteli skutečně záleží a že pro něj opravdu chceš to nejlepší.

Jehova od tebe samozřejmě neočekává, že každému vyřešíš jeho problémy. Pokud se ti ale někdo svěří, nemusíš se cítit bezmocný. Využij to, co ses díky křesťanskému sboru naučil, a prokaž se jako „pravý druh“. (Přísloví 17:17)

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 21]

Abys pomohl příteli, který se dostal do těžkostí, někdy budeš muset požádat o pomoc