Stres — Jeho příčiny a následky

CO JE to stres? Podle vyjádření jednoho odborníka lze jako stres označit „jakýkoli fyzický, chemický nebo emocionální faktor, který vyvolává tělesné nebo psychické napětí“. Znamená to tedy, že stres musí být vždycky škodlivý? Nikoliv. Doktorka Melissa C. Stöpplerová uvádí, že „nepříliš velká míra stresu a napětí může být někdy dokonce prospěšná. Pocit mírného stresu při plnění nějakého úkolu často podněcuje k dobrým výkonům a pracovnímu nasazení.“

Kdy tedy stres začne působit problémy? Doktorka Stöpplerová říká: „Negativní účinky se objeví pouze v případě, že stres je nadměrný nebo že jej člověk nedokáže zvládnout.“ Prozkoumejme několik běžných příčin stresu.

Stres z finančních problémů

Král Šalomoun řekl: „Pro člověka není nic lepšího, než aby jedl a vskutku pil a aby dal své duši vidět dobré za svou tvrdou práci.“ (Kazatel 2:24) Avšak pro mnoho lidí je právě pracoviště zdrojem velkého stresu.

Podle zprávy Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci patří ke stresujícím faktorům například konflikty se spolupracovníky, nejisté zaměstnání a nedostatečné finanční ohodnocení. Dále to může být špatná komunikace mezi zaměstnanci a vedením, které svým podřízeným neumožní vyjádřit se k rozhodnutím, jež se jich týkají. Ať už je důvod jakýkoli, napětí na pracovišti může mít za následek, že pracujícímu rodiči již nezbývá energie na to, aby uspokojil nároky své rodiny. A ty mohou být obrovské. Ve Spojených státech například muselo v období jednoho roku asi 50 milionů lidí pečovat o nemocného nebo zestárlého člena rodiny. Velkým zdrojem stresu mohou být i finanční problémy. Rita, která má dvě děti,  se dostala do finančních těžkostí, když po automobilové nehodě zůstal její manžel Leandro upoután na invalidní vozík. Rita připouští: „Finanční problémy vyvolávají napětí. Když nemáte dost peněz na výdaje domácnosti, odrazí se to na vaší náladě.“

Tlaky na rodiče v neúplné rodině

Také rodič v neúplné rodině se může potýkat s obrovským stresem, když se dětem snaží zajistit to, co potřebují. Například matka brzy ráno vstává, aby připravila snídani, vypravila a odvedla děti do školy, spěchá, aby do zaměstnání přišla včas, a potom se věnuje pracovním úkolům — z toho všeho je tělesně i psychicky vyčerpaná. A na konci pracovní doby začne kolotoč nanovo. Chvátá, aby děti vyzvedla ze školy, vaří večeři a poklízí. María, která je sama na výchovu čtyř dospívajících dcer, říká: „Někdy se ve mně nahromadí tolik napětí, že mám pocit, že každou chvíli vybuchnu.“

Děti ve stresu

Sociolog Ronald L. Pitzer říká: „Mnoho mladých lidí pociťuje velkou míru stresu.“ Vzhledem k tomu, že jsou v pubertě, musí se vyrovnávat s fyzickými i emocionálními změnami. Navíc má na ně vysoké nároky i škola. Podle knihy Childstress! (Dětský stres!) je typický školní den „nabitý problémy a tlaky, které  vyvolávají napětí — při studiu, sportu, kontaktu s učiteli a ve vztazích s vrstevníky“.

K pocitům úzkosti přispívá v některých oblastech také násilí ve škole — nemluvě o tom, že mnozí mladí se obávají teroristických útoků a jiných katastrof. „Když rodiče stále mluví o tom, jakou hrůzu dnešní svět vzbuzuje, jsme z toho vyděšení,“ říká jedna dospívající dívka.

Rodiče by měli představovat zázemí, kde děti čerpají vnitřní sílu. Sociolog Pitzer však říká: „Velmi často se stává, že když se děti či dospívající chtějí svěřit s intenzivními pocity, které prožívají, rodiče to zlehčují, odmítají, vykrucují se nebo to zcela ignorují.“ V některých případech jsou rodiče ochromeni problémy, které mají v manželství. „Připadá mi, že rodiče spolu stále bojovali,“ říká Tito, chlapec, jehož rodiče se nakonec rozvedli. A kniha Childstress! uvádí, že „trauma dětem působí nejen fyzické útoky a slovní hádky. Vnitřní klid dětí narušuje i skrytá nelibost, byť je sdělována vybranou formou.“

Následky stresu

Ať je člověk mladý či starší, nebo ať napětí vzniká ve škole či na pracovišti — pokud je stres chronický, může těžce poškodit zdraví. Jeden autor lékařské literatury vysvětluje: „Když člověk prožívá stres, reakci jeho těla lze přirovnat k letadlu, které je připraveno vzlétnout.“ Při stresu vám totiž začne tlouct srdce a zvyšuje se krevní tlak. Stoupá hladina krevního cukru. Uvolňují se některé hormony. „Jestliže je stres trvalý, všechny části stresového aparátu (mozek, srdce, plíce, cévy a svaly) jsou po dlouhou dobu nadměrně nebo nedostatečně stimulovány,“ píše tento autor. „Časem to může vyústit v tělesné nebo psychické poškození.“ Výčet onemocnění, ve kterých stres hraje určitou roli, je znepokojivě dlouhý. Jsou to například srdeční choroby, mozková mrtvice, problémy s imunitou, rakovina, poruchy pohybového ústrojí a cukrovka.

Zvláště zneklidňující je to, že mnozí — a to především mladí lidé — se snaží stres zvládnout nezdravým způsobem. Doktorka Bettie B. Youngsová si posteskla: „Je velmi deprimující, že dospívající se snaží uniknout bolesti zneužíváním alkoholu nebo drog, záškoláctvím, trestnými činy, promiskuitou, agresí a násilím či útěky z domova. To všechno ale vede k problémům, jež jsou daleko horší než ty, před kterými původně chtěli uniknout.“

Stres je zkrátka součástí dnešního života a nelze se mu zcela vyhnout. Jak ale vyplyne z následujícího článku, máme řadu možností, jak stres zvládnout.

[Praporek na straně 6]

„Někdy se ve mně nahromadí tolik napětí, že mám pocit, že každou chvíli vybuchnu“

[Obrázek na straně 5]

Rodiče v neúplných rodinách jsou často pod velkým tlakem

[Obrázek na straně 6]

Mladí lidé mohou být ve škole pod velkým tlakem