Místo, kde se setkává šest kontinentů

Od našeho dopisovatele na Ukrajině

TĚŠÍ vás pozorovat zvířata v jejich přirozeném prostředí? Pokud ano, můžete najednou navštívit Afriku, Asii, Austrálii, Evropu i Severní a Jižní Ameriku. Jak je to možné? Přijeďte se podívat do Biosférické rezervace Askanija-Nova na jihu Ukrajiny. Divoká zvířata ze šesti kontinentů se zde volně prohánějí po stepi a žijí spolu v naprostém souladu.

Historie této rezervace sahá až do roku 1883, kdy německý osadník hrabě Friedrich Falz-Fein vyhradil kus neporušené původní stepi a založil rezervaci. V té době tam již měl svou soukromou zoologickou zahradu s více než 50 druhy ptáků a savců. Později, v roce 1887, byla přidána botanická zahrada. V současnosti k Biosférické rezervaci Askanija-Nova patří arboretum neboli botanická zahrada s dřevinami, dále rezervace, která zabírá přes 111 kilometrů čtverečních neporušené stepi, a zoologická zahrada.

Když člověk přijíždí k rezervaci, uvidí nejprve arboretum, které má rozlohu asi 200 hektarů. Vědci v něm během let vysadili mnoho rozmanitých stromů z různých částí světa. Jelikož rezervace leží v suché oblasti, byly zde vyhloubeny artézské studny a zavlažovací příkopy, aby stromy a keře měly dostatek vody. Původní kompozice arboreta a jeho zavlažovací systém získaly v roce 1889 zlatou medaili na světovém veletrhu v Paříži.

Zvířata ze šesti kontinentů

Ze stinného parku se dostáváme na prosluněnou step. Stáda asi 50 druhů divokých zvířat se volně pohybují po oplocených pláních o celkové rozloze 2 500 hektarů. Podívejme se nejprve na africká zvířata.

Jedním z nejznámějších a nejnebezpečnějších velkých savců je buvol africký. Úctu budí nejen svou velikostí — v lopatkách je vysoký asi 1,7 metru —, ale i svými rohy, které jsou dlouhé téměř jeden metr. Samci jsou nevypočitatelní a neváhají zaútočit, takže je lepší, když se od nich návštěvníci rezervace drží dál.

Jiným zvířetem, které upoutá naši pozornost, je antilopa losí z jihovýchodní Afriky. Lov je v rezervaci zakázán, takže antilopy tady nerušeně žijí od roku 1892, kdy zde byly původně vypuštěny. Pasou se na dohled od návštěvníků a zjevně se jich nijak nebojí. Některé antilopy losí jsou dokonce domestikovány a je možné je dojit, stejně jako se dojí krávy. Výživné antilopí mléko má vysoký obsah tuku a používá se k léčebným účelům, například při onemocnění žaludečními vředy.

Emu hnědý je velký nelétavý pták z Austrálie. Je to druhý největší pták hned po africkém pštrosu dvouprstém. Někteří jedinci dorůstají do výšky 1,8 metru a váží 60 kilogramů. Od  ostatních zvířat jsou tito ptáci odděleni drátěným plotem, ale je jim vyhrazen dostatečně velký prostor na to, aby mohli volně pobíhat.

Zajímavým rysem je to, že ještě nevylíhnutá mláďata reagují na hlas samce. Říká se, že když se mláďatům těsně před vylíhnutím pustí nahrávka hlasu samce, mláďata se uvnitř začnou tak vrtět, že se vejce rozhoupají ze strany na stranu. Na hlas samice však malí emuové nereagují. Proč?

Vajíčka sice klade samice, ale sedí na nich samec. Stará se o ně asi 50 dní, než se vylíhnou, a potom pečuje o mláďata. A tak i když jsou mláďata ještě ve vajíčku, dobře vědí, kdo se o ně stará. Mimochodem, nejsou to jen tak ledajaká vajíčka — jsou tmavě zelená a obrovská. Jedno vejce může vážit až tři čtvrtě kilogramu.

V rezervaci jsou také stáda koně Převalského. V roce 1899 sem byla přivezena z mongolských stepí. Má se za to, že následkem lovu a ztráty pastvin kůň Převalského v šedesátých letech 20. století ve volné přírodě vyhynul.

V současné době žije v zoologických zahradách a parcích přibližně 1 100 kusů koně Převalského včetně asi stohlavého stáda v Askanija-Nova. Vědci se snaží vysadit tato zvířata do volné přírody. Proto bylo v letech 1992 až 1993 odvezeno 21 koňů Převalského zpět do Mongolska.

Nejpočetnějším druhem zvířat v této rezervaci je jelen sika, který pochází z Číny a Japonska. Je to krásný jelen se skvrnitým hřbetem a štíhlým, ale rozložitým parožím, které se vyjímá na jeho poměrně malé hlavě.

Na stepi se pokojně pasou také gayalové. Je to mohutný polodivoký skot z Indie. Ve své domovině se přes den potulují v lesích, ale na noc se vracejí do vesnice. I když v rezervaci Askanija-Nova není ani les, ani vesnice, gayalům se na travnaté stepi ve společnosti stád jiných zvířat daří dobře.

Bizon je sudokopytník, který svou silou a velikostí budí respekt. Asi před 150 lety se miliony těchto obrů pásly na severoamerických prériích, ale pak se kvůli nekontrolovanému lovu bizoni dostali na pokraj vyhynutí. Stádo bizonů v rezervaci Askanija-Nova je jediné svého druhu v Evropě. Na travnaté stepi se cítí jako doma, a to v zimě i v létě.

 Jižní Ameriku zastupuje velký nelétavý pták nandu pampový. Příliš se neliší od australského emu, dorůstá do výšky 1,5 metru a váží 50 kilogramů. Podobně jako v případě emu, sedí na vejcích samec. Rozdíl mezi oběma druhy pštrosů je však v tom, že emu je monogamní, ale nandu polygamní. Výsledkem je, že v případě nandu pampového tři až pět samic naklade svá vejce do jednoho hnízda.

Jelen lesní a srnec evropský zastupují Evropu. Jsou to odolná zvířata, kterým se na travnaté stepi velmi dobře daří a bez problémů snášejí chlad i horko. Jeleni a srnci z místního chovu jsou posíláni do různých částí Evropy, aby posílili tamější populace těchto zvířat, a jsou jimi také doplňovány stavy tam, kde se jeleni a srnci smějí lovit. V roce 1960 byli ze severní Evropy přivezeni do rezervace shetlandští poníci. Od té doby se jejich populace v rezervaci značně zvětšila.

Svůj domov zde našla také stáda zeber, pakoňů žíhaných, oslů asijských a sajg (euroasijských antilop). Žije zde i mnoho druhů ptáků. Některá zvířata zůstávají na stepích celý rok, jiná přečkávají zimu ve stájích na farmách.

Péče o tuto přírodní rezervaci

Askanija-Nova je dnes studijním střediskem ukrajinského Institutu pro vědecký výzkum. Pracovníci institutu se usilovně snaží udržet step v původním  stavu a intenzivně zvířatům pomáhají, aby se v novém prostředí aklimatizovala. Vědci také dbají na to, aby byla věnována kvalitní péče těm exotickým a vzácným zvířatům, která v rezervaci již zdomácněla.

Přírodní rezervace je možné najít ve všech koutech světa. Jsou na prériích a pampách Severní a Jižní Ameriky, na afrických savanách, v australském buši i na asijských a evropských stepích. Každá rezervace je něčím typická a vyskytuje se tam množství různých druhů rostlin a zvířat. Rezervace Askanija-Nova má mezinárodní charakter a ukazuje, jak zvířata z různých částí světa mohou přivyknout novému prostředí a pokojně žít pospolu.

Mnoho lidí nedočkavě vyhlíží dobu, o které mluví proroctví zapsaná v Bibli. Má se stát to, že Boží Království způsobí pokoj nejen mezi různými druhy zvířat, která na zemi žijí, ale také mezi lidmi. (Izajáš 11:6–9; Ozeáš 2:18; Skutky 10:34, 35)

[Mapa na straně 14]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Biosférická rezervace Askanija-Nova

[Obrázek na straně 15]

Antilopa losí

[Obrázek na straně 15]

Buvol africký

[Obrázek na straně 15]

Emu

[Obrázek na straně 16]

Jelen sika

[Obrázek na straně 16]

Kůň Převalského

[Obrázek na straně 16]

Bizon

[Obrázek na straně 16 a 17]

V rezervaci žije také mnoho druhů ptáků

[Obrázek na straně 17]

Nandu

[Obrázek na straně 17]

Srnec evropský

[Obrázek na straně 17]

Jelen lesní

[Obrázek na straně 17]

Arboretum

[Podpisky obrázku na straně 15]

Antilopa a emu: Biosférická rezervace „Askanija-Nova“, Ukrajina; zeměkoule: Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc.

[Podpisky obrázku na straně 16]

Jelen: Biosférická rezervace „Askanija-Nova“, Ukrajina; zeměkoule: Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc.

[Podpisky obrázku na straně 17]

Ptáci: Biosférická rezervace „Askanija-Nova“, Ukrajina; květiny a arboretum: Olha Dvorna/Biosférická rezervace „Askanija-Nova“, Ukrajina; zeměkoule: Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc.