Hory — Proč je potřebujeme

„Vystupte na hory a naslouchejte dobré zvěsti, kterou vám vyprávějí. Příroda vás zahrne pokojem, stejně jako slunce obdařuje svým svitem stromy. Vítr vám přinese osvěžení a bouře do vás vloží svou energii. Starosti z vás spadnou jako podzimní listí.“ JOHN MUIR, AMERICKÝ SPISOVATEL A MILOVNÍK PŘÍRODY

TATO slova, která John Muir napsal před více než sto lety, jsou pravdivá. Hory mají moc působit na naše city. Jejich majestátnost nás naplňuje úctou, jejich zvířena a rostlinstvo nám přinášejí radost a jejich pokojná atmosféra nás uklidňuje. Každý rok jezdí do hor miliony lidí a obdivují nádhernou scenerii, která pozvedá ducha. „Pro lidskou společnost a kulturu jsou hory od nepaměti předmětem obdivu a inspirace,“ uvádí Klaus Toepfer, výkonný ředitel Programu OSN pro životní prostředí.

Hory se však dnes potýkají s řadou problémů. Po celé generace je před nadměrnou lidskou činností chránilo to, že byly poměrně nepřístupné. Nyní jsou v ohrožení. „Některé z posledních výsep divoké přírody rychle mizí kvůli zemědělství, rozvoji infrastruktury a jiným postupujícím vlivům,“ uvádí nedávná tisková zpráva OSN.

Horské oblasti pokrývají značnou část zemského povrchu. Polovina světové populace je závislá na zdrojích, které pocházejí z hor. A hory jsou také domovem milionů lidí. Majestátní vrcholky nejsou pouze úchvatnou kulisou pokojných pastvin. Jejich role je mnohem významnější. Uveďme si několik příkladů, které ukazují, v jakých ohledech jsou hory nezbytné.

Proč jsou hory důležité

▪ ZÁSOBÁRNA VODY. Hory jsou zdrojem vody pro největší řeky světa, ale také pro většinu jezer. Mohutné severoamerické řeky Colorado a Rio Grande prakticky všechnu svou vodu získávají ze Skalnatých hor. Asi polovina světové populace žije v jižní a východní Asii. Většina lidí je tam závislá na srážkách, které spadnou v horských oblastech Himálaje, Karákóramu, Pamíru a Tibetu.

„Hory jsou vodárenské věže světa a jsou nezbytné pro veškerý život na zemi i pro blaho lidí, ať už žijí kdekoli,“ vysvětluje Klaus Toepfer a dodává: „To, co se děje na nejvyšším horském vrcholku, má vliv na život v nížinách, ve sladkých vodách i v mořích.“ V mnoha zemích hory zadržují sníh, který tam v zimě napadl, a během jara a léta z něj pak pomalu uvolňují životodárnou vodu. I v suchých částech světa je zavlažování často závislé na vodě, která pochází z rozpouštějícího se sněhu v dalekých horách. Mnohá horstva mají zalesněné svahy, které pracují jako houba, protože zadržují dešťovou vodu. Díky tomu voda  stéká do řek pomalu a nedochází k ničivým povodním.

▪ NEPORUŠENÁ PŘÍRODA A BIODIVERZITA. Horské oblasti zpravidla bývají hůře přístupné, což společně s jejich malou zemědělskou využitelností vedlo k tomu, že do nich lidé příliš nezasahovali. Díky tomu se hory staly útočištěm živočichů a rostlin, které se v nížinách již možná nevyskytují. Příkladem může být malajský Národní park Kinabalu, který je domovem 4 500 druhů rostlin. Pokud jde o velikost, zabírá tento park menší plochu než město New York, ale pokud jde o počet druhů rostlin, je to číslo, jež představuje více než jednu čtvrtinu všech druhů, které rostou v celých Spojených státech. Čínské pandy, andští kondoři a středoasijští sněžní levharti, ti všichni jsou závislí na horském prostředí, stejně jako bezpočet dalších druhů, kterým hrozí vyhynutí.

Podle časopisu National Geographic se někteří ekologové domnívají, že „více než třetina známých suchozemských rostlin a obratlovců obývá plochu menší než dvě procenta povrchu planety“. Velké množství druhů je totiž soustředěno do nenarušených oblastí, kterým odborníci říkají „horká místa“. Tato místa, z nichž mnohá jsou právě v horských oblastech, se vyznačují velkou druhovou rozmanitostí neboli biodiverzitou, která přináší užitek nám všem. Některé z nejdůležitějších zemědělských plodin totiž byly vyšlechtěny z divokých rostlin, jež dodnes na horách rostou — například kukuřice na mexických vysočinách, brambory a rajčata v peruánských Andách i pšenice na Kavkazu.

▪ REKREAČNÍ OBLASTI A PŘÍRODNÍ KRÁSY. Hory se vyznačují množstvím přírodních krás. Najdete v nich impozantní vodopády, nádherná jezera a mnoho jiných úžasných scenerií. A tak není divu, že třetina všech chráněných území na světě je v horských oblastech. A právě tato místa jsou oblíbeným cílem turistů.

I do národních parků, které jsou dál od civilizace, jezdí miliony návštěvníků z celého světa. Lidé cestují přes půl zeměkoule, aby navštívili Národní park Denali na Aljašce a viděli nejvyšší severoamerickou horu Mount McKinley. Mnozí přijíždějí do Východoafrického příkopu, aby obdivovali monumentální hory Kilimandžáro a Meru nebo pozorovali ohromná stáda divokých zvířat, která žijí na pláních mezi těmito dvěma majestátními vrcholy. Mnoha horským komunitám přináší příliv turistů užitek, ale je pravda, že nekontrolovaná turistika může křehké horské ekosystémy ohrozit.

Vědomosti uložené v horách

V průběhu staletí se lidé žijící v horách naučili, jak dosáhnout toho, aby se jim v drsných podmínkách dobře dařilo. Na horských úbočích vytvořili terasovitá pole, na kterých i po dvou tisíciletích úspěšně pěstují zemědělské plodiny. Ochočili neboli domestikovali místní zvířata, jako je například lama nebo jak, která bez problémů zvládají život ve velkých nadmořských výškách. A vědomosti, které obyvatelé hor nashromáždili, mohou být neocenitelnou pomocí při ochraně hor, na nichž jsme všichni závislí.

 „Původní obyvatelé jsou jedinými strážci rozlehlých a jen málo narušených míst v odlehlých částech každého kontinentu,“ vysvětluje Alan Thein Durning z organizace Worldwatch Institute. „Mají soubor ekologických znalostí . . ., který může konkurovat tomu, co je v knihovnách moderních vědeckých ústavů.“ Tato zásobárna vědomostí si zaslouží stejnou ochranu jako cokoli jiného, co hory poskytují.

Rok 2002 byl pod záštitou Programu OSN pro životní prostředí vyhlášen Mezinárodním rokem hor. Organizátoři vymysleli slogan „Všichni jsme horalové“, aby tak zdůraznili, jak je lidstvo na horách závislé. Cílem celé akce bylo jednak přispět k tomu, aby si lidé uvědomili, čím jsou hory na celém světě ohrožovány, a jednak hledat řešení, jak hory chránit.

Obavy o zachování hor rozhodně nejsou zbytečné. Hlavní řečník na Globální konferenci o horách, která se konala v Biškeku v Kyrgyzstánu, prohlásil: „Příliš často jsou hory považovány za pouhou bohatou zásobárnu přírodních zdrojů, aniž se věnuje dostatečná pozornost údělu jejich obyvatel a také udržitelnosti jejich ekosystémů.“

Například s jakými problémy se hory a jejich obyvatelé musí vyrovnávat? A jak se tyto problémy týkají nás všech?