Od našich čtenářů

Osamělost Série článků „Samota, ale ne osamělost“ mě podnítila k tomu, abych Vám napsala. (8. června 2004) Když jsem tento námět uviděla, nijak mě nezaujal. Ale když jsem začala číst, uvědomila jsem si, že mám sklon skrývat před lidmi své city. Přesně takové podněty jsem potřebovala.

A. V., Spojené státy

Trpím záchvaty křečí a depresí, a v důsledku působení léků, které beru, jsem většinou velmi ospalá. Často se tudíž cítím osamělá a nešťastná. Díky těmto článkům jsem si uvědomila, že i když se člověk cítí osamělý, není sám.

J. C., Spojené státy

Je mi čtrnáct let a prošel jsem teď obdobím, kdy jsem se snažil zapadnout mezi spolužáky. Pokládal jsem je za přátele. Pak ale poznali, že jako křesťan se od nich liším, a já pochopil, že pokud se nezměním a nebudu jako oni, odvrátí se ode mě. Teď už vím, že pravé přátele — starší i mladé — mohu najít v křesťanském sboru.

N. C., Španělsko

Díky této sérii článků jsem pochopila, proč jsem v minulosti reagovala negativně, když můj manžel odjížděl na služební cestu, a já se cítila opuštěná. Vaše rada, že osamělost prožívá i řada dalších lidí a že si o tom mohu promluvit se zralou přítelkyní, mi velmi pomohla.

J. H., Česká republika

Budu se brzy stěhovat do místa, kde je více zapotřebí těch, kdo se věnují evangelizační činnosti. Maminku moje rozhodnutí těší, ale občas se cítí osamělá. A právě v době, kdy jsem uvažovala, co mám dělat, vyšly tyto články. Nyní mám v plánu udržovat s maminkou pravidelný kontakt a sdílet s ní svou radost ze služby.

N. K., Japonsko

Londýnský Tower Článek „Londýnský Tower — Historický památník bouřlivé minulosti“ vyšel v pravou chvíli. (8. června 2004) Paní učitelka a několik mých spolužáků se právě vrátili z výletu do Londýna. Díky tomuto článku jsem si dokázala představit, co asi v Londýně viděli — a navíc mě to nic nestálo.

P. L., Německo

Úzkost Nedávno jsem začala pociťovat vnitřní napětí a byla jsem velmi unavená. Říkala jsem si, že je to důsledek nedostatku víry, což mou situaci ještě zhoršovalo. Když jsem uviděla článek „Co říká Bible — Je úzkost projevem nedostatku víry?“, pocítila jsem velkou vděčnost. (8. června 2004) Jehova mi vždy poskytne nějaké povzbuzení, když si dělám starosti.

J. I., Japonsko

Demografie V článku „Demografie, Bible a naše budoucnost“ jste uvedli, že Izraelité odešli z Egypta po 215 letech. (8. května 2004) Ale ve 2. Mojžíšově 12:40, 41 je napsáno, že tam byli 430 let.

R. C., Spojené státy

Odpověď redakce: Ve 2. Mojžíšově 12:40 je napsáno: „Přebývání izraelských synů, kteří bydleli v Egyptě, trvalo čtyři sta třicet let.“ Slovní spojení „přebývání izraelských synů“ se netýká pouze doby, kterou Židé strávili v Egyptě. Zjevně se jedná o období, jehož počátek je dán vstupem Abrahama do země Kanaán. Apoštol Pavel ukázal, že toto 430leté období začalo potvrzením platnosti abrahamské smlouvy. (Galaťanům 3:16, 17) A k tomu došlo v roce 1943 př. n. l., když Abraham vstoupil do Kanaánu. Z biblické chronologie vyplývá, že to bylo 215 let před tím, než byli Židé odvedeni do Egypta. Zbývajících 215 let Židé skutečně „bydleli v Egyptě“. (Viz „Hlubší pochopení Písma“, svazek 1, heslo „Chronologie“. Vydali svědkové Jehovovi.)