Pozorujeme svět

Hroší opalovací krém

„Hroši chrání svou lysou kůži před sluncem tím, že vylučují něco na způsob opalovacího krému,“ uvádí londýnský list The Independent. Tekutý sekret od jednoho hrocha v tokijské zoo testovali japonští vědci v Kjótu, aby zjistili, jak vlastně hroch chrání kůži proti škodlivému vlivu tropického slunce a proti špíně. Viskózní, bezbarvý sekret se postupně stává tvárným a zbarvuje se nejprve do červena a pak do hněda. Když zhnědne, z této zásadité látky se stane silná kyselina, která působí jako účinné antiseptikum. Hnědý povlak také zachycuje ultrafialové záření, podobně jako běžné opalovací krémy. Podle novin je však velmi nepravděpodobné, že tento hroší opalovací krém by v blízké budoucnosti prodávaly kosmetické firmy. Za prvé je příliš málo hrochů a za druhé jejich sekret silně páchne.

 Posilování zmírňuje depresi penzistů

Jedna studie ukázala, že „starší lidé mohou posilováním snížit výskyt deprese o 50 procent,“ napsaly noviny The Australian. Doktor Nalin Singh, odborník na geriatrii v Královské nemocnici prince Alfréda v Sydney, říká, že u lidí vyššího věku je posilování stejně účinné jako léky proti depresi. Noviny popisují studii, které se zúčastnilo 60 mužů a žen průměrného věku 72 let. Z těch, kdo posilovali alespoň lehce, „30 procent [pociťovalo] úlevu od deprese ve stejné míře jako ti, kdo neposilovali, ale dostávali standardní léčbu“. Nejenže posilování potlačuje depresi, ale také „zpevňuje stárnoucí kosti a svaly, a díky tomu u letitých lidí nedochází tak často k pádům. Upravuje také artritidu, diabetes a vysoký krevní tlak,“ píše se v novinách. Doktor Singh navrhuje, aby posilování patřilo k základní léčbě deprese, a to zvláště u starších lidí.

Televize učí agresi

Podle studie, kterou popisoval londýnský list The Times, „sledování televizních seriálů vede u dětí k různým druhům antisociálního chování, jako je například ostouzení, tlachání, šíření fám, narušování mezilidských vztahů a slovní zastrašování“. Noviny uvádějí, že ve studii předložené Britské psychologické společnosti byla u dospívajících zjištěna „významná spojitost“ mezi sledováním agrese v televizi a antisociálním chováním. V nejhorších seriálech se vyskytovalo průměrně 14 případů ostouzení za hodinu. Lektorka Sarah Coyneová z univerzity v Lancashire v Anglii se obává, že když je nepřímá agrese „neustále a tvrdošíjně“ zobrazována jako oprávněná, atraktivní a s pozitivními výsledky, dostávají mladí lidé špatný vzor.

Dlouhodobé následky diety s nízkým obsahem sacharidů

Lidé, kteří drží dietu s nízkým obsahem sacharidů, sice zhubnou, avšak o dlouhodobých následcích takových diet je známo jen málo. Někteří vědci se obávají, že dieta s vysokým obsahem bílkovin by mohla způsobit ledvinové problémy, osteoporózu a další závažné zdravotní potíže. „Mnoho chutných jídel při dietě s nízkým obsahem sacharidů — například plátek hovězího s pikantní majonézou — obsahuje spoustu nasycených tuků, které ucpávají cévy . . ., což je hlavní rizikový faktor při srdečních onemocněních a mozkové mrtvici,“ uvádí časopis Time. Naproti tomu dr. David Katz z lékařské fakulty Yaleovy univerzity poukazuje na to, že „podle celé řady studií strava bohatá na vlákniny a složité sacharidy — které se vyskytují v ovoci, zelenině, fazolích a celozrnných potravinách — souvisí s dlouhověkostí, chrání před obezitou a také snižuje riziko rakoviny, kardiovaskulárních chorob, cukrovky a zažívacích poruch a také souvisí s celkově lepším zdravím“.

Barevné sochy

Německý časopis Spektrum der Wissenschaft napsal: „Archeologové a historikové umění se nechtějí vzdát názoru, že významná starověká díla z mramoru byla bílá“ — jedná se například o řecké sochy. „Ve skutečnosti však měly zářivé barvy.“ Přestože o barevných sochách existují historické zmínky a na těchto dílech byly objeveny stopy barvy, vědci této problematice nevěnují velkou pozornost. Nedávno však byl v jedné studii podán nepřímý důkaz, a to na základě zvětrávání povrchových vrstev. Pigmenty v barvách se rozpadají různou rychlostí, a tudíž zabarvení některých částí sochy zmizí dříve. Rozdíly v povrchové struktuře vzniklé různým typem zvětrávání barev ukazují, že na soše musely být různé barvy. Zdá se, že „v pojetí Řeků a Římanů [sochařské umění] dosáhlo dokonalosti pouze tehdy, když byla použita barva,“ uzavírá zpráva.

Rychlý jazyk chameleonů

Díky čemu dokáže chameleon při chytání kořisti vymrštit svůj jazyk tak rychle? „Tajemství spočívá v poháněcím mechanismu, který je podobný pružině a hromadí se v něm energie, stejně jako v natažené gumě praku,“ píše časopis New Scientist. Vědci vědí, že v jazyku chameleona jsou tkáňové obaly, kolem kterých je jakýsi „akcelerační sval“. Za pomoci zpomaleného videozáznamu holandští vědci zjistili, že 200 milisekund před tím, než se jazyk vymrští, „chameleon pomocí tohoto akceleračního svalu převede energii do nitrojazykových obalů, které se teleskopicky zasunou jeden do druhého. Když chameleon zaútočí, zadržená energie se během pouhých 20 milisekund uvolní a vystřelí jazyk dopředu“, aby chytil kořist.

Nevěřící Britové

Při průzkumu, kterého se zúčastnilo 10 000 lidí v deseti zemích, se zjistilo, že Británie patří k „nejbezbožnějším . . ., s nejnižším počtem věřících lidí a nejmenší účastí na náboženských aktivitách,“ shrnuje londýnský list The Times. Pouhých 46 procent Britů uvedlo, že vždy věřili v Boha, a menší počet věřících byl jen ve dvou zemích — v Rusku a Jižní Koreji. O tom, že právě oni věří v pravého Boha, bylo přesvědčeno více než 90 procent obyvatel Nigérie, Indonésie a Libanonu, kdežto v Británii to bylo jen 30 procent. Ve většině zemí více než 80 procent lidí prohlásilo, že díky víře v Boha se člověk stává lepším, kdežto v Británii se k tomuto názoru přiklonilo jen 56 procent obyvatel. Počet lidí, kteří věří, že Bůh stvořil vesmír, byl ve Spojených státech 85 procent, v Indonésii 99 procent a v Mexiku 83 procent, ale v Británii to bylo pouze 52 procent. Na otázku, zda by svět byl bez náboženství pokojnější, odpovědělo kladně šest procent obyvatel ve Spojených státech, devět procent v Indii a jedenáct procent v Izraeli. V Británii však s tímto názorem souhlasilo 29 procent obyvatel.