Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Objev bílých krokodýlů

„Lesníci z Národního parku Bhitarkanika ve státě Orissa našli během každoročního sčítání 15 vzácných bílých . . . krokodýlů,“ uvedly indické noviny The Hindu. Bílí krokodýli jsou nesmírně vzácní a „nevyskytují se nikde jinde na světě“. Krokodýl mořský byl v sedmdesátých letech 20. století na pokraji vyhynutí — důvodem bylo bezohledné pytláctví. Státní úřady však s přispěním Organizace spojených národů zahájily přímo v parku chovný program na záchranu krokodýlů. Díky rozsáhlým mangrovovým porostům, čisté vodě, hojnosti potravy a minimálním zásahům ze strany lidí byl chovný program úspěšný. Podle listu The Hindu dnes v parku žije asi 1 500 normálně zbarvených krokodýlů mořských, ale také vzácné bílé exempláře.

Tabák, chudoba a nemoci

„Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje, že téměř 84 procent kuřáků žije v chudých zemích, kde se z tabáku a chudoby stal začarovaný kruh,“ napsal španělský list Diario Medico. Navíc v každé zemi „ti, kdo kouří nejvíc a zažívají nejvíc problémů způsobených užíváním tabáku, patří k nejzuboženější vrstvě obyvatel“. V rozvinutých zemích spotřeba tabákových výrobků sice klesá, ale celosvětově se tabák stal „čtvrtým nejvýznamnějším rizikovým faktorem, který způsobuje nemoci,“ napsaly tyto noviny. Ve Španělsku, kde počet úmrtí připisovaných následkům užívání tabáku stoupl na 60 000 ročně, se kouření stalo „hlavní příčinou nemocí, invalidity a úmrtí, kterým se dalo předejít“.

Ovce si pamatují tvář

„Ověřili jsme si, že ovce dokáže rozeznat tvář nejméně padesáti jiných ovcí a také deseti lidí,“ napsal v časopise New Scientist neurobiolog Keith Kendrick. On a jeho spolupracovníci zjistili, že po dvou týdnech kontaktu si ovce „přinejmenším dva roky“ pamatovaly jak ostatních padesát ovcí, tak i deset lidí. Ovce si je však nejen zapamatovaly, ale podobně jako lidé dokázaly „z výrazu tváře rozeznat citové rozpoložení“. Časopis uvedl, že ovce „dokáží rozlišovat nejen různé výrazy tváře u lidí, ale také to, když se rozrušeně tváří nějaká ovce. Jsou také raději v blízkosti lidí, kteří se usmívají, a ne těch, kteří se tváří rozzlobeně.“ Odborníci zjistili, že „lidé, kteří se o ovce starají, mohou ve stádu získat podobné postavení, jaké mají důvěrně známé ovce“. Doktor Kendrick říká: „Přátelští lidé se v podstatě stávají čestnými členy stáda. Z toho vyplývá, že ovce mají ke svým pastýřům vřelý vztah.“

Znečištění skleníkovými plyny v Austrálii

„V Austrálii mají ze všech průmyslových zemí nejvíce emisí skleníkových plynů na osobu,“ uvedl Australský institut. V roce 2001 Austrálie vyprodukovala průměrně 27,2 tuny oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů na osobu. Zpráva vydaná tímto výzkumným zařízením vysvětluje, že míra znečištění je tak vysoká proto, že Austrálie je závislá na elektřině vyrobené v tepelných elektrárnách, které spalují uhlí. Dále k tomu přispívají motorová vozidla a výroba hliníku. Dalšími největšími producenty skleníkových plynů v přepočtu na obyvatele byly Kanada (22 tun) a Spojené státy (21,4 tuny). Nejmenší množství za rok 2001 mělo Lotyšsko, které vyprodukovalo 0,95 tuny skleníkových plynů na obyvatele. Navzdory tomu, že Austrálie nemá mnoho obyvatel, svou celkovou produkcí skleníkových plynů „se zařadila před takové evropské ekonomické giganty, jako je Francie a Itálie (přestože každá z těchto zemí má asi třikrát více obyvatel než Austrálie),“ dodává zpráva.

Zpěv slavíků a hluk způsobený dopravou

„Když stoupá hladina hluku, slavíci zpívají hlasitěji,“ píše německý list Berliner Zeitung. Studie, kterou provedl Henrik Brumm z Institutu biologie při Svobodné berlínské univerzitě, ukázala, že hlasitost zpěvu, jehož cílem je vymezit teritorium a přilákat samice, se podle hlučnosti prostředí měnila o 14 decibelů. Henrik Brumm říká: „Možná se to nezdá být velké číslo, ale odpovídá to pětinásobnému zvýšení akustického tlaku, což znamená, že i tlak v plicích ptáka se musí zvýšit pětkrát.“ Na klidných místech dosahovala hlasitost slavičího zpěvu 75 decibelů. Tam, kde byl hustý provoz, byla hlasitost zpěvu 89 decibelů. List uvádí: „Výzkumníky překvapilo především to, že ptáci se každý den přizpůsobovali nové situaci. O víkendu, kdy lidé nejezdí do práce, ptáci běžně zpívali tišeji než v pracovní dny.“

Zločinnost v polských školách

V roce 2003 „bylo ve školách [v Polsku] spácháno 20 000 krádeží a loupeží,“ uvedl polský časopis Zwierciadło. Článek dodává, že „80 procent [polských] školáků se netěší do školy, protože se tam cítí osamoceni a nemají dobré vztahy s učiteli a spolužáky“. Proč dochází k tolika problémům? „Školy neexistují ve vakuu. Jsou odrazem toho, co se děje ve společnosti,“ říká psychoterapeut Wojciech Eichelberger. „Jsme to my, kdo vytváří svět společných norem a hodnot, a škola je jeho součástí.“ Pan Eichelberger doporučuje, aby se problému čelilo tím, že rodiče budou se svými dětmi trávit čas, a tak dětem dají najevo, že jsou pro ně důležité.

Starost o tělesný vzhled

„Mladí lidé, a zvláště dívky, si ve stále mladším věku začínají dělat starosti o svůj vzhled, a to může mít vážné zdravotní následky,“ napsal kanadský list Globe and Mail. V rámci jednoho průzkumu asi 2 200 dívek ve věku 10 až 14 let odpovídalo na otázky týkající se jejich stravovacích návyků. List Globe k tomu uvedl: „Nadváhou trpělo méně než 7 procent dívek, ale více než 31 procent jich o sobě řeklo, že jsou ‚příliš tlusté‘, a 29 procent právě drželo dietu.“ Proč chtějí zdravé dívky zhubnout? Podle zmíněného listu za to nesou značnou odpovědnost dospělí, na které mladí lidé pohlížejí jako na vzory a kteří soustavně drží diety a vysmívají se těm, kdo mají nadváhu. „Chování dospívajících významně ovlivňují také média, protože neustále ukazují hrdiny, kteří jsou hubení,“ píše Globe. Doktorka Gail McVeyová, jež je výzkumnou pracovnicí v jedné torontské dětské nemocnici, upozorňuje, že děti, rodiče i učitelé si musí uvědomit, že „když se děti dostávají do období dospívání, je normální, že přibývají na váze, a je to dokonce nezbytné“.