Přejít k článku

Přejít na obsah

„Ti, kdo jsou nazýváni ‚bohy‘“

„Ti, kdo jsou nazýváni ‚bohy‘“

„Ti, kdo jsou nazýváni ‚bohy‘“

KDYŽ apoštol Pavel uzdravil v Lystře chromého muže, lidé provolávali: „Bohové se stali podobnými lidem a sestoupili k nám!“ Pavla nazvali Hermes a jeho společníka Barnabáše Zeus. (Skutky 14:8–14) V Efezu stříbrotepec Demetrios upozorňoval na to, že pokud Pavla nechají kázat, „chrám velké bohyně Artemidy bude považován za nic“. (Skutky 19:24–28)

V prvním století, stejně jako dnes, mnozí lidé uctívali ty, „kdo jsou nazýváni ‚bohy‘, ať v nebi, nebo na zemi“. Pavel dokonce prohlásil, že „je mnoho ‚bohů‘ a mnoho ‚pánů‘“. Také ale řekl: „Pro nás je skutečně jeden Bůh, Otec“ a „je jeden Pán, Ježíš Kristus.“ (1. Korinťanům 8:5, 6)

Byl i Ježíš označen jako Bůh?

Ježíš o sobě nikdy netvrdil, že je Bůh. Nicméně jako Jehovův ustanovený panovník je v Izajášově proroctví označen jako „Silný bůh“ a „Kníže pokoje“. V tomto proroctví je také uvedeno: „Hojnosti knížecího panství a pokoje nebude konec.“ (Izajáš 9:6, 7) A tak Ježíš jako „Kníže“ — syn Velkého Krále, Jehovy — se stane Panovníkem nebeské vlády ‚Všemohoucího Boha‘. (2. Mojžíšova 6:3)

Někdo se ale může zeptat: ‚V jakém smyslu je Ježíš „Silný bůh“ a cožpak také apoštol Jan neřekl, že Ježíš je Bůh?‘ Verš u Jana 1:1 Ekumenickém překladu zní: „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.“ Podle některých lidí to znamená, že „to Slovo“, které se narodilo na zemi jako dítě Ježíš, je sám Všemohoucí Bůh. Je to ale pravda?

Pokud bychom tento verš chápali tak, že Ježíš osobně je Všemohoucím Bohem, bylo by to v rozporu s předchozím výrokem, že „to Slovo bylo Boha“. Když je někdo „u“ nějaké jiné osoby, nemůže s ní být totožný. Mnohé biblické překlady proto tyto dvě osoby rozlišují, aby jasně ukázaly, že Slovo není Všemohoucí Bůh. Některé biblické překlady například říkají: „Slovo bylo bohem“, „bůh bylo to Slovo“ nebo „Slovo bylo božské“. *

Výraz „bůh“ používají i jiné biblické verše v řečtině, které mají podobnou větnou skladbu jako Jan 1:1. Například o králi Herodu Agrippovi I. shromážděný lid začal provolávat: „To mluví bůh, ne člověk.“ A když Pavel nezemřel na uštknutí jedovatého hada, lidé řekli, že „je to nějaký bůh“. (Skutky 12:22; 28:3–6, Ekumenický překlad) Jestliže tedy řekneme, že Slovo je ‚nějaký bůh‘, nikoli Bůh, je to v souladu s řeckou gramatikou i s biblickými naukami. (Jan 1:1)

Vezměme v úvahu, jak Jan označil „Slovo“ v první kapitole svého evangelia. Napsal: „Slovo [se] stalo tělem a přebývalo mezi námi a dívali jsme se na jeho slávu, slávu, jaká patří [ne Bohu, ale] jedinému zplozenému synovi od otce.“ Takže „Slovo“ se stalo tělem, žilo na zemi jako člověk Ježíš a lidé ho viděli. Ježíš tedy nemohl být Všemohoucí Bůh, o kterém Jan říká: „Žádný člověk nikdy neviděl Boha.“ (Jan 1:14, 18)

Někdo možná namítne: ‚Proč Tomáš zvolal: „Můj Pane a můj Bože!“, když se mu zjevil vzkříšený Ježíš?‘ Jak již bylo uvedeno, Ježíš je bůh v tom smyslu, že je božské podstaty, ale není zároveň Otec. Marii Magdaléně Ježíš řekl: „Vystupuji ke svému Otci a vašemu Otci a ke svému Bohu a vašemu Bohu.“ Také je důležité si uvědomit, proč Jan napsal své evangelium. O tři verše dále, za zprávou o Tomášovi, Jan vysvětlil, že své evangelium napsal proto, aby lidé „věřili, že Ježíš je Kristus, Boží Syn“, nikoli Bůh. (Jan 20:17, 28, 31)

Kdo je „bůh tohoto světa“?

Je jasné, že existuje mnoho bohů, a jak jsme viděli, někteří jsou dokonce v Bibli uvedeni jménem. Avšak lidé, kteří před dávnou dobou viděli Jehovovu moc, prohlásili: „Jehova je pravý Bůh! Jehova je pravý Bůh!“ (1. Královská 18:39) Existuje však i jiný bůh, který má moc. Bible říká, že někteří lidé „nevěří, neboť bůh tohoto světa je zaslepil“. (2. Korinťanům 4:4, Nový zákon, Česká liturgická komise)

Večer před svou smrtí Ježíš učedníky třikrát varoval před bohem, o kterém řekl, že je ‚panovníkem tohoto světa‘. Ježíš navíc prohlásil, že tento mocný panovník neboli bůh bude „vyvržen“. (Jan 12:31; 14:30; 16:11) Kdo je tento bůh a nad jakým světem panuje?

Není to nikdo jiný než vzpurný anděl, Satan Ďábel. Jak to víme? Bible vysvětluje, že když Satan pokoušel Ježíše, ukázal mu „všechna království světa a jejich slávu a řekl mu: ‚To všechno ti dám, jestliže padneš a prokážeš mi akt uctívání.‘“ (Matouš 4:8, 9) Jeho nabídka by nebyla žádným pokušením, kdyby Satan nabízel něco, co by mu nepatřilo. Apoštol Jan však prohlásil: „Celý svět leží v moci toho ničemného.“ (1. Jana 5:19)

Vzpomeňte si na Ježíšův slib, že ‚panovník tohoto světa bude vyvržen‘. (Jan 12:31) Tento svět neboli systém věcí bude odstraněn i se svým panovníkem, jak apoštol Jan předpověděl slovy: „Svět pomíjí.“ Jan však dodal: „Ale ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy“. (1. Jana 2:17) Prozkoumejme nyní nádherný záměr jediného pravého Boha a to, za jakých okolností z něho můžeme mít užitek.

[Poznámka pod čarou]

^ 7. odst. Viz The New Testament, od Jamese L. Tomaneka; The Emphatic Diaglott, meziřádkový překlad od Benjamina Wilsona a The Bible—An American Translation, od J.M.P. Smithe a E. J. Goodspeeda.

[Obrázek na straně 8 a 9]

Lidé v Lystře začali Pavla a Barnabáše nazývat bohy

[Obrázek na straně 8 a 9]

Ježíš řekl Marii Magdaléně: ‚Vystupuji ke svému Bohu a vašemu Bohu‘