Přejít k článku

Přejít na obsah

Koule soli

Koule soli

Koule soli

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V ZAMBII

Co si vybavíte, když slyšíte slovo „sůl“? Pravděpodobně kamennou sůl, mořskou sůl nebo jemnou sůl, kterou máte v solničce. Slyšeli jste už ale o soli Cibwa? Tuto sůl používají lidé z oblasti Mpika v severní provincii Zambie a je výjimečná tím, že se získává z trávy.

Vesničané žijící blízko bažin Cibwa zpracovávají vysokou trávu, která roste poblíž řeky Lwitikila. Trávu sklízejí od srpna do října, než přijde období dešťů. Jakmile totiž začne pršet, z trávy se už žádná sůl nezíská.

Tráva se pokosí, nasuší a pak spálí, čímž se odstraní všechna organická hmota. Sůl však neshoří, ale zůstane v popelu. Ten se potom dá do nějaké nádoby, například do kalebasu neboli vydlabané tykve. Do kalebasu s popelem se pak pomalu nalije voda, ve které se sůl rozpustí. Zespodu nádoby jsou udělány drobné otvory, kudy roztok vody a soli vytéká do připravené nádoby. Slaný roztok je však pouze začátkem. Dalším krokem je proces odpařování.

Voda se odstraňuje zahříváním, což může trvat až šest hodin. Do hliněné nádoby se nalije slaný roztok a dá se vařit na otevřený oheň. Jak se voda odpařuje, je nutné slaný roztok do hrnce stále dolévat. Na konci tohoto procesu se z ohně sundá hrnec plný husté slané pasty. Hrnec nyní funguje jako licí forma. Když se potom rozbije, zůstane koule soli.

Tímto způsobem vesničané získávají sůl Cibwa už po celé generace. Nikdo neví, kdo tento proces objevil. Je však zajímavé, že i když je tato venkovská oblast Zambie velmi vzdálená od ostatního světa, používají se tu k získávání soli stejné základní vědecké principy jako při moderních průmyslových metodách.

[Obrázek na straně 19]

Roztok vytéká z kalebasu

[Obrázek na straně 19]

Výsledný produkt

[Obrázek na straně 19]

Hliněná nádoba