Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Luxusní voda

„Je to znak dnešní doby,“ napsal německý časopis Natur+Kosmos. „Je stylové, že studenti vždy s sebou nosí značkovou vodu. V New Yorku je módou dávat si schůzku u barů s vodou. A číšníci v pětihvězdičkových hotelech nabízejí mezinárodní značky různých vod, na kterých je označení kvality, podobně jako u nejlepších vín.“ Voda přijde draho. „Za vodu jsou lidé ochotni zaplatit spoustu peněz a pak ji pijí ze značkových lahví,“ říká se v článku. Litr vody ze speciálního zdroje může v některých hotelech stát až 62 euro. Značková voda v lahvích je sice projevem životního stylu spotřebitele, který má vybraný vkus, ale to neznamená, že je lepší i z vašeho hlediska. Někteří výrobci tvrdí, že taková voda přispívá k duševní i tělesné kondici, zdraví a kráse. Podle názoru mnoha odborníků však není o nic lepší než obyčejná voda. Článek uvádí, že například v Německu je kvalita vody z vodovodu přinejmenším stejná jako kvalita vody dovážené z druhé strany zeměkoule. Na vodu z vodovodu nepotřebujete plastové lahve ani ji nemusíte dovážet několik tisíc kilometrů.

Tajemství francouzské kuchyně

„Francouzi jedí hodně nasycených tuků,“ uvádí bulletin UC Berkeley Wellness Letter. „A přesto jsou štíhlejší než Američané a nehrozí jim obezita. Úmrtnost na srdeční nemoci je poloviční než u Američanů a je nižší než v kterékoli jiné zemi [Evropské unie].“ Jak je to možné? Je to asi tím, že Francouzi „konzumují méně kalorií,“ říká bulletin. Výzkum provedený v restauracích v Paříži a v pensylvánské Philadelphii ukázal, že ve Francii se jedí výrazně menší porce jídla. Tento rozdíl byl patrný i v kuchařských knihách. Ve francouzských kuchařkách byla uváděna menší porce masa. „Ale nejpůsobivějším zjištěním bylo to, že Francouzi své malé porce jedí mnohem déle,“ říká se v článku. „Průměrný Francouz stráví denně 100 minut výlučně jídlem, kdežto Američan svůj ‚chléb vezdejší‘ (a cokoli jiného) zhltne za pouhých 60 minut.“ Co z toho vyplývá? Omezte příjem kalorií. Konzumujte rozumné množství výživných pokrmů. Jezte pomalu. Pokud v restauraci dostanete velkou porci, rozdělte se o ni se svým společníkem nebo si polovinu nechte zabalit s sebou. A „snažte se, aby i doma bylo pro vás jídlo příjemným zážitkem“.

Pečujte o své knihy

Těmi „největšími nepřáteli [knih] jsou čas a vlhkost,“ uvádí článek v mexickém časopise Día Siete. Píše se tam, že pokud chcete udržovat knihy v dobrém stavu, musíte z nich nejméně jednou ročně odstranit prach. Buďte však opatrní a knihu držte tak pevně, aby se prach nedostal mezi stránky. Ve vlhkém prostředí můžete vlhkost omezit tím, že každou stránku posypete trochou práškového mastku, knihu na několik dní zatížíte a potom prášek odstraníte kartáčkem. Když se objeví plíseň, lehce ji břitvou seškrábněte a místo otřete alkoholem. Nikdy nevyjímejte knihy z police tak, že byste je uchopili za horní část hřbetu. Nejlepší je dvěma prsty vzít knihu uprostřed hřbetu, kývavým pohybem ji oddělit od ostatních a pak jemně vytáhnout. Pamatujte také, že hodně velké knihy, a to zvláště ty staré, by se mohly poškodit vlastní vahou. Tomu lze předejít tím, že je do police uložíte vodorovně.

Zánik unitářů?

„Jedna z nejstarších [britských] denominací . . . nezadržitelně upadá a během několika desetiletí zcela zanikne,“ uvádí londýnský list The Times. Unitáři mají v Británii necelých 6 000 členů. Polovině z nich je přes 65 let. Prognózu o zániku vyjádřil Peter Hughes, pastor této denominace. Jako příklad uvedl nejstarší kapli v Liverpoolu a řekl: „Od roku 1976 tady nesloužil žádný pastor, takže hnutí unitářů je de facto mrtvé.“ List The Times uvedl, že název „unitáři“ se v Británii používá od roku 1673. „Z mnoha anglických presbyteriánů se v 18. století stali unitáři, protože teologický spor o Kristově božství, jenž způsobil krizi anglikánské církve, je vedl k odmítnutí nauky o Trojici.“ List dodává: „Odmítat dogma o Trojici však již není zakázáno, takže mnohé církve nemají výhrady proti ‚věřícím‘, kteří jsou k tradičním doktrínám liberální, a proto o hnutí unitářů již není takový zájem jako dříve.“

S věkem se zmenšujeme

S věkem se člověk obvykle zmenšuje. „Souvisí to se zemskou přitažlivostí,“ uvádějí australské noviny The Daily Telegraph. Působením gravitace se během dne výška člověka mění. Největší výšku máme ve spánku. „Když ale věkem tělo chátrá, změny výšky jsou trvalé,“ píše se v novinách. „S věkem lidé postupně ztrácejí svalovou hmotu i tuk. Je to součást procesu stárnutí a do značné míry souvisí s hormonálními změnami. Obratle mohou začít degenerovat a hroutit se, což má za následek zkrácení páteře o více než 2,5 centimetru.“ Příčinou tohoto procesu je pravděpodobně osteoporóza.

Dvojjazyčné děti

„Pokud se s dítětem jedná trpělivě a citlivě, znalost více jazyků může být velkou výhodou pro něj, jeho rodinu i společnost,“ píší noviny Milenio, které vycházejí v Mexico City. Studie „dospěly k závěru, že děti mluvící dvěma jazyky mají ve škole lepší výsledky než děti, které mluví pouze jedním jazykem“. Někdy jsou rodiče znepokojeni, když jejich dítě řekne v jedné větě slova ze dvou jazyků nebo nesprávně použije pravidla jednoho jazyka v jiném. „Jedná se však o triviální gramatické ‚chyby‘, které dítě rychle překoná,“ říká profesor psychologie Tony Cline, který se specializuje na rozvoj jazyků u dětí. Pokud se dítě již od narození učí jazyk každého z rodičů, vstřebává jej přirozeně a časem je schopno dobře mluvit oběma jazyky.