Opravdu potřebujete pohyb?

„Pro udržení kondice je zapotřebí dvakrát týdně protáhnout tělo.“ „Cvičte třicet minut denně.“ „Nepijte alkohol, předejdete tím rakovině.“ „Pijte alkohol, abyste snížili riziko srdečních chorob.“ Měli jste někdy pocit, že se na vás valí příliš mnoho dobře míněných rad? Titulky hlásaly včera jeden názor a dneska něco úplně jiného. . . . Proč se vědci nedokáží shodnout? Jak to, že jeden týden je káva škodlivá, a následující týden je neškodná? Profesorka Barbara A. Brehmová, která se zabývá studiem sportu a tělesného pohybu

ODBORNÍCI se v názorech na výživu a tělesnou kondici často rozcházejí. Mnozí lidé jsou zmateni množstvím informací o tom, co je a co není zdraví prospěšné. Avšak v otázce tělesného pohybu se vědci naprosto shodují — pokud chcete být zdravější, musíte mít pravidelný pohyb.

Nedostatek tělesné aktivity se v naší době stal závažným problémem, a to zvláště v průmyslově vyspělých zemích. Po mnoho generací lidé v těchto zemích fyzicky tvrdě pracovali, když se zabývali zemědělstvím, lovem nebo stavebnictvím. Je pravda, že velká fyzická námaha, kterou museli vynakládat, aby přežili, často znamenala značnou zátěž, a měla dokonce za následek kratší délku jejich života. Podle díla Encyclopædia Britannica „střední délka života ve starověkém Řecku a Římě byla asi 28 let“. Naproti tomu koncem 20. století to bylo v rozvinutých zemích 74 let. Jak k této změně došlo?

Technologie — Prospěšná, nebo škodlivá?

Ve srovnání s těmi, kdo žili před několika staletími, lidé dnes mají relativně lepší zdraví a delší život. Zčásti je to výsledek vědecko-technické revoluce. Díky moderním vynálezům se mnohé změnilo, takže různé druhy lopotné práce jsou dnes daleko snazší. Velký pokrok v boji proti nemocem udělala také medicína, a to vedlo ke zlepšení zdraví většiny lidí. Pokrok má však i svou stinnou stránku.

Moderní technologie sice přispívají ke zlepšení zdraví, ale s postupem času také přispěly k sedavému způsobu života velké části populace. Publikace Americké kardiologické společnosti International Cardiovascular Disease Statistics vysvětluje, že „hospodářské změny, urbanizace, industrializace a globalizace přinášejí životní styl, který je spojen s vyšším rizikem srdečních onemocnění“. K hlavním rizikovým faktorům patří „nedostatek tělesné aktivity a nezdravá strava“.

Před pouhými 50 lety lidé v mnoha zemích tvrdě pracovali na poli, z vesnice jeli  do spořitelny na kole a večer dělali doma potřebné opravy. Životní styl jejich vnuků je však zcela odlišný. Pracující člověk dnes sedí většinu času u počítače, téměř všude dojede autem a večery tráví u televize.

Podle jedné studie švédští dřevorubci v minulosti spálili denně 7 000 kalorií kácením stromů a posouváním klád. Dnes jen dozírají na důmyslné stroje, které většinu tvrdé práce dělají za ně. Kdysi mnohé ze silnic na celém světě stavěli a opravovali muži s krumpáči a lopatami. Dnes však i v rozvojových zemích dělají tuto práci buldozery a jiné těžké stroje.

V některých částech Číny stále více lidí místo kola používá jako dopravní prostředek skútr. Dvacet pět procent všech vyjížděk ve Spojených státech je kratších než kilometr, ale 75 procent lidí i na tuto vzdálenost jezdí autem.

Moderní technologie přispěla také k tomu, že sedavý způsob života vede dnešní generace dětí. Jedna studie uvedla, že videohry jsou nyní stále „zajímavější a realističtější, takže děti . . . tráví u počítače více času“. Studie dospěla k podobným závěrům také v oblasti sledování televize a dalších forem neaktivní zábavy dětí.

Riziko sedavého způsobu života

Výrazné omezení tělesné námahy způsobuje mnoha lidem problémy související s tělesným, duševním nebo citovým zdravím. Jedna britská zdravotnická instituce například nedávno uvedla: „Pasivní děti mívají menší sebeúctu, silnější úzkost a stres. V porovnání s aktivními dětmi je u nich také větší pravděpodobnost, že začnou kouřit a brát drogy. Zaměstnanci, kteří nejsou aktivní, bývají častěji v pracovní neschopnosti. A ve vyšším věku takoví lidé nemají při běžných činnostech potřebnou svalovou sílu a pružnost. Jsou tudíž více závislí na druhých a mívají horší duševní zdraví.“

Cora Craigová, prezidentka Kanadského výzkumného institutu pro tělesnou zdatnost a životní styl, vysvětluje, že „Kanaďané jsou v práci daleko méně fyzicky aktivní, než bývali dříve . . . Míra aktivity obecně klesá.“ Kanadský list Globe and Mail napsal: „Přibližně 48  procent Kanaďanů má nadváhu, z toho 15 procent trpí obezitou.“ Zpráva dále uvedla, že sedavý způsob života vede 59 procent dospělých Kanaďanů. Doktor Matti Uusitupa z Univerzity v Kuopio ve Finsku varuje, že „v důsledku obezity a sedavého způsobu života rapidně stoupá výskyt cukrovky II. typu, a to na celém světě“.

Nedávná studie v Hongkongu uvedla, že ve věkové kategorii od 35 let výše může kolem 20 procent všech úmrtí souviset s nedostatkem tělesného pohybu. Ze studie, kterou vedl profesor Tchaj-Hing Lam z univerzity v Hongkongu a kterou v roce 2004 publikoval v Annals of Epidemiology, vyplynulo, že pro čínskou populaci v Hongkongu „je riziko způsobené nedostatkem tělesného pohybu větší než riziko vyplývající z kouření tabáku“. Výzkumní pracovníci se domnívají, že v dalších částech Číny „bude vztah mezi nedostatkem pohybu a úmrtností podobný“.

Jsou takové obavy na místě? Mohl by být nedostatek pohybu pro naše zdraví opravdu tak škodlivý, a dokonce víc než kouření? Všeobecně se uznává, že ve srovnání s aktivními lidmi mívají pasivní lidé vyšší krevní tlak, hrozí jim větší nebezpečí mozkové mrtvice, infarktu, osteoporózy a některých druhů rakoviny a také mají větší sklon k obezitě. *

Časopis The Wall Street Journal píše: „Počet lidí, kteří mají buď nadváhu nebo jsou obézní stoupá zneklidňující rychlostí na každém kontinentu naší zeměkoule, a to i v oblastech, kde  velmi mnoho lidí trpí podvýživou. Hlavní příčina je všude stejná, totiž kombinace kalorické stravy a sedavého způsobu života, jež má například v USA na svědomí epidemii obezity.“ S tímto tvrzením souhlasí i profesor Stephan Rössner, který se na Karolinska Institute ve švédském Stockholmu zabývá zdravými návyky. Dokonce prohlásil: „Na světě není žádná země, kde by obezita nebyla na vzestupu.“

Globální problém

Je jasné, že umírněná tělesná aktivita je pro naše zdraví nezbytná. Ačkoli riziko vyplývající z tělesné nečinnosti je dobře známé, velká část populace v podstatě žádný pohyb nemá. Podle Světové federace kardiologů přibližně 60 až 85 procent světové populace „nemá tolik tělesného pohybu, kolik by bylo prospěšné pro jejich zdraví, a to zvláště dívky a ženy“. Tato organizace tvrdí, že „také skoro dvě třetiny dětí nemají dostatek pohybu“. Ve Spojených státech má sedavý způsob života přibližně 40 procent dospělých, a polovina mladých lidí ve věku 12 až 21 let se nevěnuje pravidelně žádné intenzivní tělesné činnosti.

Ze studie, která se v 15 evropských zemích zabývala tím, do jaké míry je rozšířen sedavý životní styl, vyplynulo, že množství neaktivních lidí se pohybuje od 43 procent ve Švédsku po 87 procent v Portugalsku. V brazilském São Paulu má sedavý způsob života okolo 70 procent obyvatel. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že „data získaná při zdravotních průzkumech v zemích celého světa se pozoruhodně shodují“. Nemělo by nás tedy překvapit, že přibližně dva miliony lidí ročně zemřou z důvodů, které souvisejí s nedostatkem tělesného pohybu.

Odborníci na celém světě pokládají tento trend za alarmující. Vládní instituce na to reagují tím, že zavádějí různé programy, jejichž cílem je poučit veřejnost o přínosu rozumné míry fyzické aktivity. Austrálie, Japonsko a Spojené státy doufají, že do roku 2010 se jim podaří fyzickou aktivitu obyvatel zvýšit o 10 procent. Skotsko má za cíl, aby se do roku 2020 tělesné činnosti pravidelně věnovalo 50 procent populace. Zpráva WHO uvádí, že „dalšími zeměmi, kde se tělesná aktivita stala součástí státního programu, jsou Mexiko, Brazílie, Jamajka, Nový Zéland, Finsko, Ruská federace, Maroko, Vietnam, Jižní Afrika a Slovinsko“.

Bez ohledu na to, jaké úsilí vyvíjejí vlády a zdravotnické organizace, základní odpovědnost za své zdraví má každý z nás. Zeptejte se sami sebe: ‚Jsem dostatečně aktivní? Mám potřebný pohyb? Pokud ne, co mohu udělat pro to, aby se můj způsob života změnil?‘ Následující článek vám ukáže, jak můžete míru své tělesné aktivity zvýšit.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 4]

Finanční ztráty způsobené nedostatkem aktivity

Mnohé vládní a zdravotnické organizace jsou vážně znepokojeny finanční zátěží, která pro společnost vyplývá z toho, že lidé nemají dostatek pohybu.

● Austrálie — V této zemi se ročně jedná o částku přibližně 377 milionů dolarů.

● Kanada — Světová federace kardiologů uvedla, že Kanada utratí za jediný rok více než dvě miliardy dolarů proto, že lidé mají „nedostatek tělesné činnosti“.

● Spojené státy — Spojené státy vynaložily z tohoto důvodu v roce 2000 astronomickou částku 76 miliard dolarů.

[Rámeček a obrázky na straně 5]

Děti potřebují pohyb

Z nedávných studií vyplynulo, že roste počet dětí, které nemají pravidelný tělesný pohyb. Častěji se jedná o dívky než o chlapce. Zdá se, že míra fyzické aktivity dětí se s jejich věkem snižuje. Uvádíme výhody, které jim pravidelná tělesná činnost přináší:

● napomáhá rozvoji silných kostí, svalů a zdravých kloubů

● předchází nadváze a obezitě

● předchází problémům s vysokým krevním tlakem, nebo je oddálí

● zamezí vzniku cukrovky II. typu

● posílí sebeúctu a zabrání úzkosti i stresu

● vede k osvojení aktivního životního stylu, čímž lze předejít sedavému způsobu života v dospělosti

[Rámeček a obrázek na straně 6]

Lepší zdraví pro starší lidi

Říká se, že čím je člověk starší, tím větší užitek z tělesného pohybu má. Přesto ale mnozí váhají, protože mají obavy, aby si neublížili. A tak před tím, než s nějakým programem namáhavé činnosti začnete, určitě se poraďte se svým lékařem. Odborníci se totiž domnívají, že fyzická aktivita může život starších lidí výrazně zkvalitnit. Uvádíme několik oblastí, které se mohou pravidelným tělesným pohybem zlepšit:

● duševní čilost

● rovnováha a pružnost

● emocionální zdraví

● rychlost zotavení z nemoce či zranění

● funkce zažívacího systému a jater

● metabolismus

● imunitní systém

● hustota kostí

● míra energie